Ještě před nedávnem se všude propagovalo, že musíme jíst pětkrát, ale nejlépe i šestkrát denně. Na své si přišly třeba společnosti rozvážející krabičkovou dietu, se kterými se roztrhl pytel. Jíst šestkrát denně znamená pro člověka pracujícího od 9 do 5 jíst zhruba každou hodinu a půl, v případě, že svůj „pojídací“ rituál ukončí v sedm hodin. V praxi to znamenalo to, že jsme často nedělaly nic jiného, než přemýšlely nad kořistí v podobě malé vyvážené porce jídla! A i když jsme neustále jedly, pojila se s tím jedna nepříjemnost. Neustálý pocit hladu.

Nutno na začátek dodat, že každý by měl mít jídelníček nastavený podle svého životního stylu. Pokud však nejste zrovna vrcholová sportovkyně, ale váš rytmus se spíše podobá kancelářské myši, rozhodně můžete číst dál. Jídlo šestkrát denně si oblíbili právě především ti, jejichž povolání není zrovna z těch nejaktivnějších. „Nakrabičkovou“ stravu si pak dopřávali u obrazovek počítačů. Ale co to znamenalo pro jejich organismus?

Proč nemůžeme jíst jako naši předkové?


Foto: Shutterstock

Jíst pětkrát až šestkrát denně je ale pro odborníky včetně Petra Havlíčka naprosto nepřirozené. Z čeho tvrzení vyplývá? Zamysleme se nad našimi ne příliš vzdálenými předky. Ti jedli dvakrát, maximálně třikrát denně. Snídaně byla rychlá, rozhodně nepřipravovaly nějaké smoothie bowl, spěchalo se pracovat, často manuálně na pole. V poledne rychlá svačina v podobě chleba s tvarohem, večer vydatná luštěninová polévka a k tomu většinou bezmasé hlavní jídlo. Dnes pracuje mnohem lidí více hlavou, a pro ty musí být jídelníček přece jen trochu jiný. Podle nejnovějších, a podle našeho názoru, zcela uměřených teorií, bychom měly jíst třikrát denně střídmé porce. To znamená, že se najíme do syta, ale nepřejíme se.

„Každým „pojídáním“ se nám uvolňuje hormon inzulin v krvi, který nám pomáhá zpracovávat potravu. Jestliže jíme velmi často, hladina inzulinu v krvi se nám neustále zvyšuje a receptory buněk, se stávají na inzulin imunními. Tělo poté produkuje více a více inzulinu a buňky se stávají více a více odolnějšími. V praxi to vypadá tak, že máme hlad neustále a nemůžeme se zasytit, což často vede k oněm „vlčím hladům“ a vyjídání ledničky. Z mého pohledu je pro zdravého dospělého člověka nejlepší jíst 2krát maximálně 3krát denně dosyta! K tomuto způsobu stravování se snažím vést i své klienty v programech fitviki.cz, kteří reagují na tento způsob stravování výbornými výsledky. Důležité je hlídat si správný poměr všech makronutrientů, jíst samozřejmě hodně zeleniny a pravidelně se hýbat, to je nezbytné pro zdravý, trvale udržitelný životní styl,“ radí výživová poradkyně a finalistka soutěže MasterChef Viktorie Hrázdílková.

Samozřejmě je důležité myslet trochu na to, aby byl jídelníček vyvážený. „Dopřávejte si denně vitamíny v podobě hrsti ovoce, vlákninu a minerály ukryté v zelenině. Ideální poměr je potom 60 % sacharidů, 25–30 % tuků a 15–25 % bílkovin,“ říká Jitka Pokorná z programu Zdravá pětka.

Hlavně dbejte na to, že musíte především poslouchat vaše tělo. Pokud vám taková skladba nebude vyhovovat, zkuste třeba jiný poměr. Po čase budete vědět, co mu ve správnou chvíli dát.

Čtěte také:

Reklama