"Haló,mladá paní,slyšíte mě?"kdosi mě poplácává po tvářích,zatímco já se stále propadám do slastné tmy a prázdnoty a do toho mi vyhrává Honza Nedvěd,že je skoro půlnoc a z kostela zvon mu něco připomíná,ale za nic na světě nedokážu zachytit co vlastně.

"No tak proberte se!"křičí mi nějaký ženský hlas do obličeje.Ale já se přece ještě nechci probrat.
"Řeknete mi už konečně,jak se ten váš mužský jmenuje?!"Hloupá otázka,tolik let jsem vdaná a všichni vědí,že stále za jednoho a téhož chlapa.

"Josef,přece,"procedím mezi zuby,aniž otevřu oči.Vznáším se v obláčcích a je mi lehko,lehoučko,jako už dlouho ne.Lehko,bleskne mi hlavou a v tu ránu jsem při smyslech.Copak můj téměř stokilový muž měří 46 centimetrů?

"Tak já si píšu,Josef,narozen osmého října,otec..."Zbytek slov už nevnímám.Zírám před sebe,kde mělo být břicho¨,a polévá mě hrůza.Skutečně je mi lehko-lehko po těle,ne tak po duši.Ježíšmarjájózefe,vždyť já právě překřtila svou tolik očekávanou Lindu na Josefa!

Tak já mám kluka:Pepu,Pepíka,Jóžu,zkouším si přeříkat jméno v těch nejnemožnějších podobách.Pepa.Z depa.Hrůza.Co mi dalo práce,než jsem si zvykla,že můj muž se jmenuje jako bráchovo prase.
Mezi dveřmi se kmitla sestra a vrazila mi do rukou vrnící uzlíček.Tak tohle je tedy můj Josef druhý,Josef junior.Tahle scvrklá žížalka,která na mě vyplazuje jazyk a vůbec nemůže za to,že jeho jméno v dnešní době moc nefrčí,máma je blbá a veškeré prognózy selhaly.

Když jsem přišla do jiného stavu,bylo mi fuk,zda to bude kluk nebo holka.Doma jsem už od každého jeden kousek měla,a tak jsem se prostě těšila.Nejraději nad mísou buchet,haldou dortíků nebo pořádným kusem čokolády.Už tak mánesovský typ jsem se podle toho začala tvarovat do poctivé koule.Není tedy divu,že se široké okolí neptalo "kdypak už TO bude?", ale zcela jednoznačně "kdypak se vám ta HOLČIČKA narodí?"A tak jsem se dala do štrykování růžových kabátků a čepiček a snila si maminkovský sen o krásné Lindě.Své růžové úsilí jsem ještě zvýšila po vyšetření ultrazvukem.

"Pane doktore,bude to kluk nebo holka?"špitla jsem ještě s malou pochybností při pohledu na jakési převalující se rozmazané čáry na monitoru."Myslím,že byste měla chystat výbavu,maminko.Ať se snažím sebevíc,camprlíka nevidím,"pravil bílý plášť poněkud nedoktorsky.

Ani další a další vyšetření žádné mužství neprokázala.Takže další princezna,řekla jsem si,s rozmachem vepsala do formuláře jméno Linda a řádku pro jméno mužské zcela automaticky nechala volnou.Manžel to podepsal a já s Lindou v břiše i na úředním papíře odkráčela do porodnice.

Konec již znáte.Dlužno dodat,že Pepínovi řečenému José(čti:chozé)bude v říjnu osmnáct,chystá se provětrat naši zatuchlou politickou scénu a už na tom začal pracovat.Pořídil si osobního řidiče.Mě! A pak že Linda...

sonyczech

--------------------------

:o)))) Moc hezkéééé díky :o)))