Přiznávám se dobrovolně, že se mi moderní architektura líbí. Jsem v tomhle možná až příliš nesoudný a rozhodně nejsem žádný znalec, ale vždycky mě překvapí důvtip, s jakým někteří architekti chytře zasazují své myšlenky do stávajícího prostředí.
Vím, že moje maminka nikdy nepřekousne Tančící dům a stejně tak ani betonové věže na emauzském klášteře. Vím, že bych se s ní do krve pohádal, kdybych obhajoval stavbu „Chobotnice“ na Letné... ale o té jsem již několikrát psal. Dnes bych chtěl vysvětlit, co se mi tak strašně líbí na Tančícím domě a na těch nešťastných věžích od Františka M. Černého...
Nejprve ale obecně
Bránit se novým věcem je, řekl bych, krátkozraké. Kdyby totéž činili naši předkové, nikdy by nevznikla spousta velkých děl, a teď nemluvím jen o architektuře.
Tančící dům
Nebudu zde psát nic o jeho historii ani autorech, to si můžete najít jinde. Rozepíšu se o svých pocitech... co mě při pohledu na Tančící dům prostě dostalo. Když jdete po Jiráskově mostě směrem od Smíchova (ano, asi vám tu procházku budou trochu kazit projíždějící auta), jsou krásně vidět nejen rohové věže domu, ale i celé jeho, řekněme, tělo. Najednou si uvědomíte, že okna v každém patře jsou v různé výšce, rozvlněná, jako Vltava pod ním - už jen to je zajímavý nápad, ale co je vážně vychytané, je návaznost na dům, stojící vedle (Havlův). První z oken až do čtvrtého patra jsou ve stejné úrovni jako okna Havlova domu, a další se postupně „rozvlňují“.
Emauzy
Na betonových věžích mě zaujaly hned dvě skutečnosti. Hodně lidí, se kterými jsem se bavil, tvrdí, že se ke klášteru nehodí, ale to si nemyslím. Jejich štíhlost v mých očích silně podtrhuje gotickou architekturu. Ale k těm dvěma věcem.
Když si pořádně prohlédnete spojnici věží, zjistíte, že okno v jejich středu kopíruje tvar lomeného oblouku.
Další zajímavostí je ohyb věží. Jsou zakrouceny vůči svislé středové ose na stejnou stranu, nikoli proti sobě, jak by se mohlo na první pohled zdát. To (mimo jiné) způsobuje, že jedna věž je většinu dne ponořena do stínu a ta druhá je zalita sluncem - zde bych hledal náboženské spojitosti. To, co s plnou silou přišlo v barokním umění, tedy kontrast mezi Bohem a Ďáblem, si lidé uvědomovali i dříve. Řekl bych, že pan architekt chtěl právě tímto efektem na podobnou věc upozornit.
A co vy, milé čtenářky, máte rády moderní architekturu? Ne, nepište mi to pod tento článek! Budeme si o tom povídat v tématu dne.
Téma dne: Moderní architektura
Jaký je váš vztah k moderní architektuře? Podělte se o něj se čtenářkami magazínu Žena-in! Pište mi své názory a posílejte fotky!
Užší témata...
- Moje oblíbená moderní stavba.
- Miluji domácí moderní architekturu.
- Miluji zahraniční moderní architekturu.
- Moderní architekturu nemám ráda.
- Některé stavby se mi líbí, jiné ne.
- Můj nejoblíbenější sloh.
- Vyfotila jsem se před...
Příspěvky posílejte, jako vždy, na redakční e-mail...
- redakce@zena-in.cz
- Heslo: ARCHITEKTURA
Co můžete dnes získat?
Původně jsem plánoval, že jednu ze čtenářek odměním nějakým pěkným modelem moderní architektury, ale nic takového jsem nesehnal. Návrh, že bychom zaplatili pro čtenářku architektonický návrh na stavbu domu u nějakého renomovaného architekta, neprošel na poradě, a tak nakonec dvě z vás odměním knihami: SHREK Zvonec a konec a Zvonilka z nakladatelství EGMONT.
