5b2395937ffffobrazek.pngPokud máte jedno mraveniště někde v rohu zahrady, zaradujte se a nechte jejich společenství v klidu hospodařit. Jsou totiž velmi prospěšní. V malém množství svými chodbičkami provzdušňují půdu a umožňují její snadnější odvodnění. Kromě toho také likvidují spoustu škůdců z hmyzí říše. Například housenky motýlů požírající zeleninu. Navíc jsou přirozenými predátory pro klíšťata. Užitečné jsou i pro některé rostliny, jejichž semena roznáší po okolí, a tak pomáhají rozmnožování. Jenže všeho moc škodí a platí to i v případě mravenců.

5b2395a4a5342obrazek.pngPokud se tito drobní pracanti a jejich kukly objeví, kamkoli v záhonku kopnete, a o své území s vámi nemilosrdně bojují kousanci, není to nic příjemného. Tím ale trable s nimi nekončí. Ačkoli nejsou primárně považováni za škůdce, mohou mít na svědomí také ničení vaší úrody.

Tipujete život mravence na jeden, dva roky? Kdeže! Dožívají se až 10 let a královna je na tom ještě lépe. Během své dvacetileté neúnavné práce dokáže zplodit hodně přes 100 milionů potomků.

Jak škodí?
5b2396ad82abaobrazek.png

Problémem číslo jedna je mravenčí chovatelská dovednost. Jejich „domácími mazlíčky“, o které starostlivě pečují, jsou zahrádkáři nenáviděné mšice. Přes zimu chrání před mrazem jejich vajíčka, která pak roznášejí na rostliny. Jistě jste si už všimli, jak mravenci pendlují nahoru, dolů například po stromech! Na místě určení, kde se mšice živí, je bedlivě chrání. Proč to dělají? Ne, ani mravenec 5b23974277695obrazek.png„nehrabe“ zadarmo. Dychtivě čeká, až mšice vyloučí takzvanou medovici, což je hustá, lepkavá substance bohatá na cukry. Na té si pak vychytralí chovatelé pochutnávají. A vůbec je přitom nezajímá, že mšice zdecimují naši úrodu.

Pokud je vaše úroda doslova podminována mravenčími chodbičkami, začíná se z výhody - provzdušňování zeminy – stávat spíše nevýhoda. Kořínky zasychají a přestávají prosperovat.

Pokud je pod malými sazeničkami velké mraveniště, mohou se jeho obyvatelé pustit do okusování drobných kořínků. Někdy nepohrdnou ani nadzemní částí mladé rostliny. V oblibě mívají také květové pupeny stromů.
5b239709e5732obrazek.png

Rádi si smlsnou také na úrodě. Jistě jste se už někdy nachytali na krásně vypadající jahodu, která byla ovšem už jen zevnitř vykousaným torzem. Chutná jim i rybíz, maliny a další dobroty.

Pokud se mravenci zabydlí v jahodách, mohou zanášet zeminou srdíčka rostlinek, a ty pak strádají.

5b2397a8eb88cobrazek.png

Jak se jich zbavit?

Nepatříte mezi ty, kteří nad neplechami mravenců mávnou rukou, a nechají je v klidu žít i za cenu vlastní úrody? Máte hned několik možností, jak je vystrnadit. Nebo se o to alespoň pokusit.

  • Na trhu existuje spousta druhů přípravků proti mravencům. Ať už působí formou přímé likvidace, nebo jako návnada, kterou si mravenci zanesou do mraveniště a nakrmí jí své potomstvo. Vždy si ale raději vyberte prostředek, který neohrozí jiné volně žijící živočichy ani vaše domácí mazlíčky nebo děti.
  • Proti zanášení mšic na stromy slouží lepové pásky, které nalepíte kolem dokola kmene. Mravenec se přes ně nedostane.

5b239755cacffobrazek.pngVyzkoušet můžete i přírodní prostředky.

  • Mravenci mají velmi dobře vyvinutý čich, takže jim nedělají dobře aromatické potraviny. Z mraveniště je můžete zkusit vystrnadit nebo jim přetnout cestičky například levandulí, pepřem, pálivou paprikou, octem, skořicí, celerem, kůrou z citrusů…nápaditosti se meze nekladou.
  • Odpuzuje je také zubní pasta.
  • Mravencům nesvědčí ani zásaditá půda. Zkuste proto kolem kořínků sazeniček rozprášit trošku jemného vápna, pokud tedy zrovna tyto rostlinky nevyžadují kyselou zeminu.
  • Někdo nedá dopustit na prášek do pečiva. Stačí ho prý nasypat ke vchodu do mraveniště nebo na hlavní cestičky a chránit před vodou.
  • Mravenci mají rádi suchá a slunná stanoviště. Bojovat s nimi tedy můžete také častou a vydatnou zálivkou. Pokud chcete přitlačit na pilu, zalévejte výluhem z kopřiv.
  • Můžete také zkusit přenést mravence do volné přírody, daleko od svého obydlí. Stačí poblíž mraveniště postavit dnem vzhůru nádobu (např. větší květináč se zalepeným dnem). Tyto skrýše milují a brzy sem mraveniště přestěhují. Nalákat je do nového příbytku můžete rychleji tím, když nádobu zevnitř potřísníte například masovým vývarem. Pak už jen naberte zaplněnou nádobu na lopatu a odneste.

Ať už zvolíte kterýkoli prostředek, budete potřebovat ještě jednu věc. Tou je dostatek trpělivosti. Zbavit se mravenců bývá běh na (více či méně) dlouhou trať, takže vytrvejte.

Čtěte také:

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama