„Pravda je, že jsem o tom, že bych měla dítě před třicítkou, nikdy neuvažovala, ale jak to tak bývá, člověk míní, život mění... Do Karla jsem se tehdy zamilovala až po uši, takže představa těhotenství a společného života se jevila jako ten nejlepší nápad. Otěhotněla jsem po půl roce našeho vztahu a byla tehdy nejšťastnější na světě. Bohužel jen na krátkou dobu,“ vzpomíná Štěpánka.
Tadeáš se mladým rodičům narodil měsíc po jejich svatbě. O několik měsíců později byl konec jak spokojené rodině, tak i manželství.
„Byl to tehdy opravdu fofr. Z Karla se vyklubal proutník, a jak mi sám řekl, takhle si rodinný život nepředstavoval. Jistě, chápu, že se mnou nebyla zábava. Tadeáš byl uřvané mimino, byl často nemocný a strávila jsem s ním i nějaký čas v nemocnici, ale jinak si myslím, že nic nenormálního se v naší rodině nedělo. Karel začal chodit domů pozdě, nakonec nedorazil klidně i celou noc. A mně se zhroutil svět...“
„První, co jsem řešila, byl konec manželství. Nehodlala jsem žít s někým, kdo mi lámal srdce s každým svým záletem a (ne)příchodem domů. Došlo mi, že bez něj bude mně i malému lépe. A taky, že ano.“
„Teď je Tadeášovi pět let. Je to šikovný a veselý kluk a rozhodně mi změnil život. Ale když se ohlédnu zpět a vidím, co jsem prožila a kde jsem teď, je mi mizerně. Je mojí největší životní chybou,“ přiznává Štěpánka.
Třicetiletá maminka se nám svěřila, že kdyby svého syna neměla, byla by určitě jinde a šťastnější. Přestože ho miluje, teprve s jeho příchodem na svět a následnými situacemi, jí došlo, že mateřství není to, co jí naplňuje.
„Nechci, aby to vyznělo tak, že Tadeáše nemám ráda a jsem hrozná matka, starám se o něj na 100 %! Můj život ale stojí za prd. Zlomil mě vztah s Karlem a náš rozvod, fakt, že jsem opustila mnohá přátelství a sny, které jsem si chtěla naplnit. Vše to bylo v dobrém úmyslu a z lásky, ale asi jsem příliš sobecká, abych se starala o další lidskou bytost. Snad to na mě můj syn nikdy nepozná...“
Také si přečtěte:
- „Toužila jsem po chůvě, teď ji z duše nenávidím!“ svěřuje se maminka Alena (38)
- Vše o HypnoPorodu: „Cílem je dosáhnout vědomého, bezpečnějšího a radostného porodu," říká lektorka
- „Synův autismus z nás udělal lepší rodiče,“ míní maminka Edita
Nový komentář
Komentáře
Paní mele hovadiny....synek byl jen spouštěč, který vše urychlil, manželství by se tak jako tak rozbilo. Pán by byl nevěrný i bez synáčka, možná ne třeba tak brzy, ale byl. Paní by naopak měla synovi děkovat, že vše díky němu proběhlo rychleji a že teď má dostatek času najít si k sobě vyhovujícího partnera.
Musíte napřed odpustit sobě, že jste si dovolila se zamilovat do nějakého nevyzrálého sobce evidentně...to se může stát každému. Až odpustíte jemu ( však ono na něj taky dojde) a sobě, budete mít lepší vztah k synovi. Je z toho cítit, že s tím, co se stalo, zdaleka nejste srovnaná. Váš syn vám to určitě v dobrém vrátí, máte šanci z něj vychovat lepšího muže. Sny si můžete splnit i vedle něj, bude to jiné ale není to nemožné. Jste ještě mladá a i když vám to teď nepřijde ten život pořád jede....brzy někoho zase potkáte...né každému je souzené být s jedním partnerem. Je docela přirozené se zamilovat vícekrát v životě. Za svoje pocity se nebičujte, máte na ně právo. Líbí se mi lidi, co se nebojí nahlas říct, že není zase o tolik co stát. :-) ono to mateřství není zase takový zázrak ale vy jste žena, vy ho jako zázrak vnímat musíte, tak je nastavena společnost, říct to muž, přijali by to všichni lépe....na to se vy...víte co. Good luck :-)
chudák dítě
Štěpánko, mít dítě nebyl ten nejhorší nápad, ale vzít si takového idiota ano! Nechápu, jak můžeš být ve 30 tak nevyzrálá a říct, že bys bez svého chlapečka byla určitě šťastnější... Vem si, kolik ti je - spousta ženských ve tvém věku se marně snaží o miminko - a že jich kolem sebe mám! Ty to teď vidíš jinak, protože jsi nešťastná z rozvodu, ale zkus se oklepat a hodit do pohody, už kvůli synovi. Najdete si jiného tatínka a jestli ne, budeš nakonec šťastná, že jsi toho prcka stihla mít...
Paní Štěpánko. Všechno je úplně naopak. Váš chlapeček je pro vás štěstí. A uvědomíte si to, až na Karla zapomenete ( nestojí ani za zmínku) a najdete novou lásku, rozumného chlapa, který bude pro vás (oba) oporou a vytvoříte spokojenou rodinu. Ale bude to možná chvilku trvat.
Ta paní je hodně nezralá, pokud si myslí, že její dítě může za všecko v jejím světě. To ona mu vybrala mizerného otce, spíš ten Tadeáš by mohl (ale vím, je na to moc malý a nechápe všecky souvislosti) by si mohl stěžovat na svůj osud a špatnou mámu. A že to nepozná? Pozná. Nonverbální komunikace mluví i když chceme leccos zamlčet.