No vida, už se nám to trochu rozjíždí. Přišel nám další příspěvek od čtenářky Sstream03, za který moc děkuji. Víte, do čeho se zamilovala ona? Ano, v titulku jsem vám to prozradila, ale určitě stojí za přečtení, jak k nim přišla, kam je nosí a jak se v nich líbí svému příteli.
Krásný dobrý den všem! Dovoluji si tímto přispět svou troškou do mlýna. Mojí úchylkou jsou totiž maskáče. Nenechte se zmást, nejsou to džíny s maskáčovým vzorem ani kapsáče s podivným potiskem. Jsou to gigantické, bavlněné, originální maskáče v barvách US z roku (raději napíšu, že nevím). Mám je od svých 16 let, jsou tedy již desetiletým skvostem, ve kterém trávím téměř každý volný den.
Jak se to stalo?
Ne, neznám žádného profesionálního vojáka. Nejsem zastáncem žádných zelených (ani nacistických) aktivistů. Oblečení si vybírám podle materiálu – látky. A když jsem na ně čistou náhodou v sekáči narazila, řekla jsem si, proč ne?
Moji rodiče to považovali za dočasný pubertální úlet. Po třech letech uznali, že je to dlouhotrvající úlet. Maminka mi řekla, že v nich vypadám jako hastroš a nikdy mě nikdo nebude chtít. Tatínek mi řekl, že zcela chápe moje pohnutky co se pocitové stránky týče, ale že se k němu (jakožto otci) nemám nikde přiznávat. Trávila jsem ve svých maskáčích léta, zimy, výlety, služební cesty…?! Ano, i služební cesty. Dámy, zkuste vydržet v rádoby elegantním oblečení 8-12 hodin v autě. V parném létě třeba. Bez vyrážek na pozadí jsem radostně cestovala po zemích západní evropy a na poslední čerpací stanici se ze mě stala krásná labuť. Hotovo.
Tatínek uznal, že to není úlet. A že to dělám asi proto, abych se cítila pohodlně a inkognito. Maminka se s tím smířila a je ráda, že mě vidí - v čemkoliv se rozhodnu přijet domů. Třeba by Vás mohlo zajímat, jak na to reagoval můj drahý. Říkal, že ho nic nedokáže rozohnit víc než bílé průsvitné tílko a moje giga maskáče.
Tohle je kousek, který, pokud se na mně nerozpadne, budu nosit pořád.
Neukážu, neprodám, nedám ani za pr..e.
Sstream03
Milá Sstream03, naprosto vám rozumím. Zrovna dnes mám na sobě pohodlné volné kalhoty barvy khaki a tenisky, protože hned z redakce pádím na jih za svými miláčky.
Nový komentář
Komentáře
OlgaMarie — #22
enka1 — #21 Jak kdy. Potkáš-li dědka a on se přívětivě k tobě bude hlásit, tak ti v hlavě zašrotuje, zda je senilní úchyl nebo že by nějaká bývalá
.
Eva_Fl — #20 Ještě, že ta paměť slouží aspoň v tomhle.
OlgaMarie — #19 hele, Olco, aspon mame na co vzpominat.


Eva_Fl — #18
OlgaMarie — #14 no az na tu uniformu jsi fakt kocka! Tys musela mit muzskejch!
OlgaMarie — #14 ahaaaaaaaa, sem jsi to soupla, uz jsem ti do vzkazu dala i mejla, myslela jsem, zes zapomnela prilozit.


OlgaMarie — #14


Přijde mi to jak v Mýtě u Hořic na Šumavě. Ony ty vísky tam ale byly všechny chudinky stejný. Kontrolovali vás asi tolikrát jako nás,máme (měli) to tam dost prochozený. Ještě mám někde schovanou usárnu. To byly časy.
OlgaMarie — #14 O ty jsi ale krásná
enka1 — #8
Máš mě tady v tom saku!
Je to cestou z Vimperka do Staré Hutě a nechtěj vědět kolikrát a proč mě kontrolovali čáraři.
maskáče se mi líbí na chlapech
Taky mám ráda maskáče
Eva_Fl — #10 Taky jsem si ji přes noc spíchla.
enka1 — #9 no jo, mazu pro rousku!
Eva_Fl — #7 Jestli ono se to teď smí psát. Aby na nás z PC neskákaly pr....í viry
.
OlgaMarie — #4 Sem s ním. Doufám, že budeš uvnitř.
Suzanne — #5 prase? Jestli jo, tak to teda nevim, ze by ,,prase" bylo TAK SPROSTY slovo!
Fuj, maskace.
není nad takovéto kousky, které odložíme až tehdy, když se na nás doslova rozpadnou
Co to je "za pr..e"?
To já si v tvém věku pořídila vojenské sako z 1. světové! A chodila v něm i do školy! Že bych sem dala o víkendu foto?