Nepochybně jste se již ve svém životě nejednou setkaly s tvrzením, že žádná antikoncepce není stoprocentní. Vězte, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Minimálně jeden způsob stoprocentní jistoty, že neotěhotníte, existuje.

Otázkou zůstává, zda se dá opravdu nazývat antikoncepcí v pravém slova smyslu... A také je to opravdu neobyčejně drastická metoda. Princip je velmi jednoduchý – žádný sex, žádné miminko.

Protože uznávám, že uvedená metoda je vhodná jen pro výjimečně silné osobnosti, připravila jsem pro vás seriálek o různých dalších způsobech zabránění početí. Ovšem pamatujte, že žádný z následujících není tak spolehlivý jako prve uvedený.


Jakožto autor si dovolím k vědeckým informacím získaným z níže uvedených zdrojů připojit (v závorkách) i svůj názor na tu kterou metodu, případně zkušenosti s ní.


V první části bych ráda rozebrala tzv. „přirozené antikoncepční metody“ – asi znáte poměrně rozšířený názor, že přirozená = žádná. Což v podstatě silně odpovídá skutečnosti.

Mezi „přirozené metody“ řadíme:


1) Přerušovanou soulož 

Zde bych si dovolila doslova citovat svůj zdroj: „Jedinou předností přerušovaného styku je jeho okamžitá dostupnost.“

Tato metoda je krajně nespolehlivá, zejména protože mužské tělo nevylučuje spermie výhradně při ejakulaci, ale také před ní, v tzv. preejakulační tekutině. Dále je tato metoda riskantní také při opakované souloži, protože spermie zůstávají v tzv. Skeneho žlázkách, a to i v případě, že se muž mezi styky vymočí. V neposlední řadě si přiznejme, že ne každý muž je schopen se kýženým způsobem ovládat (a která z nás koneckonců touží po tom, aby se s ní při milování její vyvolený dokonale ovládal?) a pak - babo, raď.


Ne každý ví, že tato metoda má dosti poučné podrobnější členění:

a) Coitus interruptus je nejznámější a nejčastěji používaná metoda z této skupiny -  muž přeruší styk před vyvrcholením a ejakuluje mimo rodidla ženy. (Kdo nikdy nepoužil, ať hodí kamenem, nicméně tato metoda OPRAVDU není bezpečná.)


b) Coitus reservatus znamená, že během styku u muže vůbec nedojde k vyvrcholení. (Pokud má některá z vás s touto metodou zkušenost, ráda bych si přečetla nějaké podrobnosti, mně to přijde jako špatná sci-fi.)


c) Coitus saxonicus partnerka před ejakulací stiskne mužův penis, a tak zabrání vystříknutí semene. Nastává tzv. retrográdní ejakulace do močového měchýře. Metodu je třeba nacvičit předem při onanii a i tak je ještě nespolehlivější než přerušovaný styk. (To mně zas přijde tak trochu jako pokusy na zvířatech.)


d) Coitus ante portas(ten mi připadá obzvlášť pokrokový) -  pohlavní styk do poševní předsíně, před panenskou blánu. Metoda nemá prakticky žádný antikoncepční efekt a v žádném případě ji nelze doporučit ani jako nouzové opatření.

 

2) Metody periodické abstinence (plodné a neplodné dny)


Tyto metody vycházejí z poměrně logického předpokladu, že ženský organismus není pro početí připraven ve všech fázích cyklu stejně, a jsou založeny na  poznatku, že žena je plodná jen malou část menstruačního cyklu – nejvýše 2-3 dny. Snaží se určit, které dny jsou plodné a které spolehlivě neplodné.

Za tímto účelem se používá sledování různých fyziologických změn ženského organismu během cyklu. Mimo jiné existují i soupravy určené ke stanovení hormonální hladiny v moči a zpřesnění předpovědi ovulace. V době, která je blízká ovulaci, tato metoda přikazuje vyhýbat se pohlavním stykům, protože vajíčko je schopné oplodnění nejvýše 48 hodin a spermie maximálně 3 dny – styk více než 3 dny před nebo více než 2 dny po ovulaci tedy nemůže vést k oplodnění.

Zní to vědecky a promyšleně, nicméně praxe je taková, že dodržení přísných podmínek je těžké. Ve skutečnosti totiž ve většině dnů menstruačního cyklu žena buď menstruuje, nebo jde o plodné dny, a na pohlavní styk tak zbývá jen menšina dní. Navíc „zakazuje“ styk právě ve dnech, kdy je biologické sexuální puzení patrně nejvyšší. Nemluvě o tom, jak „spontánní“ sexuální život tyto metody nabízí.

