Je to půl roku, co jela pro Jana do práce záchranka. Třásl se, ztrácel vědomí, až úplně zkolaboval. Kolegové se báli, že jde o infarkt, ale diagnóza zněla úplně jinak. Totální vyčerpání organismu. Bylo to s ním tak vážné, že jeho stavy úzkosti a deprese mu celý měsíc pomáhali překonávat v psychiatrické léčebně. Ani dnes, půl roku po kolapsu, ale ještě zdaleka není úplně v pořádku. Nad vodou ho drží jen léky a také vědomí, že za pár měsíců bude mít v občanském průkazu statut „rozvedený“. To jeho manželka je totiž zodpovědná za vše, co se mu přihodilo.
Chtěl pro ni udělat vše
Když si ji před pár lety bral, slíbil si, že ji udělá šťastnou. Vydělával slušné peníze, a tak se mu to také dařilo. Ivana totiž byla spíše materiálně založená žena. „Milovala nákupy všeho druhu. Oči jí pokaždé tak zářily, když domů přinesla úlovky z obchodů. Jenže zatímco zpočátku šlo jen o občasnou, zdánlivě neškodnou zábavu, během let přerostla do obludných rozměrů,“ vypráví Jan s tím, že nakupování se postupem času stalo pro bezdětnou manželku denním chlebem. A její nároky rostly.
„Potřebovala jezdit na drahé dovolené, toužila po novém autu, drahých kabelkách a botách, u kadeřníka byla snad dvakrát do měsíce. Tvrdila, jak to všechno dělá kvůli mně, aby se mi líbila. No a já vůl se mohl přetrhnout, abych vydělával stále víc. Připadal bych si jako neschopný ňouma, kdybych ji nedokázal udělat šťastnou, jak jsem si sliboval. Jenže s množstvím vydělaných peněz, kterých ale stále nebylo dost, rostla i moje vyčerpanost. Chodil jsem domů unavený a neschopný cokoli dělat. Takže se můj život smrskl na práci a spánek. Ani ten ale za moc nestál. V noci jsem se probouzel a myslel na to, jak to druhý den všechno stihnu,“ popisuje Jan, který po třech letech dřiny od nevidím do nevidím řekl dost.
Zrušený účet vyřešila po svém
Zrušil společný účet a manželce posílal měsíčně „jen“ dvacet tisíc. Skončilo to samozřejmě hádkou a manželčiným odstěhováním se z ložnice. „Chápala to jako velkou zradu, prý s ní jednám, jako s někým cizím, nesvéprávným. Nechtěla pochopit, že už to takhle dál nejde. Doufal jsem, že ji to brzy přejde, a taky ano. Po měsíci už byla zase samý úsměv. Tehdy mě ale ani v tom nejhorším snu nenapadlo, díky čemu!“ vzpomíná Jan. Zpozorněl, až když se mu úplnou náhodou dostaly do rukou úvěrové smlouvy.
„Ivana dlužila skoro půl milionu, ale své dluhy nesplácela! A bůh ví, zda to byla konečná cifra. O čem všem jsem ještě nemusel vědět? Vletěl jsem na ni a ona všechno přiznala. Prý si to zkrátka nedokázala odepřít. Slíbila, že se začne léčit a já si v práci přibral další úvazek, abych její dluhy co nejdříve splatil. Jenže to šílené pracovní tempo moje tělo nevydrželo. A nepřidal mi ani fakt, že Ivana své slovo nedodržela a zadlužovala se dál. Tak jsem skončil na podlaze své kanceláře a dodnes se z toho oklepávám,“ přiznává Jan, který po kolapsu podal žádost o rozvod a vypořádání společného jmění.
„Jsem už smířený s tím, že budu část Ivaniných dluhů splácet. Ale pořád mě to bude stát míň peněz, než další rok s ní,“ uzavírá zklamaný manžel.
Jak je to s dluhy v manželství? Do společného jmění manželů nepatří jen společně nabytý majetek. Jsou to také dluhy, které jednomu z páru nebo rovnou oběma společně vznikly v době trvání manželství. Výjimku tvoří pouze ty závazky, které se váží k výlučnému vlastnictví jednoho z manželů a také závazky, které přijal jeden z manželů, ale jsou nepřiměřeně vysoké vůči majetkovým poměrům manželů. Pokud tedy neprokážete opak, vychází se z toho, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. A takový dluh se pak dělí rovným dílem mezi oba manžele. Nejlepším řešením proto zůstává žádost o rozvod a co nejrychlejší vypořádání společného jmění, což vás ochrání před dalším a dalším zadlužováním vašeho protějšku. Pokud ještě nemáte vypořádání společného jmění manželů, pak vám jistou šanci skýtá § 732 Občanského zákoníku, který praví: |
Čtěte také:
- Příběh: „Kradla jsem a bylo mi jedno co. Kvůli dceři jsem se šla konečně léčit...“
- Konec manželství po 22 letech! Důvod? Sociální sítě
- „Mámu s tátou rozvedu, stůj co stůj!“ zlobí se Andrea
Nový komentář
Komentáře
Může mi někdo vysvětlit, co taková ženština kupuje ? Vždyť to nemůže ani potřebovat. Za 20000 Kč si nekoupím oblečení ani za rok, a to chodím oblečená dost slušně. Možná bych ročně 20000 spotřebovala i s botama, kabelkama a kosmetikou, to asi ano.
Štěstí za peníze nikdo nekoupí.
sakra drahá zkušenost....
Ilustrační fotka blázna je pěkná, sympaťák je to. Ovšem příběh sám je velmi smutný a ani takováhle fotka to moc neodlehčí. Pán je asi kandidát na budoucího bezdomovce. Pochybuju, že se v době jeho hospitalizace manželka nepostarala, aby už neměl žádný majetek, který by se dal vypořádávat při rozvodu. A ještě bude platit její dluhy. To bylo sakra drahé poučení.