Většina lidí si život bez mobilního telefonu už nedovede představit. Snadná a rychlá dosažitelnost kdykoli a kdekoli je jeho hlavní a nepřekonatelnou výhodou. Mobil si oblíbili nejen manažeři a podnikatelé, kterým pomáhá v práci. Ale také rodiče, kteří mají své děti kdykoli na doslech.
Přesto však existují skupiny lidí, kteří po mobilním telefonu netouží a o jeho koupi ani neuvažují.
Podle dostupných informací nemělo na konci srpna letošního roku v tuzemsku mobil 3,2 milionu lidí. To je o půldruhého milionu méně než koncem loňského roku. Tak vysoké číslo vychází i přesto, že podle prosté statistiky operátorů má mobilní telefon skoro devadesát procent české populace. Přesně tolik evidují společně všichni tři mobilní operátoři telefonních čísel.
Ve skutečnosti je majitelů mobilů méně, protože řada z nich využívá služeb více operátorů najednou.
Co to je za lidi? Proč ještě nemají mobilní telefon?
Jednou skupinou jsou lidé s nízkými příjmy, kterým na mobilní telefon a jeho provoz nezbývají prostředky. Zkrátka - chtěli by ho, ale nemají na to finance.
Nesmíme zapomenout ani na tzv. principiální odpůrce. Ti mobil nepovažují za životní nezbytnost a ke kontaktu se světem jim stačí jejich pevná telefonní linka. Jsou to lidé, kteří nepotřebují být kdykoli a kdekoli na příjmu. A absencí mobilního telefonu se necítí být diskriminováni.
Další skupinou jsou starší lidé, kteří jsou svým založením spíše konzervativní a nepatří mezi příznivce nových technologií. I oni raději používají pevnou linku, kterou umějí používat. Jsou přesvědčeni, že se bez mobilního telefonu bez problémů obejdou.
Jejich děti jsou často opačného názoru a jsou to právě ony, kdo rodičům mobilní telefon pořídí. Chtějí mít jistotu, že se jim kdykoliv dovolají.
Mobilní telefon je již nedílnou součástí dnešního života. Počet těch, kteří ho ještě nevlastní se bude pomalu a jistě zmenšovat. Většina z nich totiž přijde časem na to, že mít mobilní telefon není otázkou jakéhosi snobismu, ale že dobře využívaný mobil je především spolehlivým pomocníkem v nečekaných situacích.
A co vy, vaše děti a vaši blízcí? Ještě odoláváte svodům mobilních telefonů? Nebo jste už jeho zkušení uživatelé? Je podle vás mobil dobrý sluha, nebo špatný pán?
Nový komentář
Komentáře
Andula: Já jsem taky byla jedna z prvních, kdo ho měl, ale úplně první ani náhodou - Alcatel One Touch Max
Simba: ja uz jsem v jine praci, ale mozna nekde v muzeu
Andula:
Nemáte ho ještě někde ve skladu? Docela bych ho chtěla vidět.
Simba: takovy jsem pak mela v praci
Bylo to v tasce na bok, asi tak velke jako takovy mirne zastaraly laptop 
Andula:
To byly takové ty, kde k 1 kg mobilu byla 2kg baterka? 
Ťapina: souhlasím, že stresovat se u dosplěých dětí je zbtyečné, nebo alespoň by se to nemělo přehánět. Pak mobil svádí ke kontrole i v situacích, v nichž to dříve možné nebylo a nic se nedělo.
Když já byla na VŠ, mobily stály asi 100 000, tak to nehrozilo.
Andula: Já jsem musela povinně hlásit až příjezd na kolej, jenže problém nastal v okamžiku, kdy si mě na nádraží vyzvedl tehdy nový Egi, to jsem na nějaké volání zapomněla okamžitě a hned byl oheň na střeše. A ti rodiče se stresujou úplně zbytečně. U malého dítěte to ještě beru.
man-mimo: ze by pak jeste jelo do skoly?
Andula: jasně
časem bude hlásit příjezd do školy z baru 
Ťapina: tak asi jde o věk, když půjde samo poprvé, podruhé nějaké dítě, které zatím nechodilo, asi je to ok.
To povinné hlášení dětí, že dojely v pořádku do školy, mi přijde ujeté. Dítě se zakecá s kamarády, zapomene zavolat a matka málem burcuje policii.
Doma máme mobil všichni ,dokonce i babička,která ho dřív nechtěla.Jsme prostě závisláci na
qvetinkova: ja uvazuju o mobilu pro deti v okamziku, kdy se zacnu samy pohybovat po meste ve vetsi mire, zda se mi to prakticke
Když jsem byla malá, řekli naši prostě "do tmy budeš doma" a bylo. Nikdo nešílel, že mě nemůže každou půlhodinu kontrolovat mobilem, natož abych musela hlásit, jestli jsem v pořádku dojela do školy a ze školy. A přežila jsem - jako my všichni. Život bez mobilu? Pohoda.
*Kotě*: já to zase neberu jako tragédií, že ho mám, prostě existuje, hodí se mi, tak co.
Bez mobilu ani ránu. I když jej používám jen v nutných případech, (nemám ráda se s někým vykecávat, to si s ním raději domluvím schůzku), ale hodně věcí se dá vyřešit SMS a na to pevná prostě nemá.
Jasně Vivian, já to Žábině neberu. Ale já mám snad taky právo se vytočit, ne?
A mobily mě točí čím dál víc. Holky, já ho tak nechci, fakt. Jenže kdybych ho neměla, umřela bych hlady.
Marcela: i trpaslíci?
vždyť říkala, "to je můj názor"... můžeme s ním nesouhlasit, ale právo na něj má
*Kotě*: klid
Žábina: já taky mobil vypínám, protože večer tím třeba dávám najevo, milí zlatí, už nepracuju
Žábino, to teda nevím, proč to, že si pořídím mobil, znamená, že ho budu mít pořád zapnutý. Kdyby to tak mělo být, neměl by přece to tlačítko, kterým se dá vypnout. Lidi jako ty jsou přesně ti, co mě vždycky nejvíc točí - mít/nemít mobil je moje volba a moje volba je taky, kdy ho zapnu a kdy vypnu. Kdyby pro mě mobil nebyl životně důležitý kvůli práci, nikdy bych si ho nepořídila.