Metody používaných plodných a neplodných dní rozdělujeme na:

a) Teplotní metodu 

využívá měření bazální tělesné teploty – ta se měří vždy ráno v pochvě nebo v konečníku, ve stejnou dobu, dříve, než žena vstane z postele, před případným pohlavním stykem. Neplodné dny začínají 3 dny po tzv. rozhodujícím vzestupu teploty. (Nevím, jak ctěné čtenářky, ale já mám po ránu dost problémů vůbec vylézt z postele, natožpak si někam strkat teploměr.)


b) Hlenová Billingsova metoda 

je založena na sledování množství a struktury hlenu tvořeného žlázkami hrdla děložního. Na začátku cyklu je hlenu málo a je vazký, nedá se vytáhnout ("suché" dny). Znamená neplodnou fázi cyklu. Jakoukoli změnu množství nebo tažnosti je třeba chápat jako začátek plodné fáze. Hlenu postupně přibývá, je vodnatý a tažný ("mokré" dny). Po ovulaci se struktura hlenu náhle mění, je ho opět málo a je vazký ("suché" dny). Tři dny po té začínají neplodné dny. (To snad ani nekomentuju :D)


c) Cervikální metoda

sleduje děložní čípek. Vychází z toho, že před ovulací se děložní hrdlo rozšiřuje, čípek měkne a posunuje se výš. Po ovulaci se hrdlo zužuje, čípek je tužší a sestupuje níž. Metoda nebyla statisticky ověřena.


d) Symptotermální metoda

je nejnověji doporučována jako nejspolehlivější. Znamená kombinaci výše uvedených postupů. Platí pravidlo, že pokud kterýkoli ukazatel svědčí pro plodný den, je třeba ho pokládat za plodný. Jedním z použitých ukazatelů musí být bazální teplota.


e) Metody využívající změn krystalizace slin

a k tomu konstruované antikoncepční lupy mají sice racionální základ, ale jejich spolehlivost nebyla nikdy ověřena, a v praxi je třeba je odmítnout (příležitostně by bylo možno je použít jako doplněk symptotermální metody).


f) Metody využívající stanovování hormonálních hladin (obvykle luteinizačního hormonu) v moči

jsou drahé a nepraktické a spíše než jako antikoncepce se uplatní v určení plodného dne u sterilních párů.


g) Tzv. lunacepce

je pokus o zvýšení spolehlivosti metod periodické abstinence tím, že v neplodné fázi cyklu spí žena v přísně zatemněné místnosti, zatímco v plodné fázi spí v osvětlené místnosti. Metoda má racionální základ, ale vědecky ověřena nikdy nebyla. (No nevím, máme jednadvacáté století ... spaní v osvětlené místnosti jako antikoncepce?!)

 

3) Kojení 

Tato metoda regulovala plodnost žen již v době kamenné a dodnes zabrání na celém světě více těhotenstvím než všechny ostatní antikoncepční metody dohromady. Bohužel, nestačí být pouze kojící matkou, musí být zachovány jisté podmínky:

- žena musí kojit často – nejméně 6x za 24 hodin a raději i častěji
- nejdelší (obvykle noční) přestávka mezi dvěma epizodami kojení nesmí v žádném případě přesáhnout 6 hodin v noci a 4 ve dne
- žena nesmí menstruovat
- od porodu neuplynulo více než 6 měsíců
- dítě je téměř plně kojeno (může být přikrmováno nápoji, „avšak nikoli pravidelně“)


Jak to funguje – kojení miminka má tlumivý vliv na centra v mezimozku ženy, která řídí funkci vaječníků. Důležitá není celková doba kojení, ale frekvence epizod přisátí. Důsledkem je tzv. laktační amenorea (vymizení menstruace během kojení) a dočasná neplodnost, kterou provází snížená hladina ženských hormonů.

Velkou předností je, že vedlejším účinkem je výrazná ochrana před vznikem rakoviny prsu.

Naopak nevýhodou je při dlouhodobém kojení pokles hladiny ženských pohlavních hormonů, což se projevuje úbytkem kostní hmoty (ten by se ovšem po skončení kojení měl upravit a pokud doba kojení nepřesáhne 6 měsíců, nemá úbytek kostní hmoty prakticky význam), případně v jeho důsledku mohou vznikat problémy ze strany pohlavního ústrojí (např. zvýšená citlivost na všemi oblíbené poševní infekce). Kojení také výrazně zvyšuje riziko poporodního zánětu prsu a kojící ženy mají víc sexuálních problémů - jako pokles libida, bolesti při styku apod.


V neposlední řadě má kojení v našem kontextu (tedy jako antikoncepční metoda) další poměrně velkou nevýhodu – musíte nejprve otěhotnět a porodit :-).


Asi jste zaznamenaly můj poněkud skeptický přístup k prvním dvěma metodám, které uvádím v první části miniseriálku.

Je to čistě osobní názor, ale měřit si teplotu před milováním nebo se s prominutím patlat s hleny ... či chtít po partnerovi, aby nedosahoval orgasmu ... to jaksi není můj šálek čaje.


Jiné názory vítám – diskusi se meze nekladou.


V příštím díle se dozvíte o metodách bránících početí, které jsou obecně již uznávanější – bariérové a chemické antikoncepci.

 

Zdroje: internet, zejména pak http://www.antikoncepce.cz, http://www.lekarna.cz