Moje dcera se měla narodit na Štědrý den, stalo se tak ale o víc než měsíc dřív, právě tento týden má 17. narozeniny. Já jsem se totiž tenkrát rozhodla, že ještě než se narodí, stihnu vytapetovat staré skříně v ložnici. Vyrazila jsem s bubnem do obchodu, koupila pár rolí tapety vyztužené do konzistence dýhy lněnými provázky, pikslu lepidla a už jsem se těšila, jak se umělecky vyřádím.
Doma jsem tapetu nastříhala, dala máčet do vany, natřela skříně lepidlem a do večera bylo hotovo. V noci mi z té námahy ale praskla plodová voda a já jela do porodnice. A to jsem ještě neměla vymyšlené ani jméno.
Ošklivé káčátko
Ze začátku mi vůbec nepřišlo, že rodím. Nic mě nebolelo, ale doktor tvrdil, že už to za chvíli bude, a já si mnula ruce, že ten porod vůbec nic není, co ty ženské kolem toho nadělají. Pak to ale přišlo, nebudu nic popisovat, hodně z vás si to zažilo, a na svět přišla přidušená fialová hubená příšerka plná podlitin, které museli ještě kvůli bezpečnosti zlomit klíční kost. Neměla dostatečně vyvinuté plíce, takže skončila hned v inkubátoru, kde navíc zežloutla do tak krásné opálené barvy, že i cikáně z vedlejšího boxu proti ní vypadalo jako albín. Nechtěla jíst, pořád strašně brečela, a když mi ji po 14 dnech dávali domů, vážila ještě o půl kila míň, než když se narodila.
Byla jsem z ní nešťastná, stále jsme s ní jezdili po doktorech, protože vydržela probrečet deset hodin denně. Vlastně buď spala, nebo brečela. V této intenzitě to trvalo asi tři měsíce, ale pak se z ošklivého káčátka vylouplo moc hezké mimino, které bylo sice stále trochu jiné než ostatní, ale už se s ním dalo normálně žít.
Dnes je z něj vzpurná a těžko zvladatelná slečna na hranici hyperaktivity a za posledních sedm let nám doma připravila nejednu krušnou chvilku. A já jsem dodnes přesvědčená, že nebýt těch skříní, narodila by se v termínu a možná by z ní byla hodná holka své rodině pro radost. Nemám si ale vlastně na co stěžovat, moje kamarádka, která porodila předčasně dvojčata, o jedno přišla a druhé má na vozíku.
Jak je to v ČR
Podle statistik se v České republice narodí asi 6 % dětí předčasně, to znamená dříve než v 38. týdnu těhotenství. Je to jedna z hlavních příčin novorozenecké úmrtnosti. Nedonošené děti jsou současně vystaveny většímu riziku krátkodobých a dlouhodobých komplikací, včetně zdravotního postižení a vadám růstu a mentálního vývoje.
Všechno o předčasně narozených dětech, jejich problémech i rizicích se můžete dozvědět z právě vyšlé knihy nakladatelství Portál Narodilo se předčasně. Není vůbec špatné se poučit a pak netápat.
Narodilo se vám taky předčasně dítě?
Nový komentář
Komentáře
38. je naprosto bez problemu, ale muzeme videt i 25. tyden (miminka vazici 400g). To uz je hodne malinko...
libuno — #44 38 týden není předčasný, to je v termínu, protože těhotenství trvá 38-42 týdnů a proto doktoři jako plánovaný termín uvádějí průměr, 40. týden.
U nás v rodině rodí všechny ženy hned zpočátku onoho termínu, tedy ten 38. týden, a děti jsou normální a vyvinuté. Já se narodila matce ve 34. týdnu, tedy o 6 týdnů dříve, a v inkubátoru jsem tehdy (pravda, je to už hodně let) pobyla jen den, vážila jsem dvě kila. Moje dcera se mi narodila počátkem 37 týdne, indukovali mi předčasně porod kvůli mému zdravotnímu stavu, a v papírech má všude psáno "hraničně donošený novorozenec, tedy už ten 37. týden považovali doktoři za OK. Pravda, byla trošičku hubenější, měla 2,75 kilo, tak ten týden by jí ještě prospěl, ale ani nebyla v inkubátoru.
