Téma očkování řeší všichni rodiče už od narození svých dětí. Povinných očkovacích látek je hodně a dostávají je nejvíc právě děti do pěti let. Víte ale, jak je to s nepovinným očkováním? Jaké je pro děti užitečné? Nyní se můžete dozvědět víc.

Téma očkování je velmi důležité. Týká se převážně dětí, ale proti některým nemocem se nechávají očkovat i dospělí. V naší republice existují očkování povinná (jsou daná zákonem a provádějí se podle tabulek) a nepovinná. Na toto téma jsme se zeptali dětské lékařky, MUDr. Barbary Taušové, MBA.

MUDr. Barbara Taušová, MBA.

Paní doktorko, jaké je nejčastější nepovinné očkování, které rodiče pro své děti chtějí?
Záleží na věku dítěte. U malých dětí je to určitě očkování proti pneumokoku, u větších dětí je to očkování proti žloutence typu A a proti klíšťové encefalitidě.

Jaké nepovinné očkování byste doporučila Vy? A proč zrovna tato?
Záleží to zase na věku dítěte, na jeho zdravotním stavu a také na situaci v rodině. Pokud jde o novorozené miminko, které se narodí do rodiny, kde už jsou starší děti, které už chodí do školky, tak bych určitě doporučila očkování proti pneumokokům i proti rotavirům, protože to miminko je vystaveno více infekcím, než kdyby bylo prvorozené. A tahle očkování je chrání proti infekcím, které jsou běžné v dětských kolektivech a které by je mohly ohrozit.

A u větších dětí?
U větších dětí záleží na situaci v rodině. Pokud rodiče hodně cestují, mělo by být dítě chráněno proti hepatitidě typu A. Pokud je to rodina, která je hodně v přírodě, u nás, v jižních Čechách, v Praze, tak by všichni měli být chráněni proti klíšťové encefalitidě.

Je důležité nechat se proti klíšťové encefalitidě očkovat?
Jak už jsem řekla, pokud ta rodina žije hodně v přírodě nebo na zahradě, má doma psy nebo kočky, případně jsou v ní už větší děti nebo dospělí, kde kontrola toho, zda je klíště přisáté, není tak jednoduchá jako u malých miminek, pak ano. Spíš toto očkování, ale doporučujeme dospělým než dětem, protože pravděpodobnost onemocnění na klíšťovou encefalitidu je v dospělém věku vyšší než v dětském.

Doporučila byste očkování proti rakovině děložního čípku u dívek? V kolika letech by měly být očkované?
Určitě to doporučuji, je to první očkování takového druhu, které chrání proti této nemoci. Dají se očkovat dívky i chlapci, u chlapců je tam jiná indikace - proti genitálním bradavicím. Český stát hradí očkování u dívek ve 13 letech.

V dnešní době lidé hodně cestují, i s malými dětmi. Jaké očkování byste pro děti použila před cestou do exotických zemí, např. do Afriky či Jižní Ameriky?
Doporučujeme očkovat kromě standardu ještě také proti rotavirům, pneumokoku a proti meningokokům. Před cestou je potřeba konzultovat i vše ostatní, nejen očkování. Když začínám očkovat miminko mezi 2. a 3. měsícem, už se dopředu ptám, jaké mají rodiče cestovní plány, ptám se také na epidemiologickou situaci v rodině, abych s nimi mohla to očkování naplánovat. Když mi řeknou, že chtějí jet na jaře do Jihoafrické republiky, tak vím, že už od teď musím udělat očkovací plán, který to dítě bude chránit proti maximu onemocnění, které by tam mohlo dostat.

Někteří rodiče jsou striktně proti očkování, nenechají očkovat své děti ani povinnými vakcínami. Co si o tom myslíte?
Takových rodičů nám přibývá, určitě to souvisí i s rozvojem svobody a občanské společnosti u nás. Nedomnívám se, že je úplně správné nutit lidi zákonem a vymáhat ta očkování. Na druhou stranu se domnívám, že rodiče nedokážou odhadnout dopad těch rozhodnutí. Řadu onemocnění jsme my všichni v poslední době neviděli, tudíž už tyto nemoci nejsou strašákem, jako dřív bývala diftérie nebo tetanus. Rodiče takhle nemocné dítě neviděli a asi je to tedy nemůže ovlivnit v tom pozitivním slova smyslu. Myslím si, že bychom se my zdravotníci měli pokusit přesvědčit rodiče, aby svolili k tomu úplně nejzákladnějšímu očkování.

