„S Robertem jsme oba z jednoho malého městečka. Chodili jsme spolu na základní školu, ale pak jsme se moc nevídali, protože jsme pokračovali ve studiu každý jinde. Na jednom srazu ale přeskočila jiskra a teď už jsme spolu tři roky, z toho měsíc jako manželé,“ vypráví osmadvacetiletá Daniela.
Foto: Shutterstock
Jako mnohé ženy toužila Daniela po tom, aby bylo v den její svatby všechno perfektní. Veselku s přítelem plánovali necelý rok dopředu a dali si opravdu záležet. Nějaké peníze měli našetřené a nějaké dostali od Danieliných rodičů. Nejen téma peněz se ovšem později na svatbě stalo kamenem úrazu.
„Jsme z města, kde se každý s každým zná a samozřejmě mezi lidmi jsou různé spory. Už když jsme spolu začali chodit, věděli jsme, že Robertovi a moji rodiče se moc nemusí. Moji mamku před lety vyhodili údajně kvůli snižování stavů z obchodu, kde dělala prodavačku. Jenže zanedlouho místo ní nastoupila právě Robertova máma, takže bylo jasné, že šlo o tlačenku a že známá vedoucího potřebovala práci,“ popisuje Daniela s tím, že k žádnému vážnému konfliktu mezi dvěma ženami nikdy nedošlo. Spíš se začaly vzájemně ignorovat.
Když Daniela rodičům oznámila, koho si vybrala za partnera, matka z toho nadšením do stropu neskákala, ale vypadalo to, že je ráda, že je její dcera šťastná. Sama už navíc toužila po vnoučátkách. Jenže na svatbě se později ukázalo, že staré křivdy nejsou zapomenuté.
Jízlivá poznámka
„O svatebním dnu všechno probíhalo celkem v poklidu. Všichni jsme se sešli před radnicí, moji a Robertovi rodiče si podali ruku, ale na nějaké vybavování stejně nebyl čas. Svatební oběd byl také v pořádku, i když byla cítit trochu napjatější atmosféra. Ale jakmile se trochu rozproudila zábava, všechno se zvrtlo,“ říká mladá žena.
Ta nevěděla, co přesně bylo rozbuškou, ale později se dozvěděla, že pravděpodobně jízlivá poznámka Robertovy matky ohledně nákladnosti a honosnosti svatby.
„Mamka vyletěla jako čertík z krabičky a začala mé tchyni vyčítat, že oni nedali na svatbu ani korunu, a že by měla být zticha a stydět se. Obvinila jí z toho, že před lety kvůli ní přišla o práci a že je to hnus, takhle se chovat. A tchyně si to samozřejmě nenechala líbit. Ječela, že kdyby nebyla máma neschopná a pořád jí v kase nechyběly peníze, tak mohla v obchodu dál pracovat. Nakonec se do toho zapletli ještě oba tátové a Robertova sestra. Všichni stáli a křičeli na sebe a je s podivem, že nedošlo i na pěsti,“ tvrdí Daniela.
Předčasný konec
Po několik minut trvající hádce se nakonec rodiče ženicha spolu s jeho sestrou a celou její rodinou zvedli a odešli s tím, že nemají zapotřebí tohle poslouchat.
„Vzápětí jsem se pohádala ještě já s mamkou, protože nechápu, proč musela dělat vlny a nemohla to kvůli mně vydržet. Obsluha restaurace, kde jsme svatbu měli, na nás koukala jako na blázny. Po celý zbytek dne a večera jsme měli s Robertem úplně zkaženou náladu. Hosté se začali trousit pryč už kolem desáté a v jedenáct bylo vymalováno. Konec. Náš významný den se zvrhnul ve frašku a dva týdny jsem potom s mámou nemluvila,“ uzavírá Daniela.
Co se týče Robertových rodičů, ti svému synovi řekli, že Danielu jsou schopní akceptovat jako jeho ženu, ale ať nepočítá s tím, že by se ještě někdy sešli v jedné místnosti s jejími rodiči.
