Foto: Shutterstock
V říši hmyzu existuje celá plejáda druhů, pro které jsou kolonie mšic něco jako prostřený stůl. Živí se jimi nejen dospělci, ale hlavně jejich potomci – larvy. Jakou droboť tedy na zahradě hýčkat, aby vám pomohla redukovat počet zahradních škůdců číslo jedna?
Zlatoočky (Chrysoperla)
Vypadají tak křehce a něžně, ale jediná samička tohoto síťokřídlého hmyzu dokáže zatočit s celou kolonií mšic. Tedy ne sama – za svítání se živí pylem a nektarem, ale její potomci. Během svého krátkého života zvládne naklást stovky vajíček, z nichž se během tří až šesti dnů vylíhnou žravé larvy. Jediná umí během zhruba dvoutýdenního vývoje spořádat až 500 mšic. Kromě nich nepohrdnou zlatoočky ani vajíčky a larvami svilušek – těch zvládne spořádat až neuvěřitelných 10 tisíc. Zvládnou redukovat také třásněnky, molice nebo malé housenky.
Foto: Shutterstock
Jak zlatoočky udržíte na své zahradě? „Můžete jim na strom pověsit nějaký hmyzí hotel, do kterého vložíte vhodný materiál. Na internetu najdete i různé návody na domácí výrobu jednoduchého příbytku pro zlatoočky. Jako u ostatního hmyzu a volně žijících živočichů samozřejmě platí, že je potřeba se vyhnout pesticidům, ideálně tedy jakékoliv chemii na zahradě a tvořit svůj koutek přírody nejen pro sebe, ale myslet při tom i na hmyz,“ vysvětluje ochránkyně přírody Markéta Nováková.
Slunéčka (Coccinella)
Mšicemi se živí nejen dospělá beruška, jak se jí lidově říká, ale hlavně její potomci. Jedna jediná larva jich dokáže během svého vývojového stadia spořádat až 600. Spadeno mají také na červce, svilušky nebo plísně způsobující padlí. Kromě slunéčka sedmitečného jsou zahrádkářům takto užitečné i ostatní druhy berušek.
Jak jich do zahrady přilákat co nejvíc? Markéta Nováková doporučuje vysázet rostliny, na které se slunéčka specializují – živí se jejich nektarem a pylem. Jsou to například pažitka, petržel, fenykl, kopr, libeček, řimbaba, řebříček, měsíček zahradní, andělika nebo mrkev. Důležité ovšem je nechat bylinky vykvést. „Pokud je pěstujete i pro vlastní potřebu, můžete část sklidit a část pustit do květu a pozorovat, které hmyzáky to do vaší zahrádky přiláká. Zdá se, že slunéčka mají nejraději rostliny s bílými a žlutými květy a preferují plochý tvar květů, na kterém se jim dobře přistává a hoduje,“ vysvětluje znalkyně.
Foto: Shutterstock
Pestřenky (Episyrphus)
Na první pohled si ji můžete splést s drobnou včelkou nebo vosou. Že jde o omyl, však brzy prozradí její velikost i způsob letu – je schopna vznášet se jako vrtulník. Patří mezi příslušnice blanokřídlého hmyzu z čeledi pestřenkovití (Syrphidae) a lidově se jí říká vosička. Sama ale nebezpečná lidem ani hmyzožravá není. Živí se jen nektarem a pylem, takže v dospělosti žádnou mšici nazahubí. Zato její larvy se činí. Během vývoje zdecimuje jedna jediná třeba i 800 drobných mšic. Ráda si však smlsne i na třásněnkách a dalších potvůrkách parazitujících na rostlinách.
„Pestřenky přilákáte na svoji zahradu různými aromatickými květy. Mají podobné preference jako berušky, takže především různé miříkovité (mrkvovité), ze stromů jsou to jabloně, hrušně, švestky, z keřů bez černý, hloh nebo trnka,“ popisuje Markéta Nováková.
Foto: Shutterstock
Škvoři (Forficula)
Dospělí škvoři i jejich larvy se řadí mezi všežravce, avšak preferují živočišnou potravu. Kromě mšic jedí také vlnatky, svilušky a jiný pomalu lezoucí drobný hmyz i jeho vajíčka. Jsou tedy velmi užiteční, čímž dokáží zahrádkářům vynahradit drobné škody na rostlinách, zelenině a ovoci, které sami napáchají.
„Aktivní jsou v noci, přes den se ukrývají pod kameny, v kůře stromů, pod prkny a v zahradním materiálu. Pokud je vaše zahrada uklizená do posledního smítka a není zde žádný kout, kde by škvor nebo jiný hmyzák mohl spočinout, můžete škvorům pořídit škvoří domeček, který se instaluje přímo na stromy. V něm budou přes den odpočívat a v noci se vydají na lov. Úkryt pro škvory můžete umístit přímo na napadený strom nebo vedle napadené rostliny,“ doporučuje Markéta Nováková.
Foto: Shutterstock
Zdroj informací: Markéta Nováková - Zelená domácnost, Pasti, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Wikipedia
Nový komentář
Komentáře
Takový věčně nekončící boj. Kdyby někdo poradil s krtonožkou, ta nám dává, potvora.
Všechny máme a mšic jako máku:). Tam, kde máme levandule tak ani jedna, proto hlavně k růžím vysazuji levandule.
Co už jsem vyrobila hmyzích hotelů - děcka to baví, ale hosté bydleli bez placení. Mšice jsem chtěla nejdřív zlikvidovat ekologicky, kopřivovým výluhem apod. měly z toho zřejmě psinu. A protože nebyly na žádných jedlých rostlinách, použila jsem postřik a je po potvorách.