Miluji rodinné historky. Na téma kojení koluje v naší rodině  jedna obzvláště „vypečená“. Nejmladší dítě mojí skvělé babičky bylo kojeno do pěti let! Babička to při svých šesti dětech asi už příliš neřešila a je docela možné, že celý proces kojení už ani neregistrovala. Nebylo prý nijak zvláštní, když můj strýc, nyní už sám zasloužilý dědeček, přinesl židličku ke kamnům, a zatímco jeho maminka vařila oběd pro početnou rodinu, spokojeně se obsloužil v mléčném baru.

 

Oficiální doporučení

WHO (Světová zdravotnická organizace) a UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu šesti měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte. Pokud se objevuje v rodině alergická zátěž, je vhodné s plným kojením pokračovat až do 7. či 8. měsíce života miminka. Samozřejmě za předpokladu, že dítě prospívá přiměřeně svému věku.

 

Zkušenosti z praxe:

Proč se některé děti spokojeně odstaví kolem dvanácti měsíců nebo i dříve, zatímco jiné vyžadují kojení o rok, nebo dokonce o dva roky déle? Odpověď je velmi jednoduchá. Každé dítě je jiné, každé je osobností. Některé děti pochopí, jak se obsluhuje nočník, v roce a půl, jiné s ním urputně zápasí klidně do tří let.
Existují jedinci, kteří začnou běhat v deseti měsících, jejich pomalejší kolegové v tomto období ještě sotva lezou.  Některá batolata (především malé slečny) ve dvou letech plynně mluví, jiné se spokojí s pantomimou a několika nejdůležitějšími výrazy (většinou ham, mama, auto, dej apod.).
S odstavováním dítěte to není jiné, doporučení nedoporučení. Zkuste batole donutit, ať se nakojí, když o to prostě nestojí. To je asi ta jednodušší varianta. Některé děti mají naopak velice silnou potřebu sání, dotýkání a fyzické blízkosti. Užitečné je vědět, že se u dítěte mohou projevovat dosud neodhalené alergie či jiné zdravotní obtíže, kvůli kterým potřebuje být kojeno déle. Dejte svým dětem čas. Pokud byste ale kojila své větší batole s nelibostí a sebezapřením, určitě bude pro oba dva prospěšnější dítě odstavit.
Lepší je vyrovnaná a spokojená maminka než vynervovaná osoba, která se cítí být jen okénkem ve školní jídelně.  Většina českých pediatrů se shodne, že v našich zeměpisných šířkách si maminky nemusí vůbec vyčítat, pokud odstavily své dítě kolem roku. I plné počáteční kojení po dobu 6 měsíců je úspěchem s velkým zdravotním přínosem. Jedním z největších problémů kojících i nekojících matek je, že jim do toho stále někdo povídá. Jednou kojíte moc dlouho a svým okolím jste označena za divnou osobu, nebo kojíte krátce, neřku-li vůbec, a jste tím pádem zařazena do škatulky sobec.

 

Pozitiva kojení

Neoddiskutovatelným faktem ale je, že krmení dítěte mateřským mlékem má pro jeho jedinečné, a bohužel nenapodobitelné, složení mnoho zdravotních přínosů a praktických výhod. Jak uvádí známá propagátorka kojení a primářka novorozeneckého oddělení Thomayerovy nemocnice MUDr. Magdalena Paulová, Csc.:
„Mateřské mléko je bohaté na imunologicky aktivní protilátky. Ty se podstatným způsobem účastní vývoje imunitního systému kojence. Protilátky chrání kojence především před onemocněním horních cest dýchacích, zánětem středního ucha a nemocemi zažívacího systému. Plně kojené děti proto jen vzácně onemocní průjmy. Imunitní systém novorozence je nezralý, a proto obranné látky od matky předávané při kojení chrání dítě před působením mnoha virů a bakterií. Kojené děti jsou méně často nemocné a onemocnění probíhá lehčeji než u dětí nekojených. Velmi významné je kojení ve vztahu k alergiím. V prvních šesti měsících výlučného kojení dostává kojenec v mateřském mléce vše, co potřebuje. Čiré, vodnaté mléko na začátku pití uhasí jeho žízeň. Hlad ukojí na tuky bohaté a husté zadní mléko. U zdravého dítěte se lze spolehnout, že je schopné si dobu kojení a potřebné množství potravy určit samo.“ Některé studie uvádějí, že kojené děti mají menší riziko, že onemocní diabetem, a též jsou prý méně ohroženy obezitou.

 

Zajímavé jsou i dosud publikované závěry ohledně kojení a jeho účinků na tlumení bolesti u novorozenců. Tým dětského lékaře R. Carbajala vyšetřoval u 180 zdravých novorozenců reakce na bolest při odběru krve. Ze 44 miminek, které byly během této procedury kojeny, neprojevovalo 80 % dětí skoro žádné známky bolesti, 16 dětí dokonce nereagovalo na bolestivý vpich vůbec.

 

Otázkou však zůstává, zda by podobná situace nenastala i při podání lahve s mlékem nekojenému miminku.

Velkou útěchou pro ženy, které kojit nemohou, nebo se prostě rozhodly svého potomka nekojit je, že výrobci náhradní dětské výživy se doslova předhánějí ve zdokonalování svých výrobků a v maximálním přiblížení se složením mateřskému mléku. Formule jsou obohaceny o široké spektrum vitamínů a minerálů, bílkoviny se štěpí, aby byly vhodnější pro dětský organismus, přidávají se potřebné esenciální aminokyseliny.
Posledním hitem je dodávání prebiotik a vícenenasycených mastných kyselin LC-PUFA, které jsou důležité pro optimální vývoj mozku a zraku.

 

A jaká je tedy optimální délka kojení?

Odborná veřejnost by v tom měla mít celkem jasno, oficiální doporučení se zakládají na přibližně 6 000 studiích, které jsou z celého světa (z USA, Kanady, Japonska atd.). Na základě všech těchto studií vyšlo doporučení kojit do 2 let. Praxe je však vždy trochu jiná, neboť každá z nás se nalézá v odlišné životní situaci. Doporučení WHO je shodné pro ČR, ale i pro méně rozvinuté země, kde je dlouhodobé kojení často nutností, aby se pokryly alespoň nejzákladnější nutriční požadavky. V tomto bodě tedy hledejte řešení, které bude vyhovovat vám i dítěti.
Pravděpodobně budete muset udělat ve svém rozhodování několik kompromisů. Než se rozhodnete, najděte si dostatek informací, a to nejen odborných, ale užitečné jsou i rady zkušených maminek, které si tímto obdobím již prošly. Pokuste si dát reálné cíle, pokud možno si zajistěte podporu rodiny.

Jak dlouho jste kojily svého potomka vy, milé ženy-in? Nebo jak dlouhou dobu hodláte kojení v budoucnu obětovat?  Máte nějaké zaručené typy, jak odstavit závisláčka?

Reklama