Před třemi lety spolu manželé Štefanovi oslavili diamantovou svatbu. Šedesát let společného života! Byli šťastni a pořád se měli rádi. Je to vůbec možné? Je.

Ani jeden z manželů už bohužel nežije. Pan Štefan zemřel krátce po oslavě, paní Štefanová odešla půl roku po něm. Přesto na ně na oba, nájemníci pražského domu na Vinohradech nikdy nezapomenou. Svým způsobem byli rarita.

love

Zdeněk, pětačtyřicetiletý muž, dvakrát rozvedený, je jedním z nájemníků tohoto domu a oba manžele dobře znal.

„Byli to velice vzdělaní lidé, on byl vědecký pracovník, ona doktorka filosofie, na vizitce měli titul delší než jméno. Děti neměli, asi by na ně neměli při své práci ani čas, ale to je jedno, o tom mluvit nechci. Když slavili diamantovou svatbu, na radnici se i tak sešla spousta lidí, ať už od nás z domu nebo jejich bývalí kolegové z práce, přišli také bývalí studenti paní profesorky. Nešlo si nepovšimnout stále zamilovaných pohledů obou manželů, a já můžu potvrdit, že byli opravdové.

Kdykoliv jsem oba manžele potkal, vedli se spolu za ruce, pořád se na sebe usmívali, sem tam padl i letmý manželský polibek. Nikdy jsem neslyšel, že by se hádali. On ji oslovoval něžně Aninko, ona jeho Karlíčku.

I když chodila paní Štefanová ještě do práce a poté i později, když už byli oba v důchodu, měl Karlíček každý den teplou večeři a každou neděli se po chodbách baráku rozlévala vůně jeho oblíbeného koláče, který mu Aninka s láskou upekla. S rituální pravidelností chodili také nedělní odpolední procházky a oblíbenou „dvojčičku červeného“ do nedaleké vinárny.

Říkám si, že jestli se někdy ožením potřetí, tak si to zařídím jak oni. Jejich šedesát let šťastného života už asi nepřekonám, ale stačila by mi i třetina takového krásného vztahu.
A jak toho docílili?

Celých šedesát let bydleli odděleně. On ve čtvrtém patře, ona v druhém. Každý měl svoji vlastní garsonku. Paní Štefanová denně běhala s kastrůlkama po schodech, aby manželovi přinesla teplou večeři, někdy se zdržela déle, ale vždycky se vrátila na noc zpátky o dvě patra níž.
To byla záruka jejich šťastného a spokojeného manželství. V jednom domě a přece odděleně.“

Čtěte také:

Reklama