Asi pro žádnou maminku není příjemné, když jde zkontrolovat klidný spánek svého dítěte, a místo ležící v postýlce je nalezne chodící či stojící někde v rohu místnosti, s nepřítomným výrazem ve tváři, tak jako se to stávalo v prvních třech letech života naší dcerky i u nás. Byla náměsíčná a já jsem byla zděšená.
Nechápala jsem, co se děje. Nevěděla jsem, jak zareagovat, jak jí pomoci. Pamatuji si, že tyto její stavy probíhaly nejintenzívněji kolem jejích dvou, tří let. To už spávala v normální posteli a najednou se zničehonic postavila do rohu a něco nesrozumitelně mumlala.
„Vladi, Vladěnko, holčičko moje, slyšíš mě? Co je ti?“
Vůbec nás nevnímala. Kolikrát jsme ji našli třeba stát na chodbě nebo v koupelně. Kamarádka mi pak řekla, že je asi náměsíčná.
„Náměsíčná?“ vytřeštila jsem oči: „Copak to opravdu existuje?“
Dětská doktorka, které jsem se tehdy svěřila, mi to potvrdila. A odborná literatura také.
Náměsíčnictví je klasifikováno jako porucha spánku.
Je to stav porušeného vědomí, v němž jsou kombinovány fenomény spánku a bdělosti. Projevuje se tak, že jedinec, který již usnul, najednou vstane z postele a prochází se. Nebezpečné je, pokud míří na balkon nebo někam do ulic.
Náměsíčnost se vyskytuje především u dětí.
Různé studie a průzkumy ukazují na to, že 10–30% dětí mělo alespoň jednou za život náměsíčné chození. U dětí není třeba se tímto jevem příliš znepokojovat. Často vymizí tato porucha spánku sama. Rodič by ovšem měl uhlídat bezpečnost dítěte. To znamená znemožnit vstup na balkon a možnost odchodu z bytu.
Na náměsíčnost má až magický vliv měsíc a jeho fáze
Většina náměsíčnosti se projevuje výhradně v době úplňku. Pokud odchytnete své dítě na noční vycházce po bytě, pomalu ho chyťte za ruku a odveďte zpátky do postele, rozhodně ho nebuďte.
Náměsíčnost zmizela sama
Zhruba kolem čtyř let náměsíčnost u naší dcerky zmizela a všichni jsme se konečně „v klidu“ vyspali. Když jí to dnes, coby dospělé, vypravuji, strašně se směje. Nám ale tehdy do smíchu nebylo.
zdroj: www.namesicnost.zdrave.cz
Nový komentář
Komentáře
Nikoho náměsíčného ve svém okolí neznám.
s náměsíčností jsem se nesetkala
Omlouvám se,ale Míša tu schází,je to prostě znát,že tu není.Paní redaktorky se asi snaží,ale není to ono,přijde mi,že jde jen o to,napsat článek,aby tu něco bylo,já to tak cítím.Ještě jednou se omlouvám,ale musela jsem to napsat.Hezký večer.
Mě se náměsíčnost vrátila v těhotenství a hlavně při kojení...a byl to dost problém. Byla jsem sama, manžel byl na vojně a mockrát jsem ráno našla zpřeházené věci nebo zamčený pokoj zevnitř...naštěstí se nic vážného nestalo.
ještě do 22 let mi dosti hrabalo a vždy až na jeden zážitek jsem měla štěstí, že u mě někdo byl. Teď jsem už stará kráva a hrabe mi zase jinak, za bdělého vědomí. Ale se synátorem si někdy užiju, akort když byl menší a chtěl se j vymočit v kuchyni, ve skříni apod.., nebo mele ze spaní takovou hatmatilkou , že v minulým životě byl snad Mongol. Takže v období úplňku se nenudíme.
Moje sestra, když byla malá, takhle chodila do koupelny. Tam si sedla a seděla. Já jsem si jen sedla na posteli a "koukala", pak jsem si lehla a pokračovala ve spaní. Někdy jsem i při tom sezení mluvila :o) Tak nevím jestli to u mě byla náměsíčnost nebo ne :o)