Možná si řeknete, že to ani není problém pro uveřejnění, ale přesto vám popíšu, co momentálně u nás doma řešíme každé všední ráno. Moje dcera chodí do druhého ročníku osmiletého gymnázia (je vlastně jakoby v 7. třídě ZŠ) a neodejde z domu, dokud se nenamaluje.
Jsou kvůli tomu u nás docela hádky, protože já si myslím, že má na to ještě času dost. Pokud si dobře vzpomínám, u nás se na základní škole nikdo do školy nemaloval, to snad až tak po 15. roce. Moje první stíny jsem si koupila, když jsem začala chodit do tanečních, a to bylo na začátku střední školy. Myslím si, že namalované děti vypadají jako staré-mladé a navíc tím zbytečně popuzují učitele, kteří hned mají záminku si na někoho zasednout. Kromě toho zbytečná kosmetika nijak neprospívá pleti, jež je i bez toho v tomto věku problematická. Snažila jsem se domluvit dceři, že malovat se může, když je třeba nějaká zvláštní příležitost (divadlo, oslava, atd.), ale ona argumentuje, že u nich ve třídě jen jedna holčička nechodí do školy nalíčená, a ta je skautka.
Manžel v této věci nestojí ani na jedné straně, ale ve výsledku ani nezakáže, ani nedovolí. Vím, že je dost obtížné v jejím věku jí nějak moc zakazovat, protože si stejně udělá své (např. koupí si šminky za kapesné a namaluje se ve škole), ale nepřijde mi normální, aby 13leté dítě vstávalo ráno dobrovolně v půl šesté, aby stihlo make-up.
Kdo máte dceru v podobném věku, řešíte také tyto věci? Děkuji.

Hana