Jediné rozhodnutí dokáže občas ovlivnit celý náš život. Že je špatné, to si většinou uvědomíme, až když je pozdě. Vrátit čas by si přála i Monika (34). I když je šťastně vdaná a čeká dítě, prožívá jedno z nejhorších období svého života. Nedokáže s jistotou říct, kdo je jeho otcem.
Monika není ten typ ženy, která má ve zvyku být nevěrná. Ten den se ale s Kamilem hodně pohádali. A tak práskla dveřmi a šla s kamarádkou na večeři. „Není nad to společně si na chlapy zanadávat, že? Jenže pak jsme s Evou daly láhev vína a domů se nám rozhodně nechtělo. Tak jsme pokračovaly dál. Kolem půlnoci jsme už byly hodně veselé, když jsem potkala bývalého přítele. Kamarádka někam zmizela a já zůstala s ním,“ vzpomíná Monika na večer, který by raději vymazala.
„Byla jsem zklamaná z naší hádky s manželem, a tak mi jeho lichotky dělaly dobře. Asi jsem v tu chvíli potřebovala slyšet, jak mi to sluší, jak někomu chybím... Ani nevím, jak jsme se ocitli v parku, kde jsme se pomilovali. Až ráno mi naplno došlo, co jsem to vlastně udělala. Bylo mi hrozně, cítila jsem výčitky svědomí. Ale řekla jsem si, že to prostě vytěsním z paměti. Byl to jen úlet, nic víc. O měsíc později jsme ale nedostala menstruaci. Ta osudná noc bylo to první, na co jsem v tu chvíli pomyslela. Měli jsme tehdy sice kondom, ale taky jsme byli opilí,“ vypráví. Nicméně gynekolog těhotenství potvrdil.
„Vůbec teď nevím, co mám dělat. Nechci porodit dítě, které dost možná není manželovo! Co když mu nebude podobné? Nebo se mu něco stane a lékaři zjistí, že můj manžel není otcem?“ strachuje se Monika, která uvažovala už i o potratu. „Bylo by to určitě řešení. Jenže už nejsem nejmladší a mám na dítě nejvyšší čas. Mám strach, abych pak ještě někdy otěhotněla. S manželem se o mimčo snažíme... A co když je opravdu jeho a já si dělám jen zbytečné starosti?“ krčí rameny Monika, která se s těhotenstvím zatím doma nesvěřila. Zatím se totiž nerozhodla, které řešení bude nejlepší. „V tomhle mi nikdo neporadí, musím se s tím vypořádat sama. Stejně jako jsem si to sama zavařila. Už vždycky budu litovat, že jsem tehdy nepřemýšlela hlavou,“ dodává sebekriticky.
Čtěte také:
- Rok tiché domácnosti po pětatřiceti letech manželství? Lidi, neblázněte!
- Alena (29): „Mít dítě? To si raději pořídím štěně!“
Nový komentář
Komentáře
Hlavně ať se nesvěřuje nejlepší kamarádce, to je pokaždé začátek konce...
Barbucháč — #21 Jasně. Ať jde do háje a ne do parku.
A vůbec. Podle všeho za vše může vlastně manžel, neměl se s ní co hádat, pak by neměla potřebu si s kamarádkou zanadávat na chlapy. O bývalém příteli nemluvě, co se má co courat kolem půlnoci v parku. Kamarádka si klidně někam zmizí a pak se stane co se stane. Ale jedno musím přiznat, překvapilo mě, že si v té chvilce vzpomněli na kondom. Nevěra byla, je a bude.
Škoda že se asi nikdy nedozvíme, jak to dopadlo.
spavec — #18 myslím, že by jí bohatě měla stačit tahle zkušenost k nějakému poučení a dál se v tom nehnípat, pokud opravdu chce žít se svým současným manželem v klidu dál. Na ptákoviny koule má, ale pak si ustát následky nějak neumí a kňourá. Ať jde do háje, krasavice.
Tak ja nevim, kolik deti se narodilo pri styku s gumou?
gerda — #11
Barbucháč — #17Ale já neříkám, aby se vrhla kolem krku tomu druhému. Naopak, na jejím místě bych si chtěla udržet manžela, proto by měla mlčet. A k čemu jí to bude? No přece testy prokáží, kdo je otec, když chce mít jistotu a tolik ji to trápí. A když půjde na přerušení, bude si to možná pak vyčítat ještě víc než jeden úlet. A dítě přece chtěla, vždyť jistotu nemá, že otcem je ten druhý.
spavec — #16 a k čemu jí to jako bude? Půjde se i s miminem vrhnout kolem krku tomu druhému chlapovi, o kterého jen náhodou někde zakopla?
Je mi té holčiny líto, svědomí ji bude trápit, je to těžké rozhodnutí. Žít s tím denně a dělat jakoby nic. Ono ani to přerušení se nedá nejspíš udělat tajně, aby nikdo nevěděl. Navíc by si manžel mohl spočítat co a jak, pokud to byla opravdu ošklivá hádka, a dát si jedna a jedna dohromady... Vzhledem k věku by asi bylo lepší si dítě nechat. Hlavně nic neříkat nikomu, ani kamarádce, ani manželovi. Nač ubližovat ještě jemu? Mám ale taky nevím proč pocit, že to Monika nevydrží neříct. Prozatím bych se snažila pochyby odsunout, po porodu se přece dají udělat testy, pokud chce mít jistotu. Jen nevím, jestli to jde i bez manžela.
Rikina — #3 pokud článek není fake, tak tahle dáma to nevydrží neříct ani omylem
ToraToraTora — #13 zas je to tzřeba jediná možnost, jak si děti pořídit, jestli jim to s manželem nejde
ještě bych si kamaráda nenechala prchnout z očí definitivně, možná budou v budoucnu chtít druhý
Z větší pravděpodobnosti to dítě je kukačka, protože zákon schválnosti funguje lépe než světská legislativa.
gerda — #11 Kdes brousil
Inu, bylo, je a bude. Svoje vnitřní peklo si prožívá vždycky hlavně ta ženská.
amphora — #10A v případě, že to nevyjde, zaútočit na manžela
. Jakože - jak to, že nemám dítě po tobě, ty lumpe??? Kdes brousil?
Nechat si dítě a věřit, že je manželovo, jak píše Rikina. Stává se to dost často. Ono to vyjde.
Léthé — #6 jasně, že jo.. To není jen výsada dříve narozených.. :-p
Jo...opraveno
...takže ne mazel, ale manžel.
Tomu nemanželskému dítěti už musí být hezkých pár let….39-49 ? Nebo se souloží v křoví i dnes ? No jo, stalo se. Ale jak se říká, jistá je jen matka. A pisatelka to napsala dobře….nikdo jí neporadí…přesně tak. Osobně bych si křováka nenechala
....pilule po, mini interrupce ?
Kdo ne mažel ? Je to její mazel, nebo její manžel ?
Být mužem, tak s ní bych dítě mít nechtěla.