Vy znáte ze své praxe hodně cizinců. Asi se tedy potkáváte i s riziky, s nimiž se evropští rodiče vůbec nepotkávají. Máte nějaké zkušenosti?
Určitě. Ale třeba země jako Pákistán a Jižní Afrika mají docela striktní zdravotní systém. Děti mají zdravotní knížky, kde mají vyznačeno, kdy mají mít jaké očkování, jak se mají živit a vyvíjet, péče je tam dobře zorganizována, stejně jako třeba v Jižní Koreji. Čili mě vždycky překvapí spíš v tom dobrém

Vzácnější onemocnění přicházejí spíš ze zemí, kde ti rodiče mají volbu v tom, zdali nechat očkovat, nebo ne, vymýšlejí různé alternativy, a potom se nezřídka stane, že v Americe je epidemie spalniček, nebo v minulých letech ve Velké Británii byla epidemie černého kašle nebo meningitidy.

Setkala jste se ve své praxi s nějakou hodně neobvyklou nemocí, která tady nebývá a v cizině se objevuje?
Občas se to stane. Dětská obrna je téměř vymýcená, tu jsem neviděla. Ale viděla jsem například případ onemocnění spalničkami u 11měsíčního dítěte, které přijelo z Velké Británie, bylo to dost závažné.

MUDr. Barbara Taušová, pediatr, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical Care Praha, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.

Barbara Taušová vystudovala medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovala v Ústavu péče o matku a dítě, absolvovala několik dlouhých stáží v pediatrické ambulanci v Norimberku. V roce 1993 založila soukromé pediatrické zařízení Dětská ambulance a v roce 1998 pak soukromou kliniku Canadian Medical Care, která se v době svého vzniku soustředila zejména na péči o cizince dlouhodobě žijící v Praze. Dnes toto soukromé zdravotnické zařízení zaměstnává více než 70 lékařů, zajišťuje zdravotní péči ve více než 30 specializacích a je jedním z největších českých subjektů poskytujících nadstandardní ambulantní lékařskou péči, a to jak cizincům, tak českým klientům. Barbara Taušová je ředitelkou a jednatelkou Canadian Medical Care. Zároveň se po celou dobu své kariéry věnuje pediatrické praxi a je uznávanou dětskou lékařkou. Ve své práci lékařky i na pozici ředitelky kliniky prosazuje principy kultivované lékařské péče, která je založena nejen na vysoké odborné úrovni, ale také na partnerském, citlivém a vstřícném postoji k pacientovi. Zajímá se také o problematiku zvyšování kvality lékařské péče a o této tématice přednáší a to jak v České republice, tak v zahraničí. Lékařské centrum Canadian Medical Care, které MUDr. Taušová vede, získalo v letech 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 ocenění společnosti Comenius v soutěži „Českých 100 nejlepších“ jako nejlepší zdravotnické zařízení roku. Mezi základní hodnoty, na kterých klinika staví svou činnosti, patří zejména vysoká kvalita lékařské péče a důraz na lidský vztah mezi klientem a lékařem. Zařízení získalo v září 2011 jako první soukromá klinika certifikát kvality od Spojené akreditační komise ČR. Barbara Taušová je matkou dvou dětí a mezi její koníčky patří chov koní. Je členkou české, americké a kanadské pediatrické společnosti. V letech 2003 a 2006 se stala držitelkou titulu Lady Pro. Mezi základní hodnoty, na kterých klinika staví svou činnosti, patří zejména vysoká kvalita lékařské péče a důraz na lidský vztah mezi klientem a lékařem. Zařízení získalo v září 2011 jako první soukromá klinika certifikát kvality od Spojené akreditační komise ČR. Barbara Taušová je matkou dvou dětí a mezi její koníčky patří chov koní a biofarmářství. Je členkou české, americké a kanadské pediatrické společnosti. V letech 2003 a 2006 se stala držitelkou titulu Lady Pro.

Očkovací kalendář v České republice

  • od 4. dne 6. týdne - tuberkulóza (pouze u rizikových dětí s indikací)
  • od 6. týdne - rotavirové nákazy (nepovinné)
  • od 9. týdne (2. měsíc) - záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (povinné), pneumokoková onemocnění (nepovinné), rotavirové nákazy (nepovinné)
  • 3. měsíc - záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (povinné), pneumokoková onemocnění (nepovinné), rotavirové nákazy (nepovinné)
  • 4. měsíc - záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (povinné), pneumokoková onemocnění (nepovinné)
  • 11. - 15. měsíc - pneumokoková onemocnění (nepovinné)
  • 15. měsíc - spalničky, zarděnky, příušnice (povinné), plané neštovice, spalničky, zarděnky, příušnice (nepovinné)
  • do 18. měsíce - záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (povinné)
  • 21. až 25. měsíc - spalničky, zarděnky, příušnice (povinné), plané neštovice, spalničky, zarděnky, příušnice (nepovinné)
  • 5. - 6. rok - záškrt, tetanus, černý kašel (povinné)
  • 10. - 11. rok - záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna (povinné)
  • 13. rok (jen dívky) - onemocnění lidským papilomavirem, karcinom děložního čípku (nepovinné)
  • 14. rok (u neočkovaných v 10 - 11 letech) - tetanus (povinné), záškrt, tetanus, černý kašel (nepovinné)