Jak moc si my Češi neustále na něco stěžujeme si uvědomila čtenářka Tana M., když opustila rodnou hroudu a přesídlila na britské ostrovy...
Milá redakce, a ženy in
Zamýšlela jsem ,jak vlastně působíme jako Češi ve světě. Když jsem před sametkou/ ultra light violet/, tedy revolucí emigrovala , nikdy jsem si nepřipouštěla ,že mnoho problémů mně přinese vlastně moje česká povaha. Ale co ten nejvyšší , tedy asi osud chtěl, nebo nechtěl, musela jsem přijmout pozitivní přístup západní civilizace. Rychlý přístup ke všem problémům.
Jen při obyčejném dotazů,: „Jak se ti vede?,,....... vždy, nebo ve většině případu odpovídáme..... „nic moc, stojí to za ..... , starou bačkoru. Stále si stěžujeme.S ničím nejsme spokojení. Jsme pesimisté.
Když jsem žila v Anglii, tuto větu jsem nikdy z úst Angličana neslyšela.
Vždy , i když se byly přátelé ve velkých problémech..... museli se stěhovat, změnit práci, bydliště,nikdy jsem z jejich úst neslyšela: „ máme se špatně“, stojí to za......!
Vždy jsem si to zdůvodnila , tím, že vlastně západní společnost myslí pozitivně ,reálně,optimisticky. Mají kladný přístup k problémům. Tento přístup je vždy lepší než, ten náš staročeský...... s odpovědí, „mám se na .......,“ .
Ale o tom jsem moc nechtěla psát.
Chtěla jsem psát o tom,jak je západní společnost připravená ke všem změnám, například stěhování.V Anglii se lidé v produktivním věku stěhují až 8x za život. Ze stěhování za novou prací, novým životem si nedělají žádný problém. Vystěhují celý dům na zahradu, nebo předzahrádku ..... vyvěsí tabuli.... For sale..... vše na prodej a co je možné to ještě prodají sousedům. To u nás moc nefunguje.
O snadné identifikaci českých žen podle igelitových tašek všude ve světě jsem už psala. Článek měl velmi velký a pozitivní ohlas.
Hezký slunečný den s optimismem.
Tana M
Text neprošel redakční úpravou
DNEŠNÍ TÉMA ZNÍ: Co Čech, to pesimista? Myslíte si, že jsme národ stěžovatelů a naštvaných lidí? Své příspěvky můžete posílat na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
OlgaMarie — #12 jen by mne u toho nesměl vidět manžel,nebo by myslel,že jsem se zbláznila,ale zkusím to tajně,když jinak mi to nikdo neřekne,zní to hezky.
To zrcadlo tam má docela důležitou funkci!
Dante Alighieri — #10 joo, jo, to je dobrý nápad.
malvina — #9 Tak si to neříkej před zrcadlem, ale za pochodu.
OlgaMarie — #8 Olgo, je to dobrý nápad , ale když odcházim do práce pár minut po 6 hodině ranní nemám moc času na nějaké to povídaní si se zrcadlem . Všichni kolem mně spí, a ten který mně má rád , ten mně pořád opakuje...jsi mladá , zdravá a musíš to zvládnout.
malvina — #7 Každému radím:
Ráno se postav před zrcadlo a nahlas si opakuj JSEM MLADÁ, KRÁSNÁ A ZDRAVÁ! Budou se ti sice doma chvíli smát, ale až tomu budeš věřit, začnou to dělat také!
OlgaMarie — #2 Myslím že se tomu říka zjdenodušeně,pozitivní myšlení. Pokud budu pořád říkat, jen sama sobě,,,,mám se špatně,tak si to trochu podvědomě přivolávám. Snad Michaela Kudláčková o tom psala vloni v rubrice Magie.
Kaylie — #1 Kaylie, lidé se stěhují většinou za prací, je to celkem běžné. Alespon ve velkých městech jako je Birminghen, Manchaster.....
maje — #4 No, tohle propaguji taky, ono člověka potěší, když naštve nějakého protivu ještě víc, jéééžiš, já jsem zlomyslnice.....
, hned má člověk lepší náladu, holky ještě chvíli a uděláme z nás optimistický národ, když se do toho pustíme všechny a nejlíp naswat politiky, to by se mi líbilo
OlgaMarie — #2 přesně. proto se řídím heslem: dobrá nálada sice nevyřeší všechny tvoje problémy, ale dokáže nas*at tolik lidí, že stojí za to si ji udržet
Já mám spíš zkušenosti s tím "mám se dobře". Když někoho nevidím 10 let a pak se potkáme, nemá cenu mu vyprávět že jsem zrovna ve srabu. Někdo si stěžuje pořád a každýmu a upřímně mně to taky prudí. Když už, tak není nad to postěžovat si kamarádce nebo partnerovi :-)
Já nemohu nikomu odpovědět, že se mám špatně, ale přiznávám, že pokud chci někoho nas..., tak přeháním.
Pravdou ale je, že pokud neustále nahlas někomu sdělujete, že se máte dobře, uvěříte tomu a budete se cítit líp!
Jediné co by vadilo mně, je - že bych se stále stěhovala, pravda, jsem také už ve třetím bydlišti, ale stěhovat se desetkrát jako Americe, jak vidím i Anglii, ačkoliv to slyším poprvé, to bych opravdu nechtěla.
Když se mi někde líbí, mám své známé, oblíbená místa, tak tedy za kočovnictví děkuji pěkně a nechci...