Věděli jste například, že pokud nebudete projevovat své květině dostatek lásky a pozornosti, můžete ji dostat do „psychických“ problémů? Napadalo vás někdy, že existují lidé s diplomy a tituly před i za jménem, kteří duševní stav rostlin berou naprosto vážně? A nejen oni...
Ona je to taková malá herečka!
Máme známou, která je pro naši rodinu klasickým zástupcem elementární bytosti v lidské podobě. Nejen vizuálně, ale také přístupem a životní filozofií.
Drobná, modré oči, bílá pleť, dlouhatánské kaštanové vlasy, v batikovaných šatech, bez make-upu a hlásek jako konipásek. Člověk by ji objal a dával dobrý pozor, aby před ní nikdo nahlas nekýchl, protože by se mohla rozplynout.
„Hele, ty opice, už zase hraješ divadýlko,“ povídá africké fialce.
„Já vím, co teď děláš, ty seš prostě uražená, tak mě chceš postrašit, co,“ říká a já jen čekám, kdy něco řekne květina.
„Víš, byla jsem o víkendu u našich a Pidlucha prostě nesnáší, když je tady sama. To pak jako dělá, že zvadla, přestože má vodu a nic jí nechybí. Ale já už ty její etudy znám. Vsaď se, že tady chvilku budem a najednou se uzdraví. Je to herečka, ale je fajn,“ vysvětlila mi.
Pravda je, během hodiny se fialka „tvářila“ zcela jinak, než když jsme přišly.
Během té doby jsem naslouchala, jak to má v životě její brambořík, co si myslí banánovník a že se mu občas stýská po domově.
Popravdě, krásně se to poslouchá. Společnost téhle ženy je po všech stránkách neskutečně příjemná. Člověk se s ní cítí hezky.
„Můžu Ti je zalejt?“ optala jsem se a dostala povolení. Přistupovala jsem k těm osobnostem ze světa flóry doslova s posvátnou úctou a neubránila se ani pokusu o slovní kontakt. To aby se třeba neurazily.
„Jejda, ale to nemůžeš tou studenou vodu!! Musí bejt maličko vlažná přece. No jak by Ti bylo, kdyby Ti někdo máchal nohy v ledový vodě!“ ozvala se za mnou.
Skoro jsem dostala psotník. „Hele, pojď si to raději udělat sama, nebo mě ty tvé kamarádky budou nenávidět,“ vzdala jsem to.
Co na to vědci?
Vědecká obec na to jde sice po vědecku, ale vlastně se přiklání k názoru naší víly. Květiny jsou velmi náchylné například na změny teplot, ale třeba i na jiné květiny v jejich blízkosti.
Dokonce buď mají, nebo nemají v oblibě některé pachy lidského pižma. V překladu to tedy znamená, že kytce prostě můžete být nesympatičtí, což dává najevo tím, že vám doma neprospívá.
Bohužel, květina svou nespokojenost nemůže řešit jako my, že se prostě sebere a odejde. Kdyby to šlo, moc by z té zeleně například ve městech asi nezbylo.
Už vidím ty davy rostlinstva, jak pochodují z náměstí Míru někam na Petřín….
Dej si aspirin, tulipáne!
Přestože květiny jsou svými kořeny připoutány k jednomu místu a nemohou se tedy odstěhovat, až tak úplně bezbranné zase nejsou.
Vědci z NCAR (Nacional Center for Atmospheric Research) ve Spojených státech nedávno přišli s objevem, který překvapil i je samotné.
Přišli na to, že rostliny si v případě, že jsou dlouhodobě vystaveny stresovým podmínkám, začnou vyrábět vlastní aspirin, sedativa a antibiotika! Tím se prakticky dokáží léčit. Tento systém má podle týmu badatelů dva důvody.
Varování pro semena
Tím druhým je varování pro jiné rostliny.
Látkami, které vznikají při tomto procesu, jsou totiž květiny schopny na poměrně dost velkou vzdálenost varovat druhé klíčící květiny a současně jim dát impuls, aby si začaly hned vyrábět vlastní lék a na nic nečekaly. Zdá se vám to zvláštní?
No, evidentně to bude o tom, že nejen to, co se pohybuje a vydává zvuky, žije.
Modrá je dobrá
Možná se jednou budeme místo vymýšlení zbraní proti sobě zabývat v jakýchsi modrých lázních léčením naší zdecimované přírody. To je krásná představa.
Rozhodně by se to mělo řešit dřív, než vědci přijdou i na to, jak si „přečíst“, co si rostliny myslí. Například o nás. To bychom se asi nestihli divit!
Nový komentář
Komentáře
Florencie — #30 Dík, jdu seřvat odkvetlé orchideje! Už jim běžím říci, že letí do koše!
Dobrý den.
