Tao Zhu Yin Yuan, Taiwan
Jedná se o výškovou obytnou budovu, resp. mrakodrap, která se svou architektonickou výškou 93,2 metrů zahrnuje 21 pater. V podzemí se pak nachází ještě další čtyři patra. Neobvyklý kroucený design budovy je přímo inspirován strukturou dvoušroubovicové DNA a symbolizuje dynamický život v budově. Každé patro je otočeno o 4,5 stupňů oproti předchozímu, což obyvatelům bytů umožňuje dobrý výhled. V nejvyšším patře se pak nachází přistávací plocha pro vrtulníky.
Hlavním cílem projektu ovšem bylo vytvořit budovu, která bude pohlcovat uhlík a pomůže tak snížit jeho emise pocházející z průmyslu, dopravy i každodenního života. Věž byla navržena jako zcela energeticky samostatná a její otevřená prostranství pokrývá 23 tisíc stromů, keřů a rostlin, které jsou ročně schopné absorbovat až 130 tun oxidu uhličitého. Mezi další prvky udržitelnosti patří systém recyklace dešťové vody, systémy monitorování energie a regenerační výtahy.
Zdroj foto: Shutterstock
Museum of Tomorrow, Brazílie
Toto muzeum se stalo vzorem pro revitalizaci a využití obnovitelných zdrojů ve městě Rio de Janeiro. Dočasné i stálé výstavní prostory zaujímají plochu 5 000 metrů čtverečních. Zvenku je budova obklopena náměstím. Na první pohled se pak budova vyznačuje dvěma velkými převisy. Delší převis na straně k náměstí má délku 75 metrů a převis na straně směřující k moři má délku 45 metrů. Oproti tomu je výška celé budovy omezena pouze na 18 metrů, a to z toho důvodu, aby byl zachován výhled z kláštera Sao Bento, který je kulturním dědictvím UNESCO.
Díky tomu, že je muzeum obklopené vodou, působí na venek dojmem, že pluje.
Mezi klíčové inovace muzea patří střecha se solárními „ostny“, které se pohybují společně se sluncem tak, aby se maximalizovalo přirozené světlo a také absorpce energie. Také zde funguje systém recyklace vody.
Zdroj foto: Shutterstock
The Atomium, Belgie
Tato stavba vám bude pravděpodobně nejvíce povědomá. Mnozí z vás ji jistě viděli i na vlastní oči. Objekt znázorňuje model krystalové mřížky železa, zvětšený 165 miliardkrát a symbolizuje rozvoj vědy po Druhé světové válce. Objekt dosahuje výšky 102 metrů a tvoří ho devět vzájemně propojených koulí z nerezové oceli. Každá koule váží asi 200 tun a celková hmotnost Atomia je 2 400 tun. Objekt je stabilní díky třem masivním sloupům, pomocí kterých je ukotven k zemi. Dlouhé kovové trubky, které spojují jednotlivé koule, obsahují schody, eskalátory a výtah, které návštěvníkům umožňují koule navštívit. Nachází se v nich totiž různé výstavní síně a další veřejná prostranství. V nejvyšší kouli je pak restaurace s výhledem na Brusel.
Stejně jako Eiffelova věž bylo i Atomium navrženo k příležitosti konání Světové výstavy. Po skončení výstavy měla být stavba zbořena, což se ale nelíbilo městu, které ji kvůli tomu následně odkoupilo. Atomium tak na svém místě stojí dodnes.
Zdroj foto: Shutterstock
CopenHill, Dánsko
Kdy jste naposledy zažili lyžovačku na střeše budovy? Že nikdy? Pokud navštívíte CopenHill v Dánském hlavním městě, budete mít tu možnost. Typicky nevyužívaný stavební prvek – střecha – je zde totiž využit jakožto střešní park pro veřejnost. Na rozlehlé střeše je postavena nejen sjezdovka, ale také rekreační kopec spolu s turistickými cestami lemovanými stromy, dětská hřiště, fitness a lezecké stěny. Tamější horolezecká stěna je vysoká 85 m a v roce 2022 byla vyhlášena nejvyšší umělou horolezeckou stěnou na světě. Střecha dále také poskytuje možnost krásného výhledu na město.
Objekt je ovšem funkcí primárně teplárnou a spalovnou, kde se 440 000 tun odpadu ročně přemění na dostatek elektřiny a vytápění pro 150 000 domácností. Tato 85 metrů vysoká spalovna je také považována za nejčistší na světě.
Zdroj foto: Shutterstock
Zdroj info: bigrentz, stoplusjednicka, radynacestu, archdaily, wikipedie
Nový komentář