K dnešnímu článku mě inspirovali naši sousedé. Kdyby vulgární a sprostá slova vymizela ze světa, byli by tito lidé asi němí. Nejhorší na tom je, že takto mluví i před svými dětmi, dvouletou holčičku nevyjímaje. Ta se dřív než mluvit naučí nadávat.

dítě

Takovou frekvenci sprostých slov za minutu jen tak někde neuslyšíte. Tedy ne že by bylo o co stát. Jejich řev plný vulgárních výrazů je někdy až k nesnesení. Proti tomu je kvílení cirkulárky, drnčení sekaček a zvuk motorových pil rajskou hudbou. Ani jedno se nedá publikovat, jedině snad hovado.

Ne že bych byla nějaký svatoušek, občas mi to také ujelo a přiznám se tady otevřeně, milé ženy-in, že jedno sprosté slovo jsem dokonce používala jako logopedickou pomůcku. Když jsem svoji dceru učila „r“, zjistila jsem že „tdáva“ a „pdyncezna“ jsou slabým kalibrem a mnohem účinnější je krásné břitké slůvko „prdel“. Pardon, omlouvám se. Ale tomuto trefnému pojmenování zadní části těla vděčím za to, že moje dcera zapomněla na své drnčivé krční královské „er“ a začala používat normální znělé r.

Já vím, že před dětmi se nemá mluvit sprostě, ale tohle mne snad trochu omlouvá.

Když jsem o tom mluvila s naším šéfredaktorem Radkem, usmál se a přiznal, že se občas zapomene v autě a od plic si zakleje na adresu neomaleného řidiče. A pak si teprve uvědomí, že vzadu na sedačce sedí jeho syn Bertík a všechno slyší. Jinak ho samozřejmě učí, že sprostá slova jsou fuj a v běžné mluvě je používá jen primitiv.

Jenomže auto je místem, kdy vám to „ujede“ nějak samovolně. Když vám někdo udělá myšku, nebo vás jinak ohrozí, není se co divit, že vám něco peprných nadávek vylétne z úst.

Jak jste na tom vy? Přiznáte se v naší anketě?

Čtěte také: