Dlouhonohá blondýnka Veronika Kašáková (25) vyrůstala v dětském domově, ale to jí rozhodně nezabránilo v tom, aby se stala úspěšnou modelkou, a dokonce se dostala až do finále České Miss 2014. Korunku sice nezískala, ale díky soutěži se o problematice dětských domovů dozvědělo hodně lidí.

Kam tě v životě posunula soutěž Česká Miss?
V mém duševním rozvoji mě to velmi obohatilo. Českou Miss vnímám jako obrovskou cestu za sebepoznáním. Už vím, kdo jsem. A co chci dělat. Když jsem se neumístila, byla jsem samozřejmě smutná. To je přirozená reakce, ale pak jsem si uvědomila, že moje místo je někde jinde. Za zkušenost v Miss jsem nesmírně vděčná. Poznala jsem díky tomu spoustu úžasných lidí.

Čemu se dnes hlavně věnuješ?
Především své knize, kterou dokončuji. Moc mi na ní záleží. Také se věnuji charitativním činnostem. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc. Pomáhat dětem, které to nemají v životě zrovna nejjednodušší, to je pro mě hlavní smysl života. Věnuji se i modelingu. Občas fotím a točím reklamy. Má ideální práce? Tohle všechno dohromady. Chci psát knihy, dělat modeling a hlavně tu chci být pro každé dítě, které potřebuje pomoc.

Aktivně podporuješ dětské domovy, jaká je tam podle tebe v současné době situace?
Jsem neskutečně smutná z toho, kolik dětí je dnes bez rodiny. Samozřejmě když rodina nefunguje, je pro dítě záchrana odejít do domova. Ale rozum mi zůstává stát nad tím, jak je možné, že lidé, kteří nemají o děti zájem, jich mají tolik. Děti pak končí opuštěné v domovech. A na druhou stranu je tolik dvojic, které by daly všechno na světě za to, aby mohly mít dítě, ale prostě to nejde, a ony ho mít nemohou. Adopce je složitá a biologický rodič může napsat jen jediný dopis za půl roku a dítě pak nemá šanci najít lepší rodinu. To mě hrozně rozčiluje.

Jak mohou ostatní pomoc zlepšit situaci v dětských domovech?
Lidé pomáhají a hodně. Jsem mile překvapena. Ohromena. Posílají mi balíky oblečení pro děti. Minule jsem táhla 12kilový balík z pošty pešky domů. Budu si muset pořídit nějaký kontejner. Po Novém roce něco vymyslím. Lidé jsou ochotní. Nakupují dětem dárky, pomáhají finančně. Díky tomu si uvědomuji, že existují i hodní lidé, kteří stále mají velká srdce. A za to jsem nesmírně šťastná, hlavně kvůli dětem.

Čeho je z materiálních věcí v domovech nedostatek?
Představte si velkou rodinu, kde žije několik dětí různého věku. Potřebují cokoliv od hygieny po ošacení, hračky, finance, zážitky.

Ty jsi v dětském domově vyrůstala, jak vzpomínáš na Vánoce?
Většinou si mě vzal na svátky domů tatínek, takže jsem zažila i klasické svátky v rodině. Nebo jsem byla u své tety vychovatelky. Vánoce byly hezké i v domově. Tety se snaží vynahradit dětem to, co mají jiné rodiny doma. Bramborový salát, řízek, pohádky, pár dárečků, delší večerka, cukroví, koledy. Mají tam teplo domova, jen vám neustále chybí ten jeden jediný člověk: MÁMA nebo TÁTA.

Vnímají děti v domovech Vánoce melancholicky?
Kdo nebyl doma, nikdy nemá s čím srovnávat. Je to velmi individuální otázka. Každé dítě to má jinak. Já vnímala děti v domově jako svou rodinu. Ve finále ony stály o mě a já o ně. Cítila jsem se tam v bezpečí. Nejde ani tak o Štědrý den, ale o to, kdo vás v ten den drží za ruku. A o ten pocit ve vás. Ten je často smutný. Bohužel.

Vyráběli jste i ruční dárky?
Jejej a kolik! Od vánočních přáníček až po menší dekorace. Pekli jsme, zdobili a pořád něco vytvářeli. Milovala jsem Vánoce v domově, vonělo to tam jako doma. Byly krásně nazdobené stoly, okna, stromečky. Tety tvoří rády a Vánoce jsou cítit na míle daleko.

Vzpomeneš si na nějaký dojemný moment z té doby?
Jednou jsme s mojí kamarádkou napsaly dopis všem tetám. O vánoční besídce jsme na konci zhasly světlo, každý držel svíčku a já četla dopis o tom, jak moc si jich vážíme a jak moc je máme rady. Do toho hrála píseň ,,pro mámu“, kde jsme to změnily na ,,pro tetu“. Všechny tety plakaly.

Jak si představuješ ideální strávení svátků?
Dnes už vím, že je to spíše o dětech. Ale já sama jsem ve skrytu duše ještě to dítě, které si stále přeje být jen s jedním člověkem, který je jen můj. Nejkrásnější Vánoce jsou s milovanou osobou kdekoliv, kde cítíš, jak moc tě ten člověk má rád a je tu pro tebe.

A jak budeš trávit letošní Vánoce?
Velmi netradičně. Odlétám na měsíc na Srí Lanku. Štědrý večer jsme si udělaly s kamarádkou, takže teď jedu s přítelem surfovat.

Reklama