Hodyhodydoprovody dejtevejcemalovaný neboaspoňbílý slepicevámsnesejiný… drmolí asi sedmiletý, čokoládově snědý klučina na prahu našeho bytu. Jeho menší bráška, který stojí vedle, pro jistotu neříká nic, jen svírá igelitku a proutek s mašlí a upírá na mne jiskřivé temné oči. Nacházíme se na sídlišti na okraji Prahy, v šestém patře panelového domu. Většina sousedů už před dvěma dny zmizela na chalupy, takže se kluci něco nazvonili, než jim vůbec někdo otevřel. O vejce zjevně nestojí, malovaný ani bílý. Chtěli by zlatou dvacku nebo ještě radši šustivou padesátku. Evidentně nevědí, co to vlastně dělají a proč. Někdo zkušenější je poučil, že je dneska šance něco z lidí vydyndat.
Ty kluky jsem v životě neviděla, možná bydlí na jiné straně sídliště. Dám každému pomeranč a posílám je pryč. A cítím se mizerně. Zatracené tradice! Pitomé Velikonoce!
Když byla ještě naživu tchyně s tchánem, jezdívali jsme na svátky na Moravu. Taky už to tam dávno nebyla žádná folklorní idyla, ale mládenci tam „na šmegustr“ chodili v hojném počtu. Pěkně se oblékli, ti starší dostali frťana, ti malí vajíčko nebo čokoládu. V neděli večer jsme barvili s holkama vajíčka a v pondělí se celé dopoledne čekalo, jestli někdo přijde. Někdy se ale stalo, že nikdo nepřišel - přece jen, už to bylo dlouho, co se můj muž odstěhoval do Prahy, kamarádi se oženili a příbuzní odstěhovali. Holky byly otrávené a napřesrok nechtěly s námi jet.
Ne, neposmívám se velikonočním svátkům, to rozhodně ne. Snažím se jen vysvětlit, jak je pro někoho jako jsem já těžké najít k nim vztah – pro městského člověka, jedináčka, jehož rodiče je také skoro neslavili, navíc pro nevěřícího. Nevím, jak mají „správně“ vypadat. Nemají pro mne žádný obsah, žádnou skutečnou náplň. Na druhou stranu – člověk to vidí všude okolo sebe, v časopisech, ve výlohách... Velikonoční menu, výzdoba, zajíčci a beránci. Nejsem divná, když ještě nemám (a nejspíš ani mít nebudu) napečené mazance? Jediné papírové kuře byste u nás doma nenašli!
Obávám se, že naše holky na tom budou v dospělosti stejně, nebudou mít žádný vzor, kterého se držet. Nu což, co se dá dělat. Vánoce míváme krásné, ale Velikonoce se budou muset „naučit“ jinde. Třeba v rodině svého budoucího. A kdoví, možná je víc lidí, kteří mají s velikonoční tradicí - a s tradicemi vůbec - trochu problém. Všichni cítíme, že jsou potřeba, že by měly být samotným základem našeho života... jenomže co s tím, když se svět okolo nás tak hrozně změnil? Není to už jen karikatura? Nezasluhovaly by starobylé zvyky také nějaký ten „upgrade"?
Takže letos jsme to prostě nelámali přes koleno. Jedna dcera si na prázdniny naplánovala brigádu, druhá pojede s kámoškou na chatu. My s mým mužem vyrážíme na výlet do Jižních Čech, prohlédnout si po dvaceti letech Český Krumlov a navštívit vzdálené kamarády. Mazance nepeču, vajíčka nebarvím. Snad mi to tam nahoře – pro případ, že tam přece jen někdo je – odpustí…
Po tomhle kacířském projevu se vás, milé ženy-in, skoro ani neodvažuji zeptat, jak to máte vy…
Slavíte Velikonoce podle všech tradic a zvyků,
nebo je trochu „šidíte“?
Co se u vás na svátky jí a pije?
Jaké používáte techniky barvení vajec?
Dostaly jste někdy opravdu citelně napráskáno?
Polévají se u vás kluci vodou?
Pletou si „vaši chlapi“ pomlázky sami, nebo používají kupované?
