Marta Kratochvílová, editorka
Jedním z trendů, které jsme nikdy nepochopila, přesto se mnoha ženám líbí, jsou velké gumové tašky nejmenované značky, které mi připomínají nádobu na vodu. Co mi nepřijde na ženách příliš hezké, jsou také ugly shoes. Myslím, že se lidé řadí v tomto případě na dva tábory. Na ty, kteří je milují a ty, kteří je nenávidí. Další podivná věc, kterou jsem v módě zaznamenala zejména v posledních několika letech, jsou obrovské tenisky k sukni. Vypadá to více komicky než stylově. Zvlášť když má pak někdo nohu třeba čtyřicítku. Chápu, že na fotkách na Instagramu to možná vypadá dobře z určitého úhlu a v určité pozici slečny, která má obuv k elegantním šatům či sukni obutou, ale pokud v tom někdo chodí běžně na ulici, opravdu to příliš pěkná podívaná není.

Foto: Shutterstock

Bokové džíny, z kterých leze zadek ala „kasička“ nebo tanga, to je další věc. Ještě hůře, když jsou do zvonu. Když zvonáče, tak jedině s vysokým pasem. Šílenost, kterou jsem párkrát na ulici také u někoho viděla, ačkoliv za mě patří spíš na pláž, jsou takové ty široké kšilty, které se zapínají kolem hlavy. Vypadá to skoro jako půlka klobouku. Na zahradu proti sluníčku, dobře. Na pláž, pokud jste dáma vyššího věku, pochopím. Ale do města bych si to tedy nebrala. Klobouk nebo kšiltovka jsou lepší volba.

Veronika Bulánková, redaktorka
Nejsem zrovna typ, který by následoval módní trendy. Občas se mi ale stane, že něco, co jsem pár let zpátky považovala za naprostou příšernost, vídám na ulici tak často, až se mi to zalíbí a sama si daný kousek pořídím. Jsou ale věci, u kterých si přesto myslím, že si cestu k mému srdci nikdy nenajdou. Patří k nim velké neforemné boty zvané ugly shoes. Vždycky, když vidím slečnu nebo ženu v romantických šatičkách a k nim má tyto ohromné boty, jímá mě hrůza.

Foto: Shutterstock

Další věc je z oblasti pokrývek hlavy a je jím rybářský klobouček do města místo na ryby. Nechápu ani cyklistické šortky k běžnému oblečení do práce. Upnuté krátké legíny podle mě patří na sport, a ne do společnosti. Další věcí jsou sportovní boty a k tomu vysoké ponožky, které končí v půli lýtek. To jsem ochotná tolerovat snad jen u tenistů. Neholduji ani ledvinkám. Jako dítě jsem jednu měla, ale z čistě praktického důvodu, teď už bych si ji do města do pasu rozhodně nezapnula. Snesitelnější varianta je, když si jí někdo přehodí přes rameno, ale potom podle mě postrádá ledvinkový smysl.  

Karolína Waberová, redaktorka
Módu docela sleduji a dokážu pochopit téměř každý módní trend. Češi jsou bohužel konzervativní, což je věc, která se s trendy moc neslučuje. Co se mi ale třeba úplně hnusí jsou bokovky. Takové ty, které končí těsně nad zadkem. Nikdy jsem nepochopila, proč tento tip kalhot někdo nosí. Pokud totiž nemáte nohy dlouhé jako Adriana Sklenaříková, deformují postavu. Nohy jsou krátké, trup naopak velmi dlouhý. Další kapitolou je potom pověstná „kasička“, jež se vytvoří, když se žena sehne. Člověk má potom pocit, že do ní musí vhodit alespoň pětikorunu. Vylézající tanga jsou třešničkou na dortu.

Foto: Shutterstock

Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora
Nechci se nikoho dotknout, móda je každého věc, ale moje oči bolí, když vidím kozačky v létě. Děrované a údajně prodyšné kozačky v parných dnech moc nechápu. Nejvyšší příčku vyhrávají bílé varianty. Neholduji batice, i přesto, že vloni docela frčela. Jako dítě jsem si taky pár triček s ohavnými koly vyrobila, ale to už bude třicet let zpět. Batiku už prostě nechme spát. A poslední má výtka směřuje spíš k materiálům. Nejsem zhýčkaná citlivka, ale lidé v tričkách z vietnamských tržnic nevoní skvěle. Naopak, jsou cítit na sto honů. Rozumím, že každý z nás nemá dostatek financí, aby utrácel v módních řetězcích, ale já bych mnohem raději doporučila secondhandy. Sama tam moc ráda nakupuji a třetinu šatníku mám odtud. A kvalita oblečení je úplně jinde…

Foto: Profimedia

Čtěte také:

Reklama