O pracovitém člověku se říká, že je pilný jako mravenec. Ač má však tento malý tvor skvělou reputaci, lidé, kterým se nastěhoval do příbytků, z něj příliš velkou radost nemají a zkoušejí všemožné zbraně, aby se nevítaného hosta zbavili. Pokud jste jedni z nich, pak je následující text určen právě vám.

Na mravence v kuchyních a spížích reagujeme jako na nepřítele, proti kterým je nutno zahájit drsnou ofenzívu v podobě nejrůznějších chemikálií a hubicích nástrah. Ale co takhle podívat se na „Ferdy“ z jiného úhlu a zkusit popřemýšlet, co je skutečnou příčinou jejich návštěvy? Víte, kolik druhů mravenců u nás žije? Které můžete očekávat v zimě, a které naopak v létě a co jim nejvíc chutná? Na to jsem se zeptala skutečné kapacity v oboru a jednoho z nejlepších odborníků přes mravence - myrmekologa a kurátora zoologických sbírek Muzea Vysočiny v Jihlavě, Pavla Bezděčky.

mravenec

Obyvatele domů a bytů trápí v zimě, ale i teď na jaře mravenci, kteří se k nim nastěhovali. Co s tím?
To je ale báječné mít doma mravence! Taková možnost je studovat!

To myslíte vážně?
Nu, raději ne. Tedy já byl před lety nadšený, že mravenci chodili až domů za mnou. Pak jsem se přestěhoval a dnes už takové štěstí nemám. Chápu však, že většinu lidí to trápí. Mravenců je holt moc.

Které nejčastější druhy mravenců se objevují v bytech?
V bytech se objevují tři čtyři druhy mravenců, záleží na poloze bytu (domu) a bezprostředním okolí, který z mravenců to bude. To tedy platí o druzích z okolní přírody. Mimo to existuje neblaze populární druh Monomorium pharaonis, známý jako mravenec faraón, kterého znají obyvatelé panelových domů s dálkovým rozvodem tepla a teplé vody. Tento druh opravdu představuje problém nejen v bytech, ale také v nemocnicích či potravinářských výrobnách. V domácnostech se soustředí na kuchyně, zejména pak na masité složky našeho jídelníčku a zásob.

A co s tím faraónem dělat?
To dnes lidé z paneláků většinou znají. Existují kvalitní přípravky v podobě návnad skrytých ve speciálních krabičkách, které stačí nastražit blízko mravenčích hnízd nebo cest. Mravenci návnady najdou, baští a doma si potravu radostně vyměňují s ostatními i s královnou. Žádného z nich to neusmrtí, ale královna se časem stane sterilní. Nu a společenství, ve kterém se již nikdo nerodí, zákonitě zaniká. Je to tedy bezpečné a přijatelné opatření. Ovšem musí se provádět v celém domě najednou, jinak se k vám brzy přesunou z jiného bytu či podlaží. Ty přípravky koupíte v každé lepší drogerii, všude vám poradí. A v případě silného napadení celých domů je dobré se obrátit na místní hygienickou stanici.

Platí to i na ty další druhy mravenců?
V zásadě ne. Ale to musím trochu rozvést. Všechny ostatní druhy mravenců, které se buď celoročně, nebo spíše sezonně objevují v bytech, v těchto bytech ani v bytových jádrech nebydlí. Jejich hnízda jsou situována zpravidla mimo dům, nebo v jeho základech, často pod okapovými chodníky kolem obvodových zdí. Výjimečně v dřevěných stavebních prvcích zabudovaných ve zdivu. Z těchto vnějších hnízd vede řada tradičních mravenčích cest za potravou, a to jak mimo domy do okolní přírody, tedy do zahrádek, předzahrádek, parků, dětských hřišť, prostě do okolí. Ale některé cesty vedou spárami a puklinami zdiva i do interiérů domů a bytů.

I jediný krystalek cukru je pro mravence hotový poklad

Takže oni k nám chodí pouze za potravou?
Ano, prostě hledají potravní zdroje, případně vodu. Proto se s nimi v bytech setkáme zejména od podzimu do jara, tedy v době, kdy jim příroda již dostatečné potravní zdroje nenabízí.

A neměli by mravenci v zimě také spát jako celá příroda?
Máte pravdu, ale pokud je hnízdo mravenců situováno k základům vytápěných domů, potom je aktivní sezona těchto mravenců podstatně delší, než kdyby hnízdili někde v zahradě. Není tedy divu, že když okolí domu nic nenabízí a navíc je venku zima, že se mravenčí dělnice hrnou do bytů, do té pokladnice hojnosti.

Pokladnice hojnosti?
Samozřejmě. I když budete potraviny sebelépe ukrývat, všechno neschováte. A navíc, co je pro člověka drobek, to je pro mravence hora jídla. I jediný krystalek cukru je hotový poklad.

mravenec

Které druhy mravenců tedy navštěvují naše byty? Říkal jste tři čtyři.
Jedná se většinou o druhy z rodu Lasius. Nejčastěji je to dvoubarevný červenohnědý Lasius emarginatus, méně často pak jednobarevně černý Lasius niger, ale několikrát jsem se setkal v domech i s nádherně černolesklým a velkohlavým mravencem Lasius fuliginosus. Dělnice těchto druhů dorůstají zpravidla tří až čtyř milimetrů a jsou docela rychlé a pohyblivé. Kromě nich se v bytech můžeme ještě setkat s mravenci Tetramorium caespitum. To jsou až o polovinu menší rezavohnědí prckové úzkých dlouhých tělíček, kteří se pohybují o mnoho pomaleji. Omlouvám se za ta vědecká jména, ale česká jména nejsou u mravenců moc zaužívaná.