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Doufám, že to našim už bude jedno, kde se vezmeme. Rodiny pozveme na kulatiny, ať se seznámí, žádné neshody nečekáme a jsme schopní si vše zaplatit sami. Jednu klasickou svatbu jsme už oba měli a už je čas dělat si věci po svém.
Tak já rodiče mé snachy vůbec neznám, nikdy jsem se s nimi nesetkala, a nechybí mi to.
Oni mě logicky taky neznají a patrně jim taky nechybím. Celkem nevidím důvod, proč bych se s nimi potřebovala seznamovat. Kdyby oni projevili toto přání, zachovala bych běžnou společenskou zdvořilost, protože současně ani nemám důvod se neseznámit, pokud by o to stáli. Ale jelikož už uplynulo drahně let od svatby mého syna, tak celkem nepředpokládám, že by se mělo něco měnit.
A proto jsme si s mým mužem platili svatbu sami. Jednak nechápu vychcanost novomanželů, kterým je více než 20, proč by jim jejich den měla někdo sponzorovat, jednak nám aspoň nemohl nikdo do ničeho kecat. A jo, k článku, paní matce bych za hysterické výlevy fakt poděkovala, paní tchýni za uražený odchod ze svatby taky. Tak snad je aspoň manžel normální, když jsou už obojí rodiče praštění.
Vzhledem k tomu, že máme s manželem oba rozvedené rodiče a nejsou schopní být v jedné místnosti, vzali jsme se jen se svědky, jedním synem a nakonec i tchánem. Zbytek rodiny dostal sms, aby se nikdo neurazil, že jsme volali dřív druhému než jemu. A než jsme se vrátili ze Slovenska domů, moje rodina to překousla. A manželova se na výčitky nezmohla, protože už bychom taky nemuseli přijet. Jen mě mrzí, že s námi nebyl starší syn, ale bohužel to nešlo udělat tak, aby mohl obřad proběhnout bez odbíhání nevěsty a ženicha ve snaze zachránit muzejní exponáty v obřadní síni :-)
proto jsme se s manželem vzali v zahraničí jen ve dvou. Doma jsme to oznámili měsíc předem, aby někdo nebyl překvapený a až na tchýni to vzali všichni v pohodě. Mamka řekla, ať si to užiju, že nemám zapotřebí poslouchat "toho musíš pozvat, ten pozval nás" a podobně. Tchýně to po měsíci taky rozchodila. Už to bude skoro 10 let a pořád na to vzpomínám jako na jeden z nejkrásnějších dní v životě.
Nám zase syn oznámil ,že se oženil ,až po svatbě. I když s mojí dnes snachou předtím žili několik let spolu ,dokonce si koupili dům .Jenže asi 14 dní před svatbou u nás byli a neřekli ani slovo. Kdyby řekli budeme se brát ,ale neděláme svatbu ,pouze svědci ,tak by mě to mrzelo ,že nebudu na obřadu,ale vzala bych to.Takhle jsme se také pohádali,se synem mluvím, ale se snachou ne ,je naštvaná a možná ji to i vyhovuje, že k nim nejezdíme.Dnes mě to mrzí chtěla jsem se i omluvit, ale "prý nebyla doma" chci tomu věřit ,ale.....Na jednu stranu mě to mrzí a je mě to líto ,že nám nic neřekli na druhou stranu s odstupem času si říkám, že když už se to stalo měla jsem být ticho. Prostě to přejít ,protože s tím již nic neudělám. Bohužel ,když jsem se to dozvěděla ,tak mě to fakt naštvalo.
A to si jako mladý mysleli, že o veselce si všichni radostně padnou kolem krku? Kdepak právě o svadbách spory dost často vrcholí
To je tak, když svatbu plánovali "rok dopředu". Neměli z toho dělat tyjátr, stačila malá svatba o pár lidech (ušetřili by - peníze se mohly hodit a nebyly by důvodem sporu) a teoreticky to šlo i bez rodičů (já bych to neudělala, ale mám známé, kteří měli obřad jen se svědky a jsou spolu dodnes). Jenomže mnozí mladí si dnes myslí, že svatba je to nejdůležitější - zatímco to podstatné přichází až po ní:-)