Život lidem pod nohy občas klade mnoho překážek a cesta za šťastným a spokojeným vnitřním pocitem, může trvat. Otázkou je, zdali je lepší nechat věcem volný průběh, než se snažit tak trochu se do takového stavu dotlačit. Ve vztazích to platí dvojnásob, jak už Kamila ví…t.jpg
Foto: Shutterstock

„Martin byl a je bezpochyby můj osudový muž. Člověk, kvůli kterému jsem překopala celý svůj život, málem se utrápila, dělala jednu blbost za druhou, brečela i smála se, chovala se jako blázen, odpouštěla a vracela se, a nakonec si s ním udělala dítě, což i přesto, že malého miluji, považuji za ten nejhorší nápad, který nás oba před těmi třemi lety napadl. Už navždy budu mít Martina v životě a vím, že to není správně,” říká smutně Kamila (31). 

„Známe se mnoho let, chodili jsme spolu poprvé na střední škole, rozešli se asi stokrát, protože jsme každý chtěl něco jiného - on randit, já budovat společnou budoucnost. Pak jsme se potkali na srazu po několika letech a stačil mi jediný pohled na Martina, abych věděla, že stará láska nerezaví,” vzpomíná. 

Sraz a opětovné setkání s bývalým přítelem Kamilu naprosto změnilo. Jejich setkání považovala tehdy za osudové. Tam, kde pár skončil, po letech opět začal. Kamila byla tehdy přesvědčená, že konečně dozrál čas jít společnou cestou. 

„Byla jsem jako bláznivě zamilovaná puberťačka. Neviděla jsem doprava ani doleva. Kvůli Martinovi jsem se přestěhovala z Brna zpět do Prahy. A aby toho nebylo málo, vzdala jsem se skvělé práce, rozešla se ze dne na den s klukem, který by mě na rukou nosil a vztah nám dokonale klapal a spálila jsem za sebou všechny mosty,” vypráví Kamila a dodává: „Nastěhovala jsem se k Martinovi do jeho malého bytu a věřila, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Ale to jsem se dost šeredně zmýlila…”

Po několika společných měsících Kamila zjistila, že to, čím se Martin živí, není tak úplně legální, a co víc, rád se bavil, pil alkohol a bral občasně drogy. Byl bohém, a přestože Kamilu zahrnoval dary, skvělým sexem i láskou, ze svého životního stylu neslevil. 

„Začala jsem tolerovat jeho mejdany, fakt, že se občas vrátil až druhý den, a nakonec i jeho úlety se ženami. Byla jsem naprosto oblbnutá a šíleně zamilovaná. Tohle odpouštění mělo ale jeden zásadní důsledek - na moje chování i práci, kterou jsem si našla a potřebovala jsem být super výkonná. Začala jsem trpět úzkostmi, strachem a moje veselé já bylo najednou pryč.”

„Po dvou letech velké lásky, během níž se ze mě stala chodící troska bez sebevědomí, jsem pochopila, že i když mě Martin nějakým zvláštním způsobem miluje, a já jeho, náš společný život není možný. Mé pragmatické já a jeho volnomyšlenkářská povaha nejdou dohromady. Chtěl mě, celou a oddanou, ale chtěl taky žít po svém, bavit se a obklopovat se sexy holkami. A taková já jsem už nebyla. A tak jsem od něj odešla,” vzpomíná Kamila. 

Rozchody nejsou ale téměř nikdy jednoduché a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. Přestože se Kamila odstěhovala a snažila se vzpamatovat z citové bouře, s Martinem se čas od času stýkat nepřestala. Sex na rozloučenou střídal sex ze smutku nebo sex na udobřenou. Martin přicházel a zase odcházel a Kamila zůstávala sama a nešťastná. 

„A nakonec z jednoho takového nočního sexu, který měl do romantiky opravdu daleko, jsem otěhotněla. Tím se věci razantně změnily,” říká Kamila a dodává: “Věděla jsem, že si dítě chci nechat, Martin byl štěstím bez sebe a ihned se vytasil s prstenem a svatbou, a já souhlasila. Věřila jsem, že se věci změní...”

„Nezměnilo se nic. Kromě toho, že máme syna a vzala jsem si chlapa, s nímž už dávno nejsem šťastná. Jsme navždy spojení a tvoříme rodinu. Máme mezi sebou s Martinem jakési toxické pouto, které nejde rozpojit. Uvažovat o tom, že bych odešla, nemá smysl, nenechal by mě a já vím, že by se za chvíli zase konal comeback. Kdyby nebylo syna, třeba bych to překonala, ale teď ne, teď jsme rodina. ”

Také si přečtěte:

Reklama