Podobnou situaci řeší pětatřicetiletá Mia se svou nejlepší kamarádkou Míšou. Míša je šest let vdaná, ale ke svému muži už necítí takovou přitažlivost jako dřív. Nejedná se o vztahové věci, ale o postelové záležitosti. Musí se do toho nutit a pak není spokojenost ani na jedné straně. Míša se tak rozhodla to vyřešit po svém. Vše bude při starém – tedy vztah, ale v posteli by ji mohla zastoupit Mia. Ta měla vždycky několik milenců a jít do postele s chlapem, co se jí líbil, nebyl problém. Takže si Míša myslela, že to s přehledem zvládne. Dávat jejímu muži to, co jí se nechce.
Foto: Shutterstock
Tak to na ně na oba vybalila při jednom společném večírku s tím, že kdyby se to takhle povedlo, byla by ráda. Manžel by měl milenku její kamarádku, kterou má taky ráda a nezadaná Mia by si užívala to, jak je její muž jako milenec zdatný. A on by si užil a nestrádal. Měl by pravidelně to, co nyní nemá. Takže by byli vlastně všichni tři spokojení.
Nedopadlo to úplně tak, jak si myslela. Kamarádka Mia z toho byla dost zaskočená. Ne tedy, že by se jí manžel Míši nelíbil, ale přece jenom být veřejná milenka muže své kamarádky se jí příčilo. Jak jen ji mohla Míša do něčeho takového tlačit? Jak byla ve stresu z nenadálé situace, neřekla hned kategorické NE a blekotala něco v tom smyslu, že si to musí nechat projít hlavou a rozmyslet si to. Zato manžel Míši byl nadšený. Hned si k Mie přisedl a zářil. Byl strašně milý a naléval oběma ženám a celý se tetelil.
Za několik dní musela Mia opravdu kategoricky odmítnout a Míši vysvětlit, že její plán nevyjde. Oběma zavolala a řekla jim, že v rámci přátelství by si měli najít na takovou „práci“ někoho jiného, že pro ni je to velký problém. Navíc zmiňovaný muž jí začal psát dotěrné zprávy a posílat nahé fotky. A taky jí posílal časy, kdy není Míša doma, že by se mohla stavit, nebo naopak, on by přijel…
Nakonec jí bylo Míšina muže líto. Protože v takové situaci chlap být nechce, aby mu manželka dohazovala holky na noc. Možná to měla nechat na něm, aby si to někde zařídil sám...
Příběh komentuje seniorní psychoterapeutkaMgr. Veronika Macová:
To je skutečně silný příběh, a to ze všech zúčastněných stran. Umím si živě představit, že si o celé situaci povídám ve své terapeutovně na individuálním sezení s každou z hlavních postav zvlášť. Mluvili bychom pravděpodobně o nastavování vlastních hranic, o tíze očekávání, kterou na nás naši blízcí kladou, o předpokladech, které máme zase my na ně, nebo o komunikaci vlastních potřeb, emocí a obav. Moje fantazie mě vedou k tématu všestranného tlaku, který se nám může ve vztazích objevovat. Zeptejme se sami sebe: Není na mě to, co po mě chtějí moji blízcí už příliš? Nemám na sebe náhodou trochu přehnané požadavky? Neberu někdy svoje blízké jako samozřejmou součást své každodennosti? Pojďme si připomenout, že nemusíme vyhovět vždy, všemu a všem, aby nás měli druzí rádi, nebo abychom se snad mohli mít rádi my sami.
![]() |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Vzpomněla jsem si na známou, která si něco začala s jedním pánem a tak nějak asi ani jeden nevěděli, jestli jít do vážnější známosti a trvalejšího vztah, nebo se občas vídat dál a nic neřešit. Tak ona rozumuje, vysvětluje mi u kafe, jak tedy on na ni působí , jak mluví, jak se tváří , kolikrát inicioval setkání on, kolikrát ona, jak často si volají, no já mlčím a poslouchám a myslím si svoje, protože po pětapadesátce s dětmi dávno odrostlými už by snad člověk měl mít trochu jasno, co chce a co ne, rodinu už ani jeden zakládat nehodlal, a ona ten monolog ukončila slovy...no kdybys teda chtěla, já bych ti ho mohla přenechat. Byla to teda jedna z mála situaci v mém životě, kdy jsem nenacházela slov.
To je nějaká nová móda?
To už je dost přehnané. Nezdá se vám, že tu sexualitu přeháníte?
Buď bych si myslela, že si kamarádka dělá srandu, nebo bych přišla o kamarádku. Asi bych jí na rozloučenou řekla něco o líných sobeckých lemrách a jestli nemají děti, poradila bych jí, ať se rozvede.
Přesně pro tyto případy existují placené společnice. Když je některá žena líná spát s vlastním manželem, nemůže se divit, že bude on spát s jinými, a každá legrace holt něco stojí.
Chtít to takhle "přehrát" na kamarádku je vskutku pitomý nápad, to se nedá nazvat mírnějším výrazem. 