Dobrý den,
mindráky mě trápily, nebo spíš mi až tak nějak docházely, na střední škole. Nosila jsem brýle a spousty dětí se mi kvůli nim posmívaly. Už i na základce, ale tam jsem to nebrala moc vážně, protože i tak jsem byla celkem oblíbená mezi žáky i mezi učiteli.
Na střední škole se nám ve třídě sešlo spousty lidiček z různých koutů kraje a hodně studentů byli synové a dcery podnikatelů. Chodili ve značkovém oblečení a frajeřili notebooky a mobily, které v té době ještě stály spousty peněz a byly to ještě takové rarity. Nesnášela jsem je, jak se frajeřili a mysleli si, že jsou vtipní. A já se svým oblečením z tržnice jsem se jim nemohla rovnat. Se mnou se moc tito lidé nebavili. Ve třídě jsem měla jen jednu kamarádku, jestli se to dá tak nazvat.
Byla jsem kolikrát ráda, že už je víkend a já můžu být se svými přáteli. V té době jsem si našla kluka. Hodně moje sebevědomí stouplo. Přestala jsem kvůli němu nosit brýle, styděla jsem se za ně. A začala nosit kontaktní čočky. Také jsem měla pocit, že i ve třídě jsem byla nějaká oblíbenější. Že by to udělaly ty brýle? No vypadala jsem líp a opravdu jsem se i líp cítila, měla jsem přece kluka a k tomu ještě tak šikovného, že mi ho holky záviděly.
No musím přiznat, že se asi opravdu v té době z ošklivého káčátka stala hezká žena, protože se kolikrát pak i o mě kluci či muži málem porvali a nejeden se za mnou otočil. Začala jsem o sebe i více dbát a o víkendech si přivydělávala na brigádách a za to jsem si pak kupovala hezké oblečení. Dokonce jsem chvíli dělala i fotomodelku.
Dnes už na to s odstupem času vzpomínám jen s úsměvem. Je až neuvěřitelné, jak se člověk mění, myslím hlavně povahově. Dnes mám úplně jiné názory a vzhled už pro mě není zas až tak důležitý. Pečuji o sebe, to ano… Mám manžela a dcerku a ti jsou pro mě to nejdůležitější na světě.
Raději koupím oblečení dcerce než sobě, udělá mi to větší radost, když jí to sluší. A neberu lidi podle toho, jak vypadají, ale jak se chovají. Nejdůležitější je podle mě ta vnitřní krása. Když se člověk cítí dobře, tak to z něj vyzařuje. A já jsem sebevědomá dost, hlavně právě tím, že mám svoji rodinu a jsem moc šťastná.
Mějte se krásně
Lucka
Milá Lucko, vy jste se nejen klubala z ošklivého káčátka, vy jste především dospěla psychicky. To je dost podstatné a ne každému se to podaří. Z vás se stala žena, jak má být, matka a manželka, která má v hlavě jasno a uvědomuje si svoji důležitost jak pro rodinu, tak pro společnost.
Já sice nemám rád termín „vnitřní krása“, je takový nic neříkající, ale to, jak se lidé chovají, je skutečně podstatnější než to, jak vypadají.
Přeji hezký den z redakčního mailu redakce@zena-in.cz!
Nový komentář
Komentáře
zrovna jsme se s bývalými spolužačkami shodly, že nějaké to kilo navíc nás už teď až tak nerozhodí
taky bych asi radši nosila kontaktní čočky než brýle - už kvůli těm úžasným barvám, naštěstí nic z toho nepotřebuji
no já jsem naštěstí (?) tu dobu velkých majetkových rozdílů mezi jednotlivými studenty nezažila
brejle v tanečních jsem nechtěla nosit a přes čočky jsem při umělém osvětlení viděla okolo každého předmětu duhovou auru. Takže jsem nenosila nic a při dámské volence, když se mě kamarádka zeptala, pro koho půjdu (přes celý sál), řekla jsem:"To je jedno, pro nějakej černej flek."
PS. Dneska mám nádherný sexy červený obruby v metalíze a na sluníčko tmavý, který od nedioptrických skoro nikdo nepozná.
Když tak uvažuji, na základce jsme měla začít nosti brýle a abych neměla mindrák, tak jsem je nenosila
Na ekonomce jen do vyučování a až manžel mě asi po 5-ti letech přesvědčil, že bych si je měla pořídit. A věřte i brýle můžou být slušivé a sexy. Teď sice uvažuje o čočkách, ale spíš kvůli plavání a sportu a brýlí se úplně vzdát nehodlám
georg: Já to dělám taky tak. Tím se nemyslí, že by si člověk nic na sebe nekoupil, nebo na sebe míň dbal, ale větší radost je z nové věci pro malou.
pěkný článek
Po přečtení věty: Raději koupím oblečení dcerce než sobě, udělá mi to větší radost, když jí to sluší., jsem trochu zpozorněla. Kde je manžel? Podle mého by maminka neměla zapomínat ani na sebe ani na něj, jinak by se ona mohla stát časem pro změnu Popelkou...
Většinou ti co jsou zazobaní, nosí značkový hadry a povyšujou se nad ostatní jsou namyšlení. Prachy nejsou všechno
"Když se člověk cítí dobře, tak to z něj vyzařuje"
to je přesně ono
já taky na SŠ měla brejle a trpěla, byla totalita a výběr obrub moc nebyl. V tanečních jsem měla čočky a na disko jsem chodila jako slepýš bez brýlí. ve 27 jsme se rozhodla a šla na operaci očí....a za rok na svatbě mi to moc slušelo bez brýlí. teď se vyřádím jen při výběru slunečních a cítím se moc fajn. Macek
Hezký článek.
Hezké. Já jsem taky chtěla mít kluka na střední. Tak mi kamarádka psala dopisy, jako že je to od kluka. Hned mě holky víc braly. Teda to ale byla konina, dnes se tomu chechtám.
taky bych chtela aby se ze me stala labut
ale clanek je hezky
To se mi moc líbí, a je to i pěkně napsané. Vskutku žena-in.