Foto: Shutterstock
Není mochyně jako mochyně
Když se řekne mochyně, většina z nás si na první dobrou vybaví ze 40 až 60 cm vysokých stonků visící sytě oranžové „lampionky“ s malým plodem ukrytým uvnitř. Na našich vinicích nebo zahradách žádná vzácnost – s oblibou je pěstovaly už naše prababičky. Jenže v tomto případě nejde o mochyni peruánskou, nýbrž o mochyni židovskou (Alkekengi officinarum) neboli židovskou třešeň. Přestože jsou i její plody ve zralém stadiu považovány v malém množství za jedlé, slouží hlavně k dekoračním účelům. Případně plnily úlohu v lidovém léčitelství.
Naproti tomu mochyně peruánská (Physalis peruviana), které se říká také třešeň Inků, je pěstována hlavně pro sklízení chutných a zdravých plodů. Těch může jeden jediný keř dle zvolené variety za jedinou sezónu plodit stovky a mohou dosahovat až velikosti cherry rajčat. Ostatně, s těmi jsou mochyně příbuzné. I ony patří do čeledi lilkovitých. To však zároveň znamená, že tvoří i jedovatou látku solanin, před kterou bychom se měli mít na pozoru. Pokud bychom konzumovali plody nezralé, sice nás to při běžném množství nejspíš nezabije, ale navodíme si nevolnost, zvracení či průjem. Zvláště ohrožené jsou zažívacími potížemi malé děti. Proto bychom si se sklizní měli počkat na chvíli, kdy papírový kalich kolem plodu zcela zaschne, případně z keře rovnou odpadne. Netěšte se ale, že byste tímto „lampionkem“ mohli něco dekorovat. Nebývá tak krásně oranžově zbarvený, nýbrž ze zelené přechází do odstínů béžové až hnědé. Samotné plody pak mohou být oranžové, načervenalé nebo žluté.
| Pěstiteli bývá opěvován hlavně kultivar „Little Buddha“, jehož plody dosahují průměru 2 až 3 centimetry. |
Jak mochyni peruánskou pěstovat?
Jelikož pochází z vyhřáté Jižní Ameriky, teplo bude vyžadovat i u nás. Vyhovovat jí budou teploty mezi 16 až 26 °C a slunné až polostinné stanoviště. Z toho důvodu u nás může být pěstována venku jen jako letnička. Případně přenosná trvalka, pokud ji zavčasu před zimou schováte do bytu či zimní zahrady. Tam vám budou její plody postupně dozrávat, takže si na nich pochutnáte ještě o Vánocích.
Naproti mochyni židovské potřebuje pro bujný růst i plození kvalitnější zeminu – lehkou a humózní. Pak vám bude prosperovat třeba i ve velkém květináči na terase. Potřebuje však kolem sebe dostatek prostoru, protože při dobrých podmínkách a vydatné zálivce roste opravdu bujně. Tvoří keř dorůstající i kolem 120 centimetrů, někteří pěstitelé hovoří dokonce o jedincích s výškou až 2 metry. Ani její listy nejsou malé – dorůstají 17 centimetrů. Počítejte však s tím, že bude potřebovat oporu – podobně jako rajčata.
K mání je spousta druhů semínek mochyně peruánské, ale na jejich vysetí je nyní už pozdě. Proto si kupte raději již hotovou sazenici. A abyste se mohli z plodů exotické rostliny radovat i příští rok (nechcete-li celou rostlinu přenášet domů) vezměte si z ní na podzim řízky. Takto získaná rostlina prý pak roste i plodí ochotněji.
Foto: Shutterstock
K čemu se hodí plody?
Plody mochyně neboli physalis jsou v Americe tradičně používány jako ovoce i zelenina, takže se dají připravovat na sladko i na slano. Vykouzlíte z nich džem, chutney, omáčku, dochutíte jimi saláty, smoothie, ozdobíte dezerty či drinky. Jíst je ale můžete i syrové - jako čerstvou svačinku. Mají nevšední sladkokyselou, osvěžující chuť připomínající ananas nebo angrešt. Přebytky z úrody pak lze usušit „na horší časy“.
Mochyně a její léčivá síla
Třešně Inků nejsou jen exotickou pochoutkou, ale podle lidového léčitelství mají i skvělé účinky na naše zdraví. Překypují vitaminy C, A a B, mají nemalý obsah draslíku, vápníku či fosforu a skýtají i bioflavonoidy včetně rutinu, karotenoidy, organické kyseliny či třísloviny.
„Červenooranžové "třešničky" se užívají zejména k detoxikaci organismu, vylučování škodlivých solí a kyselin z organismu, zlepšení látkové výměny (metabolismu) a podobně. Jinými slovy bylinka léčí dnu, revma (revmatoidní artritidu), ledvinové potíže, nemoci močového ústrojí, slouží jako prevence proti močovým kamenům. Bobule obsahuje též velké množství vitaminu C, takže se uplatňuje i při posílení organismu a rekonvalescenci. Odvar z celé natě slouží jako základ na koupele proti revmatickým bolestem,“ vyjmenovává MUDr. Zbyněk Mlčoch, autor projektu Bylinky pro všechny.
Zdroj informací: MUDr. Zbyněk Mlčoch – Bylinky pro všechny, Citrus Shop, Wikipedia, Pěstík
Nový komentář
Komentáře
Mochyni mám ráda. Vloni jsem ji zkoušela vypěstovat že semínka, ale nic moc. Sazenici jsem zatím nikde neviděla, ale moc by se mi to líbilo- stačil by ten metr na výšku
Měla jsem na chalupě v koutě zahrady tu židovskou třešeň, nějak to tam "samo" vyrostlo. Nevadila mi, tak jsem to tam nechávala. Plody jsem ochutnala, z čiré zvědavosti, a nic moc. Ten peruánský druh mochyně jsem si asi třikrát koupila, myšleno ty plody, ne rostlinu, a rozhodně teda vypadají lépe než chutnají. Na tom jsme se doma shodli všichni. Takže už to nekupuju, leda když to někde dostanu jako ozdobu na něčem, tak to sice sním, ale nejásám u toho.
Měli jsme toho řadu podél vinohradu. Nikdy mi to jako děcku moc nechutnalo, bylo to nakyslé. Navíc tam bylo dost jiného ovoce. Ani si nevzpomínám, že bychom to sklízeli jako ovoce, sušily se ty oranžové lampionky do suchých vazeb. Na dortech to bývá často, moc mi to nechutná ani teď, raději maliny, ale ty se asi rychleji kazí a je to moc obyč.
Mochyni mám moc ráda.