Jsou věci spojené s ženstvím, které vás šokovaly, ale neměla jste se komu svěřit? Nebo vás naopak potkaly krásné zážitky a ráda byste se o ně podělila? Chtěla jste být jako malá spíš klukem, co leze po stromech a roztrhané gatě neřeší, nebo jste byla něžnou holčičkou, co koketně poulí očima už od školky?
Přečtěte si pár příběhů žen, které se svěřily se svými nejtajnějšími zkušenostmi s ženstvím. S těmi nepříjemnými, které je poznamenaly, ale i s těmi úžasnými, které jejich ženství posílily a daly jim pocit, že být ženou, je krásné.

Které chcete dřív?
Navrhuji začít těmi horšími, ať nám ty lepší „spraví chuť“.

„Jako dítě jsem slýchávala a někdy i nechtěně viděla, jak táta křičí na mámu, bije ji, máma brečí a pak se usmiřují sexem. Proto mi později erotika připadala jako něco hnusného. Za každým dotykem od chlapa, jsem viděla příští násilí. Ve vztahu s mužem jsem se stavěla do nepřátelské pozice, a když se schylovalo k milování, podvědomě jsem vyvolávala konflikty.
Snažila jsem se být hnusná, chtěla jsem, aby se se mnou pohádal.
Měla jsem vlastně štěstí, že jsem potkala svého současného přítele, který mě přesvědčil, že nejsme soupeři, ale partneři, že si na mně žádný mindrák léčit nepotřebuje. To mě zachránilo."
Majka.

„Můj otec chtěl vždycky syna. Dcera pro něho byla něco podřadného. Celé dětství mi vtloukal do hlavy, že jsem hloupá, nemožná, a že kdybych se narodila jako kluk, bylo by všechno jinak.
Dnes mám skvělou kariéru, červený diplom, ale pořád si moc nevěřím. Otec ve mně zabil radost z ženství.“
Karla (vidíte, i to jméno je tak trochu mužské)

„Pro mě byla příšernou zkušeností první menstruace. Byli jsme se školou na nějaké exkurzi v porcelánce. Šíleně mě bolelo břicho a z toho vlhkého smradu kaolínu se mi zvedal žaludek. Myslela jsem, že omdlím. Naštěstí si mé „indispozice“ všimla učitelka a poslala mě domů. Tam se mě něžně ujala maminka a řekla mi: „Vítám tě mezi ženy!“
„Děkuju pěkně,“ pomyslela jsem si a cítila jsem se strašně.
Daniela

Obrátíme, ne?

„Jednu z nejlepších zkušeností se svým ženstvím jsem pociťovala v době, kdy mi začaly růst křivky. Najednou jsem cítila zájem mužů, lichotily mi jejich pohledy, a zároveň jsem je mohla neviditelně ovládat. Doslova by mi zobali z ruky. A ještě jedna nezanedbatelná maličkost. Narostl mi nádherný „vypolstrovaný“ zadek, takže už mě netlačila židle.:-)"
Slávka

„Víte, kdy si já užívám výhodu, že jsem žena? Bude to možná znít banálně, ale vezměte si třeba třicetistupňová vedra v rozpáleném městě. Můžeme si vzít minisukni a nádherně nám fouká na nohy. Chlapi se musí pařit v kalhotách.
Myslete si třeba, že jsem povrchní, ale ženy si mohou se svým vzhledem i víc pohrát. Make-upem snadno potlačíme nedostatky, podpatky nám přidají pár centimetrů a udělají svůdná lýtka, prádlem může také ledacos vylepšit, a když nám zešediví vlasy, nikomu nepřijde divné, když si je obarvíme. Copak tohle můžou udělat muži?"
Andrea

„Miluji své ženství v posteli. Mohu si sex mnohem lépe užívat. Nemusím být nervózní, zda budu mít erekci a neselžu, netrápím se výdrží nebo velikostí penisu. Muži to mají v tomto ohledu mnohem složitější. Také si myslím, že mají kratší sexuální život. Já vím, že můžou plodit děti do konce života, ale podle mě je to stejně běžné, jako když se člověk dožije sta let. Jsou to prostě výjimky a těch pár šedesátiletých otců (třeba z řad našich celebrit), na tom nic nezmění."
Hana

Tak co, milé ženy-in?
Přispějete také svou nej zkušeností se svým ženstvím?
Záměrně jsem to vyvážila. Tři nejhorší a tři nejlepší.
Na kterou stranu váhy byste přidala svůj příběh vy?
Nestyďte se, jste přece v ženském kruhu bezpečí.

Jaká byla vaše nejhorší zkušenost s ženstvím?
Nebo naopak nejkrásnější?
Jaká je podle vás výhoda být ženou?
A kdy byste si raději měnila s muži?
Kdy jste si poprvé své ženství uvědomila?
Bylo krásné, nebo nepříjemné zjištění?
Využíváte někdy ženské zbraně?

Napište nám na známou adresu a věřte, že krásný dárek čeká třeba právě na vás.
Budu se těšit.

Reklama