Kdybych se měla zamyslet nad tím, co mě poslední dobou zaujalo, byl to určitě porod mé neteře. Spousta žen má z porodu a bolesti při něm strach, a kdyby si mohly vybrat, volily by porod císařským řezem.
Mé neteři tuto možnost navrhl gynekolog ze dvou důvodů. Má velmi úzkou pánev a dítě tlačilo na ledviny, takže přestávaly pracovat. Navíc ona sama je tak trochu hypochondr, který se neustále sleduje a každé píchnutí řeší, takže jsem si myslela, že jí porod v anestézii naprosto vyhovuje.
O to větší bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděla, že se rozhodla rodit spontánně.
Napřed jsem si pomyslela, že je blázen, porod byl prý velmi komplikovaný, ale nakonec jsem ji musela obdivovat, že je tak statečná.
Já bych asi neměnila.
Co si o tom myslíte? Jaký způsob porodu byste zvolila, kdybyste si mohla vybrat?
Nový komentář
Komentáře
já jsem měla dcerku zadečkem napřed(konec pánevní)byla menší.Chtěly mě vzít na císaře ale nakonec jsem je ukecala že když je menší tak se jí pokusím porodit normálně - tak mě nechali rodit normálně.Bohužel po 16 hodinách co mě odtekla plodová voda a pokoušela jsem se jí porodit mě vzaly na císaře - nechala jsem si epidurál tak jsem jí mohla hned po porodu vidět(doktoři říkaly v průběhu operace že visela namotaná na pupeční šnůře a normálně by se ani nenarodila.Tak jsem byla ráda že mě na císař vzali a dcerka se narodila v pořádku),poté co mě zašili tak mě jí donesly a přiložili to bylo to néjkrásnější.
Druhý porod jsem taky chtěla porodit normálně dvojčátka ty byly hlavičkami dolů, ale zase bohužel jsem musela rodit po neúspěšných 8 hodinách normálního porodu císařem pod celkovou narkozou.
radši bych rodila normálně ale bohužel to nešlo, ale zato nám 3 krásné a zdravé děti.3letou dcerku a 10 měsíční dvojčátka kluky
Já kdybych rodila císařem,tak jsem neskončila tak jak jsem skončila.Převoz vrtulníkem do Prahy,3 dny umělý spánek,jizva na břichu stejně jak po císaři.A ted nám druhý nedoporučují.
jakýkoliv, jen kdybych otěhotněla. Bohužel se nedaří a nedaří a už ani nepodaří.
Dante Alighieri — #87 Nepanikař, zbytečným plašením už dopředu se Ti nakonec fakt může stát, že si něco přivoláš.
Myslím, že každá z nás je tak trochu srab, ale zvládnout se to dá. Fakt, věř mi.
Jak jsem Ti už psala, nástřih se automaticky nedělá a ani není důvod dávat do žíly kanylu, to jen v opravdu odůvodnělých případech, kdy je nutno do té žíly podat lék. Jinak ne.
Dante Alighieri — #87 ježiš, ty jsi plánovač
Jsi vůbec už těhotná, abys to tak žrala?? Absolutně nezáleží na tom kde rodíš, superklinika ti nezajistí lehčí porod!
Kašli na to, ono když to jde dovnitř, tak to jde i ven
mio — #86 Tak něco takovýho by mi stačilo, hlavně abych tam měla pohodlí a mohla si víceméně dělat, co chci.
Dante Alighieri — #83 to je právě to, buď nestihneš dojet, nebo budou mít plno..Já měla štěstí, rodila jsem ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích, a oba porody ve stejném porodním nadstandartním pokoji-vana, moderní polohovací postel, křesílka, věž, atd..takže soukromí bylo (manžel tam byl se mnou celou dobu a fakt MOC mi tím pomohl). Sice tam teda nebyla okna, ale jelikož oba 2 porody probíhaly víceméně v noci, mi to bylo jedno
Dante Alighieri — #81 To není výchovou
Já jsem si vlastně vybrat mohla a zvolila jsem taky normální porod, ale nakonec to stejně tím císařem skončilo - možná jsem divná, ale chtěla jsem zažít, jaké to je, porodit normálně... Otázka ale je, jaký je poměr rizik a výhod, že jo...
wich — #82 Já bych šla nejradši někam na soukromou kliniku, asi si dělám iluze, že to tam bude lepší. Klasické lékařské prostředí mě prostě děsí. I třeba to, že na sále klidně můžeme rodit dvě nebo tři. Chci tam bejt sama. Onehdá jsem viděla v TV, že nějaká krásná klinika je v Plzni.