Moje dcera se mi také narodila předčasně - v 38 týdnu, prodělala novorozeneckou žloutenku. Měla sice jen 2,50 kg, připadala mi jako čerstvě ztažený králíček, ale vše dohnala. Navíc při testech před narozením gynekoložka sdělila jakési informace, že by se to mohlo být postižené. Dnes studuje VŠ, nikdy neměla žádné problémy ve škole. Žádná hyperaktivita, žádné špatné známky.
Co jsem ale zažila u prvorozeného syna nezapomenu dodnes. Byla jsem na kontrole a doktor mi sdělil, že mám nádor. Že mi bude "prý" odstraněn při porodu. Tenkrát (1984) nebyl ultrazvuk natolik rozšířen jako dnes, byl jen v nemocnici, a tak jsem podstoupila toto vyšetření v nemocnici. Lékařka mi sdělila, že to je dětská hlavička (ne nádor). Syn měl tenkrát jinou polohu a pan doktor to nepoznal. A já se mohla ubrečet!
Všechny 3 děti se mi narodily o pár týdnů dřív(minimálně aspon o 3)-a myslím že řvaly úměrně své povaze-každé jinak dlouho.Chování mají taky standartní-každé se chová podle sebe a samozřejmě všichni 3jsou jiní.
Nedělám si iluze že kdyby se narodili na termín-byly by to vzorné-výstavní děti.
Taky jsme si prošli porodem KP,udržovaným těhotenstvím,Epis,srdeční vadou-každý mělo něco.
Nicméně-všecko se zvládlo a myslím-že takových případů je kolem mě všude dost.
Když vidím dceru-která je dospělá-větší než já(a že nejsem drobek co do výšky a do prostoru)a vzpomenu si jak měla s bídou 46cm a něco přes 2kg-tak se musím usmát jak rychle to uteklo.
Ano, narodilo. První, kluk, ve 33. týdnu. Prostě jsem se ráno vzbudila a měla kontrakce. Kapáky nepomohly, tak se šlo na sál. Teď má syn 5 let. Vždy byl tedy živější a nesoustředil se na naučné věci (knížky, kreslení atd.), ve školce se to ale změnilo, hodně mu to pomohlo - "opičení" po dětech. No jsem zvědavá, jak budem zvládat školu.
mam-ča — #39 Děkuju ti moc za pochopení. Ono mi to totiž stále připadá, že jako mu nic není. Navenek. Ale to co píšeš, že by byl dříve považován......tak to bylo celých šest let ve škole. Měl hrozné problémy a my mu to taky neulehčili, páč jsme věřili pedag. psych. por. A stále jsme nevěděli co se děje. Až jsme se nechali poslat k psycholožce doktorce. Kvůli jeho sebevědomí, už to vypadalo, že jsme dítě totálně zdeptali. A nakonec se ukázalo tohle. Naštěstí už má fajn učitele, mladé chlapy, úžasné. A také má od letoška osobní asistentku. A hned je to o poznání lepší.
A my se musíme učit s ním správně zacházet. Je to docela fuška. Nejvíc je problém ve vztahu s bráchou.
A moc děkuju, napsala jsi to krásně.
Ano, syn je přesně na 32 týdnu,vážil 1.90kg , dnes mu je 30, měří téměř dva metry a mám štěstí - je naprosto zdravý.Půl roku vlastně jen spal a jedl, všechno ale do dvou let dohonil.V inkubátoru byl 14 dní a pak po měsíci jsem ho dostala domů.Dceru jsem pro změnu 3 týdny přenášela, přitom obě těhu byla naprosto v pořádku
cicinka — #38 Ono se dodnes pořádně neví, proč se autismus a Aspergerův syndrom u dětí objeví. Je mi jasné, že to nemáš jednoduché, ale aspoň se na to přišlo brzy, tak tomu můžete přizpůsobit výchovu.
