Posílám vám příběh své první návštěvy u rodičů svého manžela.

S manželem jsem se seznámila v kurzu pro brigádníky dopravního podniku - oba študáci hledající přivýdělek. Asi po půl roce jsme měli jet k nim na ples (opravdu nic nóbl, malá vesnice a sál za výčepem).

V té době jsem se už znala s jeho mladším bratrem. Našel mě na chlapecké koleji v pokoji svého bratra, který už musel do školy, právě když jsem přemýšlela, jak odejít, abych si mě nevšiml vrátný - dopoledne dívka na chlapecké koleji neměla co dělat. Dostal za úkol doma vyřídit, kdy bratr přijede domu a taky, že někoho přiveze. Vyřídil to velmi hezky...

Oznámil rodičům, že brácha si někoho přiveze, což rodiče pochopili, že přiveze spolužáka. Po příjezdu jsme si odložili zavazadla a kabáty v pokoji, který byl ještě před kuchyní a šli do kuchyně. Byla ve mně dost malá dušička, protože jsem předpokládala, že brácha řekl nejen o naší navštěvě, ale i to, že jsem o dva roky starší.

Vešli jsme do kuchyně, manželova maminka stála vedle dveří, kde měla vál a v ruce měla roládu, kterou zdobila na večer do tomboly. Když pochopila, kdo je ten "kamarád", vypadla jí roláda z ruky a řítila se k zemi. Ač mám jinak opožděné reakce, podařilo se mi ji chytit a zachránit. Maminka mi podávala ruku, teď jsem ovšem měla obě ruce plné já.

Za smíchu okolí jsme společně uložily roládu, byla jsem hezky přivítána a teprve asi po půl roce jsem se dověděla, že byl očekáván spolužák.

Za rok a půl jsme se s manželem vzali a už půl roku předtím mi jeho rodiče nabídli tykání a oslovování mami, tati.

Jsme spolu 38 let. S manželovými rodiči jsem vycházela poměrně dobře, bydleli jsme vždycky v rozumné vzdálenosti. Když maminka odešla do důchodu, pomohla mi moc s malou dcerou, která byla často nemocná a později tam trávila celé prázdniny.

Dášule

Milá Dášule,

divím se, že bratr neinformoval rodiče mnohem více. Asi chtěl být taktní, ale v takovém případě to bylo skoro na škodu. Ještě, že jste tu roládu zachránila :-).
Reklama