Reaguji na tento článek o mluvení na květiny.Dělám to také,od doby kdy mi kamarádka řekla,že když budu mluvit na fialku,kterou jsme měla rok a nekvatla,že pokvete? Moc jsem jí tenkrát nevěřila,ale věřte nebo né, do 14 dnů od doby kdy jsem jí domlouvala a trochu vynadala,že voda je drahá a jestli nepokvete,že se s ní rozloučím ,opravdu začala kvést a od té doby si se všemi květinami,mám jich doma 28 povídám a výsledek je vynikající.Hezký pozdrav posílám všem,co si s květinkami povídají
Bendlinka
Mamča vždycky když jí nějaká kytka nechtěla prospívat, jí řekla, že ji vyhodí a kytka se srovnala
Letos v zimě mi hodně opadal fíkus, nejdřív jsem ho oplakávala a pak jsem mu řekla, že ho vyhodím. No a teď je přímo výstavní 
Je to pravda, taky na své květinky mluvím, nemají sice jména, ale daří se jim, jsou živé a vnímají své okolí, podle toho, jak se k nim chováme také prospívají...
Nadhera!!!!!!!!!
NEJRADŠI MÁM CHVÍLE U NÁS DOMA NA ZAHRADĚ. HLAVNĚ NA JAŘE A V LETE KDY VŠUDE VŠECHNO KVETE A VONÍ.
všechny kytičky jsou krásné a mám je ráda
Michaela Kudláčková — #10 S tím bodlákem jsi mě tedy dostala, ale až vykvete, čichni si k němu, bodlák nejen, že překrásně kvete, myslím ten růžový, ale on sladce voní... už se těším na bodláky... :)
danila3 — #18 Taky jsem měla benjamína a opustil mě beze slova rozloučení....asi jsem mu byla krajně protivná :-)
Quentinová z Montargis(Kentánová) — #15 Gratuluji! Já jedu kolem dvacátého pro třetí lilový přírustek jménem Bastet.
Bude zde patrně tak, jako její straší kolegyně zaměstnána jako "všechnochyt" a prachovka zároveň.
Zvlášť efektivně se "všechno" loví na kuchyňské lince i na sporáku, který má indukční plotýnky, což kočičí itelekt zvládne vyhodnotit za několik minut.
Prach se pak parádně chytá po domě mimo byt, který není dostavěn a slouží tak jako originální a hojně využívané fitcentrum :-)
moje babička vždycky říkala, jooo holka s kytičkama si musíš povídat...strašně jsme se smáli...ale něco na tom bude, páč doma jsem měla už 5 benjamínků fíkusů - postupně - a ani jeden se mnou asi nechtěl být, raději už nový nekupuji... asi jsem kruťas na kytky, ale zalévám až když si skoro zavolají, že mají žízeň...jen ten fikus byl vždy asi uražený a nezavolal......díky za vtipný článek Míšo...
Nestyda — #8 kopřivy jsou skutečně vzácné kytky
čaj z nich čistí krev, prlrní je proti revma, půdu okyselují, takže nevím jak na tom jsou lilie ale asi jim to prospívá :o)
jojo kytky jsou citlivky, mám jich doma dost a vím jak na ně mršky :o) mám je ráda, dělají mi radost, nedávno jsem vytáhla ven sukulenty ať už si užijí slkunce a chlad už vydrží tak ať se po zimě trošku zbrchají :o) ještě nevím jací budou zmrzlí, doufám že už neuškodí :o)
Michaela Kudláčková — #14 no protože jsou přece pampelíny chlupatý na vršku, tak se s nima lochtáme)))
P.S.: Za otráveného nebohého kocoura Hannibala k nám za dva týdny přijde bydlet nové kotě, bude tu zaměstnané jako myšochyt... Už má nachystaný pelíšek a misky...pojmenuji ho Bruno Ferari
Quentinová z Montargis(Kentánová) — #13
lochtat - jéé to je pěkný.-)
Petrushe — #12 Bébina — #11 hmm...tak to je fakt, já od prvních jarních slunečních kukučů ve sněhu oblejzám obě svoje zahrádky, mám za domkem malou a před domkem malou a hledám,kde už budou bledule a sněhule...a skoro denně chodím za svým rododendronkem a hladím ho a hledám poupátka a čekám,jak pitomá, když už se otevřou) a na narcisky chodím čumět a ometat je, už když maj špičky z hlíny))) malá Kentánová miluje nejvíc sedmikrásky a pampelišky, ví, že je má nechat, kde jsou a jenom je má lochtat prstem na chlupatých hlavičkách a čuchat k nim...vždy přijde se žlutým obličejem, jak očuchává pampelíny
Bébina — #11 Když o tom tak píšeš, tak i já své kytky dost často hladím po listech...Kdysi jsem viděla dokument, že kytky reagují na doteky a chvění apod. a prospívá jim to...