Šedesátá léta byla nejdůležitějším desetiletím dvacátého století.

Avšak do dnešního dne neexistuje o této epoše jednotné mínění.
Jedni ji pokládají za období nových svobod, a druzí v ní vidí počátek zhroucení morálky, autority a disciplíny.

Tradiční nositel budoucí naděje společnosti - mládež, která vyrostla z poválečného boomu miminek, začala pochybovat o všem, co bylo jejich rodičům svaté.
Bouřila se proti autoritě rodičovské, církevní i státní a začala hledat nové hodnoty.
Generační konflikty existovaly vždycky, ale nové bylo to, že si mladí rebelové vytvořili svou vlastní kulturu, která se stávala všudypřítomnou.
Myšlenka lepšího, čestnějšího a lidštějšího světa je spojovala.
Úzkoprsost a jalové předpisy o slušném chování a etiketě je spolu s konvenčním rozdělením úlohy muže a ženy v rodině popuzovala nejvíce.
Nechtěla nic předpisovat, chtěla si spontánně a bez křečí vybrat partnera, stejně jako oblečení.

Móda načesaných hlav a pojem elegance padesátých let byl jen pro staré, protože to bylo přesně to, co mladým slečnám vnucovaly jejich matky.

Teď určovaly ráz ony a poprvé v dějinách se móda ulice ocitla v salonech haute couture.

Jakou senzaci znamenala mini, když přišla na svět čerstvá a nevinná jak dětské šatečky a smetla ze světa šněrovačky, betonové podprsenky, podvazky a jehlové podpatky.

Teď byly v módě Lolity s dlouhýma nohama, které neměly žádné ženské atributy.
Ideálním typem a hvězdou se stala modelka Twiggy - hubená nymfička v minišatech, pletených punčochových kalhotách a střevíčkách nebo holínkách bez podpatků.

Make-up starého typu vystřídala „nová přirozenost“.
Pleť měla vypadat stejně dokonale jako kůže nemluvněte, rty jako nenalíčené, jen trochu lesku jim dodávalo vzhled vlhkých dětských rtíků.
Zato oči.
Tady se mohlo sáhnout hluboko do kelímků s líčidly, jako by to bylo dílo dítěte s naivním přeháněním.
K nezbytnému looku patřily barevné oční stíny, tlusté linky, vrstva maskary i umělé řasy.

A také plast na doplňcích i oblečení se dokonale hodil k optimistické víře v budoucnost.
Dokonce i květiny z plastiku - kopretiny nebo sedmikrásky (jako značka tvůrkyně mini Mary Quant), se nosily jako módní šperk.

Geometrické tvary oděvů, jasné vzory, světlé barvy, to vše přispívalo k mladému a čistému zjevu.

Šedesátá léta byla léta vlasů.
Co by je mohlo lépe charakterizovat než stejnojmenný muzikál zfilmovaný Milošem Formanem?
Vlasy jako symbol svobody a volnosti ve své nejpřirozenější formě, kterou propagovali hippies.

Nebo vlasy dokonale ostříhané do tvaru houby, jaké nosili i Beatles, dokreslující nevinný vzhled dítěte.
Či vlasy natupírované s příčesky i bez, co pro změnu zas propůjčovaly té bezbřehé nevinnosti lehký punc zkaženosti zlobivé holky, jakou představovala Briggite Bardot?

Co říci závěrem?
V každém případě zanechala šedesátá léta, ať už to bylo v módě, kultuře nebo politice nesmazatelný odkaz, který nás nepřestává ovlivňovat dodnes.

Oslovilo vás něco z módy šedesátých let, pamatujete si ji, nebo jste dokonce něco z toho nosila?

Napište nám o tom.

Reklama