Krásné slunečné ráno!
Podobné téma tu bylo sice na podzim, ale určitě se k němu dá napsat mnoho. Tak tedy, moje osoba patří spíše k těm konzervativnějším typům, po pravdě není nad flák vepřového nebo kus kuřete. Tam má člověk relativně jistotu co jí, ALE... tím ALE je můj přítel Michal, o kterém jsem již několikrát psala, a jeho posedlost ochutnat všecko, všecičko, co má víc nožiček než dvě. Nejlépe, když to má ještě pár tykadélek, popřípadě krovky. To ALE také je, že mě nutí všechno ochutnávat s ním. Protože: „Takovou dobrotu si přece nemůžeš nechat ujít!!!! Nebuď frfňa!!!!“ A tak statečně chroupu a zkoumám ty cizí, netušené možnosti chutí... A o tom, že mi rybičky grundle, které se smaží vcelku, mizí z mrazáku a naše želvičky pak nemají co k jídlu, o tom raději ani nemluvím...
Co jsme si dali s chutí oba dva, chovatelé domácích mazlíčků mi doufám prominou, to bylo morče. Peruánská lahůdka. Opravdu bylo výborné, i když trochu tučné. A piraňa? Ta byla naprosto bez chyby!
Co mě doteď trochu trápí je, že nevím, z čeho byla indonéská polévka, ze které vykukovala žebírka. Michal tvrdí, že prase tak malá žebra nemá a dobírá si mě, že to byl pes. Kdo ví. Muslimové by zase nepozřeli vepřové, Indové hovězí. Ono to vlastně vyjde nastejno.
A k otázkám k tématu? Černé vejce mě příliš neoslovilo, sushi také ne, ale hada, hada bych si dala. Zatím jsem jedla pouze úhoře, a ten byl vynikající!
Posílám pár fotografií z našich cest, abych vám těch pár exotických pochoutek přiblížila i obrazem.
paviocko
Díky! Vy jste vážně ta správná osoba pro dnešní téma :-))) (mimochodem na podzim to myslím bylo „nejhnusnější jídlo" nebo něco na ten způsob, dneska to doufám bude o něčem jiném).
Morče vypadá moc dobře, hned bych si dala!
Nový komentář
Komentáře
paviocko: kdysi mi byla nabídnuta želví olévka z konzervy,ale neplná lžíce mi stačila-bylo to PEKELNĚ mastné.
Nyotaimori: jawohl, prasata já mám nejradši :-) Ale prase si nechovám doma jako mazlíka. Kdyby jo, tak bych asi přesedlala na rybí prsty...
paji: jinej kraj, jinej mrav. Jak jsem tu už psala, muslimům zase přijde nechutný, že my baštíme vepřový.... My máme doma zase dvě želvy. Holt kdyby mi někdo nabídl želví polívku, tak přece neurazim, ne?
Ježišikriste!Při představě,že bych neměla dát co do hrnce a musela bych obětovat svého morčecího miláčka,je mi poněkud mdlo!A že jsme s přítelem velcí milovníci zvířat dosvědčuje i to,že v bytě s námi bydlí mimo morčete také papoušek a 40 ti kilový labrador.Ale samozřejmě nikomu jeho chutě brát nechci.Pouze se mnou otřáslo to pečené morče na talíři,viz.nahoře v článku.
Hlavně, základ je, že se člověk s tím zvířetem před jídlem nemazlí. Taky mi přijde hrozný sníst psa, ale na druhou stranu, maso jako maso..
Zabi stehynka mne nenadchly, olihne a chobotnice sou moc gumovy, ale aligator byl mrcha docela dobrej.
gerda: bod varu závisí na atmosférickém tlaku. Čím nižší atmosférický tlak, tím nižší je teplota bodu varu. Čili když se ocitneš vysoko v horách, může se ti voda začít vařit na NIŽŠÍ teplotě, dejmetomu 95 stupňů... Princip papiňáku znáš, ne? Tam je zase vyšší tlak a tudíž vyšší teplota při varu, takže je to maso v něm hotový dřív.
No jo... Předškolní dětičky prý mají taky lahodné masíčko
). Když se s tím mazlím, tak to pak přece nemůžu opíct a sežrat. Stejně jako nežeru psy nebo kočky. A to o těch dětech jsem samozřejmě taky jenom četla
Pro mě osobně jsou tyhlety věci "alimentární tabu" (to jsem slyšela nedávno v televizi v jednom vzdělávacím pořadu
Majucha: na straně druhé, místo psaní cestuješ. Taky bych to tak měla radši
Majucha: hmm, tak to ti závidím, žes prošla takový lán světa. Vedeš si o tom nějaký deník nebo zkusila jsi poslat reportáž? Dobře a trefně se vyjadřuješ, určitě by si to lidi přečtli rádi.
Teda holky v máte ale žaludky,já bych nic kromě ryb,drůbeže,krávy a prasete nepozřela.
Manx: průšvih je, že oni nechápou co je to vegetarián. Pro většinu "třetího" světa, jak mi říkáme, je maso prostě něco! ty lidi nechápou, že masem některý lidi pohrdaj, protože pro ně je to hlavní zroj energie, blahobytu... pro ně je prostě přirozený mít maso, když na něj je... to jenom zhejčkaný evropani a amíci masem pohrdaj
Majucha: aha, tak to já viděla cestopis, který asi líčil právě ty závratné výšky. Já bych to strašně chtěla vidět naživo, ale už to nepůjde, tak aspoň teda reportáže a povídání. Jižní Amerika je moje láska. Lovce kaktusů jsem četla pořád dokola.
Majucha: hele, ty jsi zcestovalá po Jižní Americe....s těmi brambory mě napadlo, že jsem četla o jejich vaření ve velké nadmořské výšce. Prý se tam nedosahuje bodu varu, to musí být docela problém při vaření vůbec, ne? Jinak - prosté lidi z těch končin obdivuju ze všech sil, zdají se skromní, ale přitom veselí a zdraví.
Majucha: Nás ubytovali v Sheratonu na poslední noc, aerolinky se celkem vytáhly, ale holt v hotelu nebyli připravení na bandu hladovejch batůžkářů, takže to jídlo asi nebylo nejčerstvější. Normálka jed ceviche na ulici a v poho a z Sheratonu
....
Majucha: aha, tak žádná zdravá výživa
Ťapina:
Jó, veterináři to nemaj lehký !
No, oto to morče bylo docela velký. Kupodivu. Měli jsme ho 2 dohromady + brambory a zeleninu, docela jsme se nadlábli.
mam-ča: Copak s morčatama to ještě jde, ti se tady chovají jako členové rodiny a TAM se konzumují, ale představ si tu schízu s králíkama, když mi jednoho přinesou na ostříhání drápků a podívat se na očičko, že mu z něj trošku teče, to asi jak byl doma průvan, a druhé jedu očkovat, aby se dožili jateční váhy
gerda:
Musíš do každého udělat nádivku z džungarských křečků.
Už se vidím, jak jdu navštívit kamarádku s jejími milovanými morčičáky, co jsou v rodinné hierarchii ještě před manželem, a nesu jí recepty na "morče v županu".