Historie Mostaru sahá až do roku 1468, kdy byla u starého mostu vybudovaná pevnost, kolem které se postupně tvořila osada a později i město. V roce 1881 se stal Mostar neoficiálním hlavním městem Hercegoviny. Od té doby se podoba města poměrně změnila, některé budovy institucí navrhli i čeští architekti a pomohli tak s modernizací. Historická část města ale zůstala tak, jak ji známe dnes, ale po válce v devadesátých letech dvacátého století musela být většina památek zrestaurovaná.

Ve městě, které je páté nejvýš položené v Bosně a Hercegovině, se nejvíce turistů srocuje u starého mostu z 16. století, který byl během bosenské války téměř zničen. Zasažen prý byl až šedesáti granáty. Dnes zde stojí opět v celé své kráse, avšak podle tvrzení místních nejsou jeho základy bezpečné. „Most byl postaven po válce velice rychle, aby se obnovila sláva města. Vyrostl tu téměř přes noc, i když má strmě lomený tvar, který je náročné vystavět. Už teď ve spodní části praská a praskliny prorůstají rostlinami, které zadržují vlhkost. Denně na něm přesto stojí naráz třeba i sto turistů. Obyvatelé Mostaru už přes něj raději nechodí, konstatuje s vážnou tváří Eldar, který se v Mostaru narodil, za války emigroval do Čech a nyní se opět do své rodné země vrátil.

Zdroj fotografií: Karolína Waberová a Shutterstock

Nic netušící turisté sem chodí nejen obdivovat krásný výhled, azurovou řeknu Neretva a starý most, ale také odvážné skokany, kteří se hodinu co hodinu vrhají z mostu do vody. Jejich odvahu však musíte podpořit finanční částkou, za méně než dvacet euro do vody neskočí. Někdy peníze posbírají rychle a skok vidíte do 15 minut, leckdy může čekání trvat i 40 minut a déle. Peníze vybírá i společník, jenž stojí pod mostem na břehu. „Vtipné na tom všem je, že se stává, že vybírá peníze starší hubený člověk v plavkách a potom najednou přijde svalnatý mladík a skočí,“ říká Eldar a dodává: „jsou tady na to speciální skokanské školy, kam chodí chlapci už od útlého věku, to turisté vůbec netuší, myslí si, že dávají peníze bláznivým amatérům, proto je to pro ně tak vzrušující.“ Nebezpečnou zábavu zde provozují občas i nezaškolení milovníci adrenalinu, ale takové skoky končí z větší části nepěknými úrazy či smrtí. Přeci jen, most je vysoký 24 metrů, takže i přes to, že je voda pod ním dostatečně hluboká, při špatném dopadu je hladina jako sklo.


Čtěte také:

Reklama