Název filmu vystihuje jen jednu z rovin této inteligentní komedie. Kdo by čekal gejzír obhroublých a polopatistických žertů, bude zklamán. Film je další variací na téma ošklivé káčátko. Zde ovšem nečekalo odevzdaně na svou transformaci v labuť, ale naopak zmobilizovalo veškerý potenciál, aby proměnu samo provedlo. Hlavní hrdinka, Řekyně Toula, je zpočátku natolik nevzhledná, že divák soucítí se zoufalstvím početné rodiny nad její neprovdatelností. Toula sarkasticky glosuje obrazy ze života své rodiny a své dětství tlusté holčičky vychovávané v řecké izolaci. Velice trpí tím, jak se doma úporně zachovává, ba na odiv vystavuje řecká identita. Dále to totiž prohlubuje její image divného stvoření. Od útlého věku nesmírně touží stát se právoplatnou členkou společenství amerických barbín. Místo toho, aby s nimi chodila do kroužku, musí do nenáviděné nedělní řecké školy. Film tak rozvíjí další zásadní téma – ochota etnika integrovat se do imigrantské země.
Léta plynou beze změny při práci v rodinné restauraci. Ve svých třiceti letech se konečně vzchopí k radikální změně. Podaří se jí vymoci na otci povolení absolvovat kurs na universitě a postavit se na vlastní nohy. Projde zásadní změnou vzhledu, oblékání, začne se líčit. Promění se nikoliv v oslnivou krásku, ale v normální děvče. Poprvé v životě přiloží náplast na šrámy z dětství, když ji plavovlásky na univerzitě samy pozvou ke společnému stolu. Uvěřitelně působí, že naváže vztah se svou láskou až v této fázi. Tvůrci naštěstí rezignovali na to, aby nás přesvědčovali, že by prince získala jen svou inteligencí a vybroušeným humorem.
Vyvolený se jmenuje Ian. Rozhodnou se vzít, což však zcela zničí Toulina otce. Vzít si neřeka je nejhorší potupa, jakou mu mohla způsobit. Začne horečně vodit domů kupu řeckých ženichů a snaží se je postupně dceři vnucovat. Zatímco smířlivější ženská část příbuzenstva připravuje nadšeně svatbu. Toula se marně snaží uhájit si svou představu svatebního obřadu. Vynikající je rovněž vylíčení Ianových rodičů. Typický americký bílý sterilní středostavovský pár je do hloubi duše zděšen lomozem, počtem a zvyklostmi Toulina obrovského klanu. Při konfrontaci s tímto živelným světem se otřásají odporem, který nedokáží plně skrýt. Mírně zdlouhavě působí výčet všech etnických zvyklostí, které se svatbou souvisí. Vše se nakonec podaří dotáhnout do zdárného konce. Otec se smíří s Ianem. Toula pochopí, že její řecký klan nabízí něco cenného: je a bude tu vždy pro ni, připraven jí pomoci.
Film končí pohledem na Toulu, která pár let po svatbě vede svou dcerku do nedělní řecké školy. Kruh se uzavřel. Toula vyzrála, pochopila, akceptovala své řecké kořeny a chce jejich esenci předat dál.

Moje tlustá řecká svatba (My Big Fat Wedding, USA 2002, režie Joel Zwick)
Reklama