Možná vám to bude připadat nelogické, ale když jsem si vybírala nový vůz, bylo pro mě vedle ceny důležité, jak se tváří. Nechtěla bych auto, které je nepřátelské nebo se tváří smutně. Prostě je mi dobře v autě, které je sympatické…

Přijdu vám infantilní, když se dívám autům do obličeje?

Jen si to také zkuste podívat na masku vozu i jinak než obvyklým pohledem a zjistíte, že se každé auto skutečně tváří jinak.

Že jsou auta veselá, smutná, zamračená, polekaná, přísná a tak podobně.

Ptáte se proč personifikovat automobily?

Odpověď: No a proč ne? :-)

Řekněte, není to prima, když se na mě moje KIA každé ráno šibalsky usmívá? Však také byl její obličej jedním z hlavních důvodů, proč jsem si vybrala právě tuhle značku.

k


OSPALÝ CITROEN

c


CITROEN HUMORISTA

h


NAŠTVANÉ SUBARU

s


VYJUKANÁ DACIA

h


ZLÝ SUPERB

z


No a ještě Wardburg, který se umí zasmát i vlastnímu stáří :-)

w

Mimochodem, když to zavedu do úplných podrobností, možná je to otázka i pro psychologa. Jestlipak lidé tíhnou k nějakému vozu, nebo se jim líbí design nějaké značky právě proto, že „nálada auta“ nějak koresponduje s jejich charakterovými rysy… co?

To přece není teorie tak úplně vedle, ne?