Když jsem pořizovala první morče, nějak jsem netušila, že původní záměr, mít doma hlodavce pro radost, vezme brzy za své.

Takové morče je milé, přítulné a hodné a vy jste jeho pán a majitel, a tudíž se o ně musíte starat. Jako hodně jiných majitelů morčat jsme brzy zjistili, že to není jen tak. Samozřejmostí je vlastní klec nebo bednička, a to nikterak malá, dál misky na krmení, napáječka, denní přísun potravy, vody, pilin, a to všechno beze špetky vděku. Morče totiž dobře ví, kdo je v bytě pánem, a svoje postavení dává pěkně hlasitě najevo.

Pokud se chcete dočkat morčecího vděku, musíte se starat i jinak: denně nějakou pochoutku, pohlazení, hraní si a samozřejmě konverzaci, aby morčátko nemělo dlouhou chvíli. A když se rozhodnete, že koupíte další morče, aby si povídali hlodavci pěkně spolu, rychle zjistíte, že se buď rvou, nebo ignorují, ale určitě se oba nutně (a samozřejmě současně) potřebují chovat, mazlit a o šimrání za ušima škoda psát - to je samozřejmost.

Morčecí krmení je také věda - morčata jsou závislá na zeleném krmení, které jim dodává vitamin C a bez nějž rychle onemocní. Nesmí nadýmavou zeleninu, salát a špenát, takže krmení v zimě je docela oříšek. Naopak musí dostávat zrní a seno. Na pití stačí voda, ale malí chlupáči mohou dostávat občas i pár kapek ovocné šťávy do vody, nebo líznout mlíčka.

Dál je tady péče o srst - kartáčování, česání a občas i vykoupání.

A protože morčata jsou zvířátka společenská, mají i svůj Morchat, kde si vyměňují zkušenosti o chovu a výcviku svých majitelů, a také pořádají výstavy. Na nejbližší výstavu, která se pořádala v sobotu v Brně, se přihlásili - jak jinak než přes Internet - i naši dva kluci morčecí. I morčátka mají své standardy a svoje ocenění a rodokmeny, ale na výstavách bývá i kategorie Mazlíčků, kam může každé morče, které má dost sebevědomí a potřebné potvrzení od veterináře, což ti naši mají - totiž hlavně to sebevědomí.

Výstava se konala 15.-16. listopadu v Brně - Židenicích, a chlupáčů se tam sešlo docela dost. Naši kluci vyskotačili z krabic do připravených klecí a začali zkoumat okolí. Ten drzejší se pokusil  vypískat pořadatele, ale vzhledem k jejich dlouholeté praxi v chovu morčat ho krutě převezli - strčili mu do klece jablíčko, které on nejí, a tím ho donutili zalézt uraženě do koutku a zbytek výstavy protrucovat.

Druhý morčák se cítil trošku nesvůj, asi proto, že nad jeho hlavou v další kleci intenzivně tancovala početná hlodavčí rodinka, ale naštěstí ho to nijak nepoznamenalo. My jsme si prohlédli konkurenci a rychle zmizeli užívat si zaslouženého víkendového klidu. V neděli odpoledne, když jsme přijeli, přelezli oba morčáci ze svých výstavních ubikací do připravených krabiček, zívli a jako jeden morčák zase usnuli.

Teprve doma ožili - a asi hodinu si vyměňovali přidrzlé poznámky o tom, co je okukovalo za divné lidi...

               
Reklama