Slušně rozjetá kariéra, touha cestovat a dopřávat si všeho, co svět nabízí. To před devatenácti lety motivovalo mladé novomanžele k rozhodnutí nestát se rodiči. Nikdy. „S tím nápadem přišel Marek. Tvrdil, že udělat si děti umí každý, kdo chce ale něco dokázat, musí tomu věnovat veškerý čas. Namlouval mi, že ani já nejsem mateřský typ, nemám k dětem vztah. Tehdy měl možná i pravdu, dodnes cizí děti dvakrát nemusím. Jenže s vlastními to mohlo být o něčem naprosto jiném,“ klopí oči Olga a pokračuje v líčení svého příběhu.

Zpočátku i jí vyhovovalo, že nemají žádné závazky. Když nepracovali, užívali si volna i peněz. „Procestovali jsme skoro celý svět a zažili věci, o kterých se většině lidí ani nesní. V té době jsem ještě litovala své kamarádky, které kvůli starosti o děti a nedostatku financí nevytáhly paty z domu. Jenže po pětatřicítce začaly tikat biologické hodiny. Ne nijak silně, ale najednou jsem cítila, že mi něco chybí,“ přiznává Olga, která se se svými pocity svěřila manželovi. Ten se jí ale jen vysmál.

„Doslova mi řekl, že jestli si chci zničit život, tak bez něj. Jemu je takhle dobře, a nehodlá se omezovat jen kvůli tomu, co si jen namlouvám. Prý chci mimino jen proto, že ho mají všichni. Začal mi líčit, jak by nás to semlelo. A já husa se zase nechala přesvědčit. Dnes se za to upřímně nenávidím,“ svěřuje se Olga s tím, že v sobě veškeré mateřské pudy definitivně potlačila. O to víc se snažila kompenzovat si chybějící roli matky exotickými zážitky a studiem další vysoké školy.

Po čtyřicítce jsem nad rodičovstvím zlomila hůl úplně. Možná i z pohodlnosti, ale hlavně kvůli věku. Nechtěla jsem, aby si mě jako maminku lidi pletli s babičkou. Proběhlo u mě jakési smíření s faktem, že z nás dvou rodiče prostě nikdy nebudou, máme jen jeden druhého. O to víc mě zasáhlo přiznání, s nímž za mnou manžel přišel,“ přiznává Olga a se slzami v očích popisuje, jak se jí zhroutil svět.

„Řekl mi, že se chce rozvést, protože má přítelkyni. Byl to šok, ale já si zachovala chladnou hlavu. Oznámila jsem mu, že má měsíc na rozmyšlenou, zda chce takovou hloupost skutečně udělat. A že jsem ochotná mu nevěru odpustit. Jenže pak z něho vylezlo ještě něco. Prý si tu slečnu vzít nejen chce, ale taky musí. Já zalapala po dechu a doufala, že jsem špatně rozuměla. Ale ne, čeká s ní dítě! A co víc, on se na to dítě dokonce těší, prý byla chyba nemít ho! Ten samý chlap, co ještě před pár lety zuřil při jakékoli mé zmínce o miminku,“ je zdrcená Olga a přiznává, že v tu chvíli už nedokázala zachovat jakékoli dekórum. Plakala, křičela, vyčítala a nakonec došlo i na facky.
5aa8f92c5e2b4obrazek.png

„To se na mě nikdo nemůže zlobit, ale tohle mě zasáhlo na nejcitlivějším místě. Ta zrůda mě opustila kvůli tomu, do čeho mě uvrtala! Kdyby s tím přišel o deset let dříve, prosím. Ale tohle je sviňárna nejvyššího kalibru. Prostě mě okradl o děti!“ zlobí se Olga.

Čtěte také:

Reklama