Čím více nepořádku, tím více lákadel

Jak se tedy těmto druhům bránit? Mravenci mají prý vynikající čich, na jaké potraviny reagují nejvíce a co je naopak odpuzuje?
Mravence žádné potraviny neodpuzují, prostě je buď vyhledávají a žerou, nebo si jich nevšímají. Uvedené druhy z rodu Lasius preferují cukernaté složky, tedy cukr, med, sirup, ovoce, druh Tetramorium caespitum vyhledává i masitou potravu a škrob. A obrana proti nim? Opět lze nakoupit různé cukernaté přípravky na bázi návnad nebo postřiky. Ale je to další chemie do domácnosti, což zejména tam, kde jsou děti a domácí zvířata, naprosto nedoporučuji. 

Lidé se často snaží mravenců zbavit rychle pomocí různých babských rad nebo chemikálií, existuje něco, v čem dělají chybu?
Žádna tzv. zaručená rada nefunguje stoprocentně. Nepomůže ani vyhledat a zasádrovat všechny otvory vedoucí zdivem do bytu. Stejně tak i ty chemikálie. Je to v nejlepším vítězství k jediné drobné bitvě, ale válka pokračuje, řečeno mluvou vojenskou. A chyby? To je právě ta důvěra v rady a postřiky jako jediné řešení. Přitom mnohdy stačí počkat, až se venku oteplí a mravenci najdou dostatek potravy tam.

Můžete tedy lidem doporučit nejlepší prevenci?
Jistě, ale vězte, že jsem myrmekolog, a ne deratizátor. Já mravence studuji. A proto s trochou nadsázky říkám: Musíte doma více uklízet, zejména kuchyň a špajz. Čím více nepořádku, tím více lákadel pro mravence. Hlavně však zkuste být tolerantní a trpěliví, nedívejte se na mravence jako na své úhlavní nepřátele. Zkuste se na ně podívat i z druhé strany – vždyť ti malí prckové uklízejí to, co jste nechali ležet, a navíc ještě seberou i mrtvou mouchu či komára, co ležel pod linkou. 

A co s mravenci v květináči?
I to se vzácně stává, že zde zahnízdí. Pokud by to někomu opravdu výrazně vadilo, zbývá jedině kytku přesadit a přitom se zbavit mravenčího hnízdečka (odnést do přírody). Rozhodně sebe a kytky netravte nějakou chemií.

Obyvatelé bytů nadávají také na velké okřídlené mravence, kteří se občas objeví na oknech...
Ano, není to žádný zvláštní druh. Jsou to mladé okřídlené samičky a samečci, které se právě rojí. Patří ke stejnému druhu jako ty drobné dělnice, které již znáte. Ti okřídlenci se v mravenčích hnízdech objevují jen jednou v roce. V jednom hnízdě i několik stovek. Když přijde jejich čas, vyrojí se z hnízda a letí se pářit zpravidla na jakési shromaždiště, kam přilétají z mnoha hnízd z celého okolí. To rojení je velmi spontánní. Najednou musejí všichni z hnízda. A když jsou chodbičky ven do zahrady ucpané nedočkavými zájemci, část jich proniká i do chodbiček vedoucích do bytů, a tam se ženou ke světlu, tedy na okna a záclony.

A co tedy s nimi?
Prostě rozhrnout záclony, otevřít okna a nechat je vyletět k radovánkám. Vždyť je to jediný krásný moment v jejich životě.

Mohou být mravenci v bytech (případně i jiní) pro člověka nebezpeční (mravenčí kousnutí…)?
Ne, rozhodně nemohou. Kusadla mravenců rodu  Lasius jsou drobná a slabá, nemohou prokousnout naši kůži. Mravenci Tetramorium caespitum mají drobné žahadlo, a pokud by se jim podařilo bodnout vás někam do citlivého místa (třeba mezi prsty), pak byste ucítili slabé svědění, které by po chvíli pominulo. Nikde v naší přírodě se nemůžete potkat s druhy, které by vyvolaly nějaké zdravotní problémy. Jsou samozřejmě větší druhy s delším žahadlem a nejeden čtenář již má zkušenosti s popíchanou nohou či zadkem, když se uvelebil v trávě na skryté hnízdo rezavých mravenců z rodu Myrmica. Ale to je asi tak to nejhorší, s čím se může u našich mravenců setkat.

A co infekce? Mohou mravenci do našeho bytu zavléct nějakou infekci?
O ničem takovém jsem se za třicet pět let, co se věnuji mravencům, nikde nedočetl a nedoslechl. Interiéry mravenčích hnízd patří k nesmírně čistým prostředím, bez plísní a jiných patogenů. Není tedy, čím by nás mravenci měli ohrozit. Spíše naopak. Umíte si představit, co si nosíte domů na podrážkách svých bot a na svých dlaních?

Kolik druhů mravenců vlastně máme?
Druhů bylo zatím objeveno a popsáno na celém světě téměř třináct tisíc. A kusů? Těžko odhadnout, ale uvádí se, že celková hmotnost všech mravenců na Zemi je vyšší než celková hmotnost lidstva. Mravenci jsou nejhojnějšími živočichy všech suchozemských stanovišť, od pouští až po džungle a horské pralesy.

A u nás?
V České republice zatím známe sto deset druhů žijících ve volné přírodě a několik druhů zavlečených z tropických oblastí, které trvale či dočasně žijí v budovách, sklenících a podobných vytápěných objektech.