Dříve by byl Tvůj syn považován za nevychovatelného ignoranta, a žádných ohledů by se nedočkal. I když, ve škole to má asi moc těžké, viď ?
Přeju hodně sil, ať ho dobře připravíte pro život, aby nebyl osamělý.
Také se musím "pochlubit" . Moji kluci se oba narodili dva dny po vypočítaném termínu. Obě těhu byla naprosto bezproblémová, přímo ukázková, jako podle učebnice. Kluci měli 3,96 a 3,92 kilo a oba 51 cm. Vyvíjeli se oba v pohodě. Jen ten mladší byl zřejmě velký hladovec a tak často řval. Ovšem postupem času jsme zjistili, že starší syn je nějak jiný. A konečně ve 13 letech zjistili, že je autista-Asperger. Také jsem přemýšlela, kde se stala chyba. Netuším.
A tak se snažíme mu lépe porozumět a připravit do života, aby se netrápil.
mě se má první dcera narodila přesně na den v 7 měsíci,měla 1650g a měřila 43 cm.Nyní pracuje jako zdravotní sestra
Mě se moje holčičí dvojčátka narodila v 34.týdnu.Byla hrozně malinká a lehoučka. Vážila 1700 g a byly nějakou dobu v inkubátorech.Naštěstí nemají sebemenší problém, všechno dohnaly a ve 2 letech nepoznám rozdíl od "normálně" narozených dětí.
Mně se narodil chlapeček ve 28. týdnu těhotenství. Vážil 1060g, dnes je mu 19 měsíců, všechno jsme dohnali, je to úžasný rošťák a jsem nesmírně vděčná celému týmu primáře Hanzla v 4eských Budějovicích. Jasně byla to makačka, ale teď už je to za námi a štěstím jen záříme.
Moje dcera měla 20.10. také sedmnácté narozeniny, měla se narodit 18.11. vážila 2,50 kg a byla hezká a řekla bych i hodná narozdíl od syna který je o rok mladší a docela se dost nařval, a to se narodil jen otýden dřív.
mám Jurču narozeného 35+6, na to, že je z dvojčat, je to dobré a problémy neměl...ale měsíc dřív, to je "nic"...
Rikina — #28 manzelovo babicka mi neco takoveho taky vypravela. zni to srandovne.
mojeholky se narodili jendao 14dni driv a druha o 11 dni driv. a uz jsem je ruznymi zpusoby ponoukala. mi to uz pak nebavilo.
Je dobře, že dneska se o nedonošených dětech víc ví.
Já jsem měla první dítě donošené, tak mě ani ve snu nenapadlo, že by s dalším mohly být problémy. Na druhý pokus se narodila dvojčata, ve 32. týdnu. Vypadali oba jako stažený králík, v inkubátoru je dopékali 6 týdnů, a do jejich cca 8mi let jsme si užívali všech problémů a neduhů nedonošenosti.
Vybojovali jsme to k normálu, ale stálo to hodně sil na všech stranách.
Informace jsem tehdy sháněla po všech možných příbuzných a známých, kteří měli nedonošence. Doktoři mě akorát soustavně děsili a zahrnovali mě katastrofickými scénáři, které se nakonec naštěstí nenaplnily.
Rikina — #28
Rikina — #28
Škoda, některým tchýním by propečení v pozdějším věku prospělo. 
Moje děti se narodily později, než měly spočítáno, čímž mě akorát naštvaly, poněvadž kdo se s tím má tahat déle, než by bylo nezbytně nutno.
Nicméně jsem mnohokrát vyslechla rodinnou historku o tom, jak se před 75 lety narodila předčasně moje tchyně a jak ji, nemaje inkubátorů, jednoduše "dopékali" v troubě. Normálně v kuchyňském sporáku. Což přinášelo jisté komplikace v běžném domácím provozu - aby se nezapomnělo, že v troubě je dítě, a nezatopilo se víc. 
Dcera se také narodila o něco dřív,než měla.A byla přidušená pupeční šňůrou,kdyby prý přišla na svět v termínu,nepřežila by to.Tak si vyber