Milá redakce, chtěla bych přispět svou troškou do pondělního tématu MLSÁNÍ
Do svých 31 let jsem měla 86 kilo a neměla jsem problémy se sladkým. Docela jsem ho nepotřebovala k životu. Až jednoho osudného dne jsem byla nucena podstoupit operaci hlavy a po ní najednou nastala pro mě dost převratná změna. Nejenom že jsem začala užívat plno léků, ztratila čich, ale navíc jsem začala mít zvýšenou chuť... chuť na sladké... mlsat a mlsat a mlsat. Samozřejmě jsem svou chuť ukojila nějakou tou sladkostí, jednou to byl oplatek, jednou zákusek a tak podobně. Nejenom díky hormonálním tabletkám, ale i díky tomu, že se pomalu během let začaly přidávat zdravotní problémy a nemohu provozovat dostatek pohybu, jsem se pěkně zakulatila. Jsem pěkná kulička a faldíky mám jak pneumatiky značky Michelin.
Chuť na sladké přetrvává a nejde neodolat, nemám potřebně pevnou vůli. Snažím se sem tam to omezit. Někdy to jde a někdy díky stresovým situacím ne. Někdo díky stresovým situacím hubne ale u mě je to naopak… když je nejhůř, hurá si na něčem dobrém smlsnout. Moje chuťové buňky nejde ošálit a chuť vždy zvítězí. Naštěstí těch stresových situací není tolik... ale stejně i tak mlsám. Vím, že to není zdravé a nejsem dobrým příkladem pro všechny, ale rozhodla jsem se mít ráda taková jaká jsem, manžel má doma alespoň pěkný kousek ženský. Je na co si, jak se říká, šáhnout a vždy mě doma najde. Vím, že štíhlá nikdy už nebudu, trápit se dietami a stresovat se taky nebudu, zkoušela jsem to mnohokrát a jo-jo efekt zvítězil. Takže ať se chuťové buňky mají… vždyť na světě jsme jenom jednou!!!
mishelinek
Děkujeme za zajímavý příspěvek.
Asi nebudu jediná, kdo musí při četbě tohoto textu souhlasně přikyvovat - i já při stresu nehubnu, ale doslova "kynu", protože jediné, co mě uklidní, je nějaká ta sladkost - v mém případě nejlépe tabulka čokolády. Samozřejmě vím, na jakém principu celý tento mechanismus funguje - tukové buňky vysílají do krve tzv. hladový hormon a naopak, nasycení vyvolává v těle reakci celkového uvolnění - jídlo tak vlastně působí jako droga a navíc, čím jsme buclatější, tím víc se nám chce jíst.
Jenže vědět nestačí - stokrát si můžu opakovat, ať si jdu raději zaběhat, endorfiny a adrenalin také pomohou odplavit stres, jenže ten kousek čokolády je tak lákavý... A když se k tomu ještě přidají zdravotní problémy a člověk je omezen v pohybu, někdy právě vinou nadváhy, to už se vůbec hubne špatně.
A přece existuje z tohohle začarovaného kruhu cesta ven. Nejsou jí žádné zázračné přípravky ani hodiny v posilovně - prvním a nejdůležitějším bodem je přesně to, co nám napsala mishelinek - mít se ráda. Protože když se budeme mít rády, ušetříme si spoustu stresu a dokážeme si vychutnat mlsání bez výčitek svědomí - nebudeme se potácet mezi hladovkami a zoufalými záchvaty "žravosti".
A proto, milé dámy, si mlsání klidně naplánujte - promyslete si, co a kdy budete mlsat, udělejte si na to čas, těšte se! Mlsejte po malých kouscích, ale s chutí. A uvidíte, že vaše spotřeba dobrot se sníží a když přidáte trochu toho zdravého pohybu - kalenetiku, plavání nebo třeba procházky, zkrátka co Vám tělo dovolí, nebudou z Vás sice mávnutím kouzelného proutku "hubeňourky" ale budete mnohem spokojenější a nějaké to kilo také zmizí...
Přináší Vám Vaše touha mlsat jenom potíže? Co všechno jste ochotna udělat pro nějakou tu dobrotu? Znáte nějaký zajímavý recept na zdravé mlsání? Podělte se s námi!
Nový komentář
Komentáře
Ťapina: Tak to je potom ok, jen si dopřej
ve stresu hubnu, nemam hlad
ať jsem svobodná, vdaná, těhotná či se v zimě cpu svíčkovou a cukrovím 
Od 15let mam stejnou váhu
Přála bych to všem: být spokojená sama se sebou, nemuset počítat, co snim a být v klidu
wich: To zas né, já co jednou sežeru, to už nepustím
Ťapina: Tak hlavně pozor na to, ať to nepřeroste v něco horšího (
-
-
)
Taky mám stresovou žravost a není co závidět.
baculka Ivana: Kalanetika je zdravý pohyb?
Jen to ne! 
Chrom funguje u těch, komu chybí chrom a z toho důvodu má chuť na sladké. Já jsem jenom razežraná, tak mě nepomůže vůbec nic.
arna2005: bratr mi koupil jako dárek k Vánocům 5balení s chromem,nevzpomenu si na název,ale je toho plno v časopisu Lékárna apod.,abych přestala mít chuť na sladké.
Zjistil,že je to podvod,ale já si ochotně otavovala játra s chromem.Stejně jsem nezhubla.Až teď,práce na zahrádce,plavání..Možná tabletky vedle Cr skutečně ležely
Závidím těm, které jsou spokojené se svou váhou, ať je jakákoliv. Já jsem zhubla a stejně mě pořád něco vadí.Pěkný den
mishelinek: pokud je clovek se sebou spokojeny i pri 86 kilech,tak neni co resit,stastny to clovek.ja vazim 59 a rada bych se dostala na svou normalni vahu 55,ale ne ze bych kvuli tomu hladovela nebo drzela dietu,to ja vubec neumim, ja vim se na mne zabira pohyb,ale jsem desne chcipla.
A tvuj pristup k zivotu se mi libi,taky jsem onehda rekla,ze radeji mit nejake to kilo navic nez se trapit tim,ze budu pocitat kalorie a drit se v posilovne,to bych z toho zivota asi moc radost nemela.Az se vratim z dovolene tak se pokusim najit kurz brisnho tance,treba mi to pomuze od nejakeho toho kilicka presne v oblasti bricha,to by me mohlo bavit
a s 86 kg jsi byla spokojená? mě to přijde docela dost. jinak podle mě je lepší si dát kousek čokolády, než se trápit a nakonec sníst celou.