Je to už řada let, když jsme v dívčím internátě asi nevěděly, co roupama dělat, a tak někdo přišel s nápadem obarvit si vlasy. Samozřejmě bylo hned více adeptek, mne nevyjímaje. V té době se dalo barvit jedině Barponem, odstínů taky moc nebylo. Barvy se vylily do lavorů, umyvadla se pro tento účel nesměla používat. V umyvadlech to vypadalo skoro stejně. Když jsem se sklonila k barvení, nebylo mi nic nápadného, ale pak jsem se zhrozila: místo kaštanové jsem byla černá jak vrána! Nějak jsme se omylem prohodily, já ale dopadla nejhůř. Cesta zpět nebyla lehká, co ty moje vlasy chudinky zažily: několikeré mytí, pak i Jarem, pak Saponem na podlahy (páchl jak tchoř), Žabkou, Solvinou. I když to trochu povolilo, bylo to moc nápadné. Takhle jsem přece nemohla jet domů! Spásný nápad - pojedu k babičce a oddálím setkání s rodiči.
Mamince jsem nechala telefonicky vzkaz v práci, kam jedu, aby o mě neměla starost. Babička měla pochopení, byla jsem její první vnučka (měla 2 syny). Chtěla jsem blekotat něco o pokusech, ale že mě babi odhalila dřív, šla jsem s pravdou ven. Druhý den mi ale bylo VELMI ouvej! Nenadále přijeli naši na návštěvu! Hned po uvítání našim vše vysvětlila a: „Ne, abyste ji hubovali! Vše se musí vyzkoušet! A mně se v tom docela líbí," dodala. Zlatá babička! Hned pohotově připomněla taťkovi nějaký jeho „hříšek" z mládí. Nakonec vše dobře dopadlo, sousedka půjčila kysličník a po čase se barva vymyla.
Dnes mě barví moje kadeřnice mým původním přírodním odstínem, takže nikdo neví, že už od 30 let jsem byla „prokvetlá". Dokonce jsem k barvení několikrát přiměla manžela, když moc mrzlo. Měl na vybranou: buď pojedu k holiči a pak budu ležet s migrénou (přechod s rozpařenou hlavou ji spolehlivě spustí), nebo se chopí štětce. Vybral si dobře, má mě rád.
Jako vdaná paní jsem si nechala občas udělat na ples tupírovaný proplétaný drdol, což byla móda. Hlavně pak hodně nalakovat, aby vydržel. Při tanci se hlava zpotila, vše se speklo a druhý den stejně musel drdol dolů. Ta muka! Nejdřív vylovit desítky sponek, pak několikrát vymýt a nakonec to rozčesávání! Vždy přesvědčená, že nikdy více... ale móda je móda, drdol byl zas. Ještě, že se trendy mění, ovšem trvalá taky nebyla o moc šetrnější. Dnešní účes mi moc vyhovuje - pěkný střih, umýt, rozčesat, zaklepat hlavou a hotovo.
Zdraví Samík 97
Milá Samík 97,
módu drdolů jsem si „neužila", byla jsem moc malá, ale vyprávěla mi kamarádka, jak do nich dávaly drátěnky na nádobí... pěkně ve vlasech držely a ještě přidaly na objemu.
Nový komentář
Komentáře
drdoly jsem si vyčesávala,ale housku jsem nepotřebovala. Ani nikoho v okolí jsem neznala.
Hysteria: I takové? V šedesátých letech si housky do drdolu dávaly snad všechny holky! A proč ne? Náhodou dobrej nápad
Vím že i byly i takové,co si do drdolu dávaly housku!