Ahojky,
mě už od malička říkají rodičové mlsná huba nebo slaďák. Dokážu spořádat na posezení tabulku čokolády nebo pytlík bonbónů. Mám dvě mladší ségry a ty jsou na tom stejně. Do dneška dostáváme od mamky velikonoční zajíce a vajíčka, k narozeninám bonboniérky :-), mňam, mňam.

Nejvíc jsem si užívala, když jsem byla těhotná. Měla jsem pořád chuť na sladké, hlavně na pečivo. Každé ráno jsem si chodila do sámošky pro čerstvé, ještě teplé ořechové hřebeny nebo koláče s mákem a tvarohem. Pak jsem si doma sedla a pomalu, kousek po kousku si tu dobrotu vychutnávala. Ještě teď se mi sbíhají sliny, když si na to vzpomenu :-).

V těhotenství jsem nabrala 25 kg, ale protože nemám sklony ke špekatění, do půl roku po porodu jsem měla opět svoji obvyklou váhu. A bez diety. Sladkému jsem zůstala věrná i v šestinedělí, kdy jsem denně spořádala 1-2 tabulky čokolády na dobití energie. Byla to taková moje droga, nezvladatelná chuť. Nejčastěji jsem mlsala Milenu nebo Kofilu ve 100 g vydání.
A mlsám pořád, teď pro změnu i s Danečkem, který je celý po mně. Už od rána slyším: Mamíííí, čoků, bombonky, súšu, nanuk... Ale nemyslete si, že se živíme jen sladkostmi, to nééé.

Sepy

Děkujeme za pěkné povídání.

Tedy, tak při čtení tohoto příspěvku zelenám závistí - já sníst stejné množství čokolády, tak už se jenom kutálím :). A co naberu, to se mě drží jako klíště, každé kilo dolů musím pořádně vypotit.

Máte také problémy "udržet si váhu", nebo můžete sníst cokoliv a neobjeví se to na Vás?

Pište nám!

redakce@zena-in.cz

Reklama