Miminko s neprůchodnými slznými cestami

Neprůchodnost slzných cest není sice žádné závažné onemocnění, ale maličká miminka a jejich rodiče dokáže dosti urputně potrápit. Tato choroba se velice ráda vrací na místo činu, což rodiče a jejich postižený potomek mohou o poměrně nepříjemných návštěvách u očního lékaře tvrdit jen velmi těžko. V Evropě se tato vrozená vada vyskytuje u 3-6 % kojenců nejčastěji do 3 měsíců věku, ale například v Japonsku je to až 11% z celkového počtu narozených dětí.

Co je příčinou?

Příčinou neprůchodnosti je nejčastěji vrozené zúžení či úplné uzavření odtokových slzných kanálků v oblasti jejich vyústění do tzv. nosních průduchů. V některých případech je „zakopaný pes“ ve vrozené anatomické překážce zvané anomální chlopeň, i když bohužel existují ještě další možné příčiny této poruchy.

Onemocnění samotné, pokud je včas a vhodným způsobem léčeno, není nijak zvláště nebezpečné. Rizikem neřešení problémů s neprůchodnými slznými kanálky jsou chronické opakované záněty spojivek a někdy dokonce i trvalé uzavření slzných cest, což si v budoucnu pochopitelně vyžádá chirurgický zákrok. 

Jak se neprůchodnost pozná?

Potíže se slznými cestami jsou poměrně nápadné, a ani méně všímavý rodič je většinou nepřehlédne. Obvykle je postižené jen jedno oko, vzácněji obě. Miminko má po probuzení v očku patrný zaschlý hlen, víčka (řasy) jsou někdy až slepená. Dále lze u postiženého pozorovat časté a později dokonce trvalé slzení. Poté se přidávají i příznaky zánětlivého procesu v oblasti vyústění slzného kanálku, tj. zarudnutí a hnisavý hlenovitý výtok (podobně jako to známe u zánětu spojivek).

Jak se léčí?

Nejprve je potřeba upozornit, že ve vyspělých zemích, a dokonce i v rámci České republiky, nejsou názory na léčebný postup zcela jednotné.

V některých případech se totiž počáteční slzení upraví samo a příznaky provázející neprůchodnost se postupně zmírní, až úplně vymizí, což souvisí s přirozeným vývojem slzných cest. Je-li však přítomná výše uvedená anomální chlopeň, srůsty či úplný uzávěr kanálku, je lékařský zásah prakticky nezbytný.

V lehčích případech bývá úspěšná takzvaná konzervativní léčba, ta spočívá v aplikaci očních desinfekčních a antibiotických kapek. Tento postup se kombinuje se speciální masáží, kterou rodičům předvede a vysvětlí ošetřující lékař. Ti ji pak musí za hlasitého protestu potomka provádět několikrát denně.

Dalším možným způsobem řešení neprůchodnosti je průplach nebo sondáž slzných cest. V zahraničí se tyto léčebné postupy nejčastěji provádějí až v případě neúspěchu konzervativní léčby. V našich končinách to pravidlem není, záleží na rozhodnutí vašeho lékaře. Průplach i sondáž se doporučuje provádět v lokální anestezii. Druhá sondáž by se podle některých odborných autorů dokonce neměla obejít bez anestézie celkové. Důvodem je minimalizace poškození slzných cest. Nicméně osobní zkušenosti mnoha rodičů dokazují, že si mnozí čeští zdravotníci s minimalizací bolestivosti výkonů u kojenců bohužel hlavu příliš nelámou. On v podstatě málokdo pozná, zda miminko pláče bolestí, nebo pouze kvůli jistému diskomfortu během výkonu. No zkuste mi tvrdit, že když vám cosi zasouvají do zúženého slzného kanálku, že to nebolí!

Efektivnost sondáže (rozšíření slzných cest a odstranění mechanických překážek) se pohybuje okolo 85 %, z čehož vyplývá, že v některých případech je nutné tento zákrok zopakovat. Průplach nebo sondáž je však optimální provádět do 4. měsíce života děťátka, v pozdějším období  efektivita uvedených výkonů klesá. Oba zákroky lze kombinovat. Někdy stačí kanálek pouze propláchnout. Výkon trvá šikovnému lékaři pouze několik minut.

Výjimečně, především při zanedbání choroby v počátečním stavu, je nutné situaci vyřešit intubací silikonovou kanylkou. Speciální silikonové vlákno, které v postižené oblasti zůstává po dobu 2-6 měsíců, tak zabraňuje vzniku nových překážek. Úspěšnost terapie se opět pohybuje kolem 85 %. Zbylí nešťastníci, což je opravdu mizivé procento z celkového počtu nemocných, jsou odkázáni na rekonstrukční operaci slzných cest.

Rozhodně se tedy, milí rodiče, neděste při každé ospalce svého potomka, ale je-li těch ospalek příliš a oko je velmi často vlhké, podrážděné, neřku-li zhnisané, zanechte samoléčby a nerozpakujte se na problém upozornit vašeho pediatra.

Zdroj: KOMÍNEK, P., ČERVENKA, S., MÜLLNER, K., Nemoci slzných cest. Praha: Maxdorf, 2003