Moje začátky s počítačem byly poněkud složité. Patřím ke střední generaci (je mně přes 40), takže jsem se s počítačem poprvé nesetkala v dětství, jako je dnes obvyklé, ale o hodně později. Mým snem bylo stát se oděvní návrhářkou, takže jsem vystudovala střední průmyslovou školu oděvní. Během studia jsem zjistila dvě věci: 1. že mé výtvarné schopnosti nejsou tak úžasné, jak jsem si původně myslela, 2. že tato škola má (nebo aspoň tehdy měla) technické zaměření, takže její absolventky se stávaly spíše mistrovými ve výrobních podnicích než návrhářkami.
Po skončení školy se mně ještě nechtělo do pracovního procesu :-), takže jsem se přihlásila a úspěšně vystudovala VŠ textilní v Liberci. Na této škole jsem měla tu čest se poprvé setkat s osobním počítačem, v nějakém předmětu nám dovolili zasednout k tomuto tehdy zázraku techniky (běžnější byly velké sálové počítače), mohli jsme si vyzkoušet nějakou automobilovou hru, ale přiznám se, že jsem k tomu nenašla odvahu :-).

Po skončení školy jsem vydržela pracovat asi půl roku v oboru, ale měla jsem tak nepříjemného vedoucího a práce mě tak nebavila, že jsem po této době "utekla" do knihovny. Měli právě volné místo, brali každého i bez odborného vzdělání, i když tomu také odpovídaly nízké platy. Ale práce mě od začátku moc bavila, nejdříve jsem pracovala v půjčovně knih, prolézala jsem si sklady a objevovala "poklady" běžnému čtenáři skryté. Tehdy měli v knihovně 2 zázraky výpočetní techniky - na svou dobu - 1 PC 286 a 1 PC 386. Kromě toho program pro zapisování údajú o knížkách i s českým manuálem, do jehož studování se ale nikomu moc nechtělo. Probíhalo také jakési počítačové školení, ze kterého ale podle mého názoru byli všichni kromě školitele "jeleni" :-))).

Takže jsem začínala s počítačem v podstatě jako samouk, postupně jsem objevovala taje Norton Commandera (o Windows jsme tehdy ještě neměli potuchy) a upravila jsem pro potřeby naší knihovny onen knihovnický program, takže jsme do jeho databáze začaly ukládat údaje o knížkách. V roce 1990 jsem začala dálkově studovat obor knihovnictví-informatika a tohle studium mě bavilo mnohem víc než textilní škola. V rámci restitucí byla stará budova knihovny vrácena původní majitelce a od města dostala knihovna budovu novou - tedy bylo rozhodnuto, že pro potřeby knihovny bude upraveno jedno z místních kin.

V nové budově už byla vybudována počítačová síť, já jsem získala prostřednictvím grantů peníze na počítačové a programové vybavení a na připojení k Internetu. Mezitím jsem dokončila školu, ale učení tím pro mne neskončilo, protože jsem se začala školit na správce sítě, učit se pracovat s Internetem a Internetovým serverem, vytvářet internetové stránky a pracovat s novým knihovnickým programem.

Taková byla tedy moje spletitá cesta k práci s počítačem.  A nebýt mého úrazu v roce 1998, moc ráda bych v knihovně a s počítači pracovala dál.
Jana

Tomu říkám skoro špionská kariéra.:) Měla jste se dát na hackerství tenkrát, dneska jste mohla být za vodou. Doslova i obrazně:). Ale uznávám, že já sem spíš na ty knihy. Hm, chybí mi některé výtisky v mé knihovně… Systém znáte… Nějak se určitě dohodneme!

Reklama