Rodička tam má "porodní sál" jak obývák - velkou postel letiště, bazének, i kozu, když je potřeba. Jenže jde o to, že si můžu stokrát vybírat kliniku, ale pak tam nestihnu dojet, že jo.
Dante Alighieri — #77 Jednu výhodu to má - vyzbrojena nejhorrorovějšími zážitky jsi skvěle připravena na to nejhorší, takže vlastně u porodu budeš jen mile překvapena
Lepší varianta, než tu byl před časem odkaz na dámu, co si vysnila porod doma jako něco nádherného, romantického, samozřejmě přišly komplikace, o život šlo oběma a porod pak přirovnávala ke znásilnění... asi nevěděla, že při porodu bude ukazovat kačku, či vím...
Julča — #80 Joo, neboj. Dítě se pokusím vychovat tak, aby se doktora nebálo, protože vím, jaký je to peklo bát se jít i pro recept. Ani nevim, proč a kdy jsem se začala tak strašně bát.
Dante Alighieri — #77 Taky nesnáším jehly a rodila jsem dvakrát
Ono to porodem nekončí, pak se očkují mimina a to jsem taky nemohla vidět. Musíš být oporou dítěti, které se jehly bojí a vysvětlovat, že to skoro nic není. Teď si ze mne syn dělá srandu, že jsem srab
Dante Alighieri — #51 čti jenom pozitivní příběhy a máš to
V životě nepochopím nikoho kdo jde dobrovolně na císaře a to ještě v naivní představě, že to bude méně bolet. Já neměla před 10ti měsíci na vybranou. Co bych dala za přirozený porod. Klasická hnusná operace, a když do toho chytíte zánět jako
, máte vystaráno. Dodnes to není ono, zůstala mi zatvrdlina v břiše a hlavně, pořád mám pocit, že to těhotenství nebylo ukončené. Malýmu říkám ne že se narodil, ale že si ho pan primář vyndal............
(Což samozřejmě nevylučuje, že syna miluju.) Kdybych mohla mít ještě jedno
, v rámci možností bych se rvala za přirozený porod
wich — #76 Jo, já vím, že se dělá ten triple test a pak asi i krevní skupina a já nevím, co ještě. Ale mně úplně stačí JEDNA jehla. U doktora prostě propadám panice.
Takže si nějak neumim představit, jak tu "lékařskou" událost (těhotenství a porod) přežiju bez psychické újmy. Na to mě ani nikdo nemusí strašit, bojím se ordinací i bez vyprávění zážitků druhých.
Dante Alighieri — #75 Myslím, že ti tady zážitky z porodů zbytečně připepřují. A jehly - dělají se jen základní krevní testy a při podezření, pošlou na amniocentézu. Moji kamarádku na ni doktor poslal jen tak preventivně
, ale prý se to běžně nedělá.
Rikina — #70 Myslím, že pád mimina z rukou nemocničního gramlavce je dosti průkazný i z amatérské videonahrávky
Dneska by kamarádka dala nevím co jednak za přítomnost otce u porodu a jakýkoli důkazní materiál. Žel čas se vrátit nedá. Dítěti odškodné zdraví nevrátí, ale každý peníz navíc pomůže. Péče o dítě s handicapem je velice nákladná záležitost ve všech směrech.
mafi — #73 A vyndali ti je? Já je nechci vůbec, pomoooc! Asi nebudu rodit vůbec, protože už v těhotenství je to samá jehla!
Dante Alighieri — #46 No nemyslim, ze bych byla nejak extra silna. Jenom je to proste v prirode zarizeny, tvoje telo pri porodu pracuje tak, ze ty to nemuzes moc ovlivnit, samozrejme pomahas dychanim, chozenim, atd. A delas, co je ti v tu chvili prijemne. Na me napriklad pri porodu nesmel nikdo ani sahnout, bylo mi to strasne neprijmne. Musela jsem byt "uvolnena" a mit svuj vnitrni klid, a dotykani i od meho muze mi vadilo. Kdyz vidim masaze zad a hlazeni ruky, cela, tak mi to prijde divny, ale kazdej je jinej. Jo a prvni co bylo po porodu, tak jsem chtela, aby mi vyndali kanyly z rukou, z toho se mi dela spatne. Jenom aby sis predstavila jak moc jsem silna :-))
Taja — #68 Tak to jsem se taky poučila.
wich — #56 No, přesto se mi nelíbí, že bych měla být při porodu ještě k tomu filmovou hvězdou.
A kdybych to měla brát z toho hlediska, co popisuješ ty - tedy mít nahrávku jako důkazní materiál - tak bych si jí potom vzala k sobě a řádně uschovala. Nikdo by to nesměl vidět a ani já bych se na to nedívala.