Během těhotenství a při kojení nabývá skladba jídelníčku velkého významu. Zatímco potřeba energie se významně nezvyšuje (asi o 2000 KJ denně), nároky na potřebu stavebních látek, vitamínů a minerálních látek významně stoupají, v některých případech až na dvojnásobek.
Je tedy důležité, čím těhotná žena energii doplní.

Za jednu z nejkomplexnějších potravin je považováno čerstvé mléko a zakysané mléčné výrobky, které obsahují řadu, pro organismus nezbytných, látek.

V těhotenství bychom na čerstvé mléko a mléčné výrobky neměly zapomínat.
„Čerstvé mléčné výrobky obsahují širokou škálu potřebných látek, jsou snadno stravitelné a látky v nich obsažené mají vysokou biologickou dostupnost,“ vysvětluje RNDr. Ludmila Oliveriusová, odbornice na zdravou výživu. „Budoucím maminkám mohou velmi prospět zakysané mléčné výrobky, které obsahují probiotickou kulturu,“ dodává.

Kultura mléčného kvašení zlepšuje stav střevní sliznice, a tím vstřebávání živin ve střevě. Zlepšuje zejména vstřebávání minerálních látek, upravuje trávení, brání zácpě a zvyšuje obranyschopnost organismu. Čerstvé mléčné výrobky významně přispívají k zajištění dostatečného příjmu vápníku, železa a hořčíku. Víme, že vápník je nezbytný pro výstavbu kostí a zubů plodu, a tak je pochopitelné, že se jeho potřeba v těhotenství a při kojení zdvojnásobuje.
Nejlepším zdrojem vápníku jsou zakysané mléčné výrobky: ½ litru kefíru zajistí 600 mg vápníku. Vstřebatelnost vápníku z mléka je až 90 % a mírná kyselost zakysaných mléčných výrobků ji ještě zvyšuje.

Dostatečný příjem hořčíku v těhotenství je prevencí předčasných děložních stahů, poruch funkcí placenty a předčasného porodu. Zároveň je také nutný pro ukládání vápníku do vyvíjející se kostry.

Z mléčných výrobků může těhotná a kojící maminka doplnit i důležité vitamíny, např. vitamíny A a D, které se podílejí na tvorbě kostí a pokožky novorozence, a také riboflavin. Ten je nezbytný pro metabolismus tuků a sacharidů matky i plodu.

Na zřeteli bychom pak měly mít i to, že před těhotenstvím i v jeho průběhu, je důležitý příjem kyseliny listové, která je prevencí poškození nervové soustavy plodu.. Mléko je jedinou živočišnou potravinou, která tuto látku obsahuje.

V těhotenství také stoupá potřeba stopových prků, velmi rizikový je nedostatek jódu. V posledních letech se dojnice krmí směsí obohacenou o jód, a proto v mléce významně stoupl jeho obsah. Naše populace celkově trpí nedostatkem jódu a nejrizikovější skupinou jsou právě těhotné a kojící ženy, u kterých potřeba jódu stoupá až na 250 µg denně. Nedostatek jódu v těhotenství může vést k poškození psychických funkcí a k narušení energetického metabolismu budoucího dítěte.  

               
Reklama