Vnímáte Velikonoce jako křesťanský svátek, nebo spíš jako oslavu jara?
Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz! Jednu z vás jako obvykle odměníme.
Nový komentář
Komentáře
Peču mazanec, peču beránka, zdobím byt, ale Velikonoce bytostně nesnáším. Mám na nich ráda jen to, že se nejde do práce. Pokud to je možné, trávím celý den někde na túře.
Tak za mnou přišlo pět stálých koledníků +
a
.A byla jsem ráda.Aspoˇn neuschnu a třeba se i zazelenám
.Zjistila jsem že by mně i zamrzelo,kdyby nepřišli.
Tobbi: K nám do baráku se nikdo takový nedostane, máme zlou babu domovnici
renike: ?
vnfhrhfggfgfg
Hm, já prostě nechápu, proč těm malým snědým žebrákům, kteří chtějí jen prachy VŮBEC NĚKDO OTEVÍRÁ?
Vždyť je to jenom podpouje.
Oni mají úžasnou sociální inteligenxci a dokáží zcela přesně vycítít, kde by se dalo z lidí něco vymáčknout.
Sirikit: No vidíš, furt tu pindám, jak nesnáším Velikonoce a jejich tradice na "Vajíčko od Zajíčka" bych zapomněla. To jsem měla ráda a jestli budu mít někdy prcka, tak je to jediná tradice, kterou budu dodržovat. Vzpomínám si, že jsem sestře a sestřenici dokonce malovala mapku. A vždycky jsme při tom naprosto zdevastovaly zahradu.
ale když se mě včera zeptal šéf, jestli budu barvit vejce, řekla jsem mu, že na vejce se vy**** a nabarvím si radši hlavu
abych byla na jaro
možná z tradice, možná ze sentimentu, každý rok nabarvím vejce voskovou batikou (jsem asi vážne taky už exot, koukám), napeču jidáše - ty si u mě vychutná každá návštěva, ale to ostatně veškerý moje pečení (beránka už nepeču, nějak mi přestal ten suchej piškot chutnat a jiný recepty nebudu zkoušet) a pak si s mladým uděláme úžasnej vajíčkovej salát s rajčaty, on rád i vařený vejce ke svačině do školy, takže se to rozhodně užije, jen je to barevný a je to sranda...
mlácení jsme si užili zamlada, to jsem se před sousedem dokonce schovávala pod postel (jsem z Prahy), ale nikdy to nebylo přes míru, spíš legrace, stejně pomlázka je přece od slova pomlazit=omladit, tak proč ne?
koupila jsem si novou šálu za 39 korun,aby mě beránek "nepokakal"... jinak na nové šaty moc netrpím,to si koupím podle chuti celoročně
* spíš je šidím
* budu poprvé péct kachnu i mazanec tak doufám že se mi to povede
* nebudu žádné barvit
* ani moc ne, většinou jen od táty a bráchy, do paneláku moc koledníků nechodilo, ale teď bydlíme s manželem na vesnici, takže od něj určitě dostanu, ale před koledníky se asi zavřu, nikoho tady neznám a stejně jsem nic nekoupila tak jim ani nemůžu nic dát. A stát ve dveřích a nechat se mlátit mi připadá dost potupné
* polévaní vodu je asi jen na Moravě myslím
* manžel ještě žádnou nemá, ale si si jí koupí
* obojí! Ale do kostela nechodím, spíš jsem ráda že už je teplo, kytičky, ptáčci.....
Velikonoční svátky mám ráda, protože přichází jaro, sluníčko hřeje a můžu jít na zahrádku. Na víkend jsem už naložila maso a budeme grilovat. Rodina bude pohromadě a to je pro mě nejdůležitější. Mám ráda kytičky, takže si vyzdobím byt tulipány a narciskama. Už mám voňavé frézie a hyacinty. Vajíčka jsem koupila pro své synovce čokoládová a barvit budeme v neděli s dcerou pro její koledníky. Ještě koupím nějaké mašle.
U nás je to spíš oslava jara ,v celém bytě kvetou kytky/každý rok nějak ví že jsou velikonoce/,venku je nádherně a tak vezmu psy a jdeme na dlouhou procházku.Vejce nebarvím-nejíme je a nikdo nikoho nepolévá-pocházím z Polské vesnice a tam se všichni polévají navzájem/kýblema ledové vody z potoka/od té doby velikonoce nemusím/asi jsem zhýčkaná/.
-Skoro ne. Slavili jsme je hodně, když jsem byla malá, ačkoli jsem se na ně nikdy netěšila. To asi kvůli tomu, abych se seznámila s tradicemi...
-Letos bude nejspíš králík se špěenátem a brknedlíkem
-Barvíme jen pár vajíček v cibulových slupkách, na to nějaké obtisky.
-Ano
-Ne, u nás se to nedělá.
-"Moji chlapi" nikoho švihat nechodí.
-Spíše jako oslavu jara.
Sirikit: Včera u kamarádky se mi její synátor chlubil vajíčkem, které vyráběli ve škole (je v 1.třídě). Jak se moc nedojímam, tak tohle mě teda dostalo, zářil jak sluníčko a neustále brebentil o postupu. Pak na něj skočila moje psí šelma a mlaďas i s vajíčkem se poroučeli k zemi.
Velikonoce jsou pro nás ve znamení výletů, brouzdání po jarním lese, kolem vody, prostě Relax. Jóó, když byly děti malé, to jsme je slavili. Malovaná vajíčka jsme nepozorovaně dali porůznu do trávy, jako že je tam vytrousil zajíček a děti hledaly. Musím říci, že ta vajíčka "od zajíčka" byla vždycky úplně nejlepší, ty, které si děly "našly" chutnaly úplně nejlíp, kam se ně hrabaly různé čokoládové pochoutky a doma barvená vajíčka - pche, ty zaječí byly prostě jiné.
Drželo je to tak do šesti, sedmi let, pak pochopily, kdože ta vajíčka vlastně ztrácí. Ale stejně to bylo kouzelné vidět tu radost v dětských očičkách, když si našly to svoje vajíčko.
Velikonoce neslavím. Tedy pokud je tím myšleno nechat se zmlátit a ještě za to někomu něco dávat.
Vejce nebarvím, co s nimi potom.
O polévání vodou nic nevím. Moje máti pletla pomlázky pro celou vesnici, protože to nikdo jiný neuměl. Taky to umím. A nikomu to neukážu.
Velikonoce jsou pro mě jednoznačně svátek křesťanský, tedy nevidím důvod, proč je slavit spankingem.
* Jojo, velkonoce slavíme. Letos to bude výlet "poznej Šumavu na in-linech". To bude masakr!
* Co dají místní hospůdky při pondělních výletech. Akorát s babčou napečem mazance a berana, protože nám chutnají. A pečem je i během roku. Ve čtvrtek jíme něco zeleného a (pouze) mluvíme o tom, že v pátek by nemělo býti maso.
* Včelí vosk a špendlík zapíchlý v tužce, poslední dobou krakeluju a používám ubrouskovou techniku. Babča k tomu vytáhne buková vajíčka, která kdysi dotáhla z Polska.
* Ano, mladík si odnesl citelnou újmu. Přišel, zazvonil, že mě vymrská, tak jsem se otočila, opřela o zeď a utrousila: no tak dělej. Zrudnul a utekl.
* Na vsi u babči jo, ve městě ani ne.
* Kamarádi ze vsí pletou. A jak zručně!
* Velikonoce moc nevnímám. A kdyby mě neupozornilo okolí, jsem schopná v pondělí vyrazit do práce, volat klientům a dožadovat se otevření úřadů.
Velikonoce ráda mám.
Peču beránka, mazance, věnec, koláče, barvím vejce a dělám výzdobu.
Každý rok se těším na koledníky, chodí pořád ti stejní a vždycky je legrace.
Velikonoce už asi 5. rokem v naší rodině neslavíme. Přijde mi to o ničem. Věřící nejsme a koledníci po obdržení vajíček s nimi třískají o silnici, stojí hlavně o prachy, protože sladkostí je dneska všude dost..
Bohužel i Vánoce jsou hlavně honící období za dárky
jo a beranka jsem koupila biskupskeho, mazance nejime