Je to hodně egoistické, když jako pár dítě prostě nechceme?
Můžete od okolí často slyšet, že jste sobečtí a jde vám pouze o vaši vlastní seberealizaci. Především, pokud máte dobrou práci a užíváte si volnosti. Ale nikdo si nepořizuje děti proto, aby jim měl kdo vydělávat na důchod.
Rodiče mají také egoistické důvody, proč si pořizují děti. Podle vědecké studie jim přijde vzrušující vidět děti vyrůstat, věří, že jim děti zpříjemní stáří. Každý čtvrtý dotazovaný si dokonce myslí, že pokud má člověk děti, nikdy nebude sám.
Většinou si ale pořizujeme děti jako zpečetění naší lásky k partnerovi, nebo ne?
To, že si pořídíme děti, pokud žijeme v partnerském svazku, se společensky očekává. Někdy tomu prostě příroda nepřeje, a někdy mají partneři zcela jiné životní plány. Je ale na každém z nás, aby se rozhodl sám jaké životní priority zvolí.
I přesto se ale v určitém věku nevyvarujeme od okolí otázek, proč nemáