Tolik druhů potravy, která se dá vytahat ze dna mořského, se nevyskytuje nikde jinde. Jen si vezměte, co všechno z moře se dá zkonzumovat! Od korýšů přes měkkýše až po ryby a paryby, okruhem to můžeme vzít k chaluhám a řasám (jídlo, které někomu spadlo do vody a my ho našli a snědli, nepočítám).

Dá se toho jíst tolik! Jen to chce nějak omezit naši vrozenou předpojatost k tomu, jak ony věci vypadají. Přiznám se, že mě téma napadlo při přečtení dnešního Šumařova článku. V jeho vyprávění (ZDE) popisuje, jak v přístavišti na molu trhali ústřice a slávky, které pak uvařili ve vodě s česnekem. Večer pak měli v restauraci čerstvou chobotnici v římském hrnci.

Nejsou to jídla neobvyklá, ale zaujaly mne hlavně ty slávky a to, jak snadné je bylo získat, i když na tržišti by se za ně platilo docela dost peněz, o tržišti u nás ani nemluvě. Proto by mě zajímalo, jestli máte se sběrem mořských plodů nějaké vlastní zkušenosti. Pokud ano, určitě mi o tom napište. Já třeba zažil na pláži Čechy, které někdo naučil ve Francii lovit a upravovat mořské ježky. To bych třeba já vůbec nevěděl, co s nimi.

Ale nemusí to být tak dobrodružné, klidně mi dnes pište o tom, co ještě snesete a co už je na vás moc. Já mám třeba ústřice rád, ale docela chápu, že mnoho lidí se není s to přenést přes jejich konzistenci a přes to, že jsou syrové a ještě živé (citron je myslím nezabije). Možná že u některých mořských jídel tvoří velkou část pochoutky právě mýtus, který je kolem nich vytvořen. Na vás bude, co mi o svých zážitcích s mořskými plody napíšete.

Máte rádi mořské plody?
Jaký máte vztah k „nerybám“?
Umíte rozporcovat kraba, langustu?
Je něco, co se vám přímo hnusí?
Jsou jídla, která jste si oblíbili
i přes to, jak podivně vypadají?
Překvapuje vás, jak to někdo může jíst?
Nebo jste naprostí gurmáni a znalci?

Pište mi o mořských potvorách na adresu redakce@zena-in.cz!
Odměním vás nějakým darem :).

Reklama