Hyman Kaplan je postava, kterou si nejde nezamilovat. Dobrosrdečný, odzbrojující, trochu popletený – a přesto neuvěřitelně odhodlaný. Muž, který se učí angličtinu po svém a svět kolem sebe vidí s odzbrojující upřímností. „Velmi sympatický, komický a trochu smutný muž. Klaun po svém. Pro mě někdo jako Frigo,“ říká Hanuš o své nové roli. A právě tahle směs humoru a jemné melancholie dává příběhu hloubku, která osloví především ženské publikum.

c979e70d1a650-BCC2BC38-FF57-4E92-8029-1246EA09F753-.jpg

Pro Hanuše má předloha osobní rozměr. „Moje maminka ji mívala u postele a často jsem slyšel, jak se uprostřed noci směje. Jednou jsem ji otevřel… a od té doby se smál i já,“ vzpomíná. Právě tato srdeční záležitost byla jedním z důvodů, proč se rozhodl knihu převést na divadelní prkna.

Román, který si získal čtenáře po celém světě, je plný jazykových hříček, jemné ironie i pochopení pro lidské slabosti. A přesně to chce inscenace nabídnout i divákům. „Takových her je málo, nebo se hrají stále dokola,“ říká Hanuš. Adaptace však nebyla jednoduchá – původně jde o sérii fejetonů, které bylo potřeba propojit do uceleného příběhu. Výsledek? Svižná, hravá inscenace, která pobaví, ale zároveň zahřeje.

Diváci, kteří si oblíbili jeho inscenaci Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, se mohou těšit na další chytrou komedii. Nový titul nabízí svižné tempo, jazykové hříčky i laskavý pohled na lidské slabosti.

V emigraci by prý Mirek Hanuš žít nedokázal. „Potřebuju být doma.“ Možná právě proto dokáže jeho Kaplan působit tak opravdově. Je to příběh člověka, který se snaží obstát v cizím světě – a přitom si zachovat svou důstojnost a humor.

Pan Kaplan má třídu rád tak není jen komedií plnou jazykových gagů. Je především laskavým připomenutím, že i v nejistotě a nedokonalosti se může skrývat krása. A že smích – ten upřímný, od srdce – je někdy tím nejlepším lékem. 

Více na fidlovacka.cz

57fb87ce36d13-4FB59F3F-CF82-4083-AD52-90A771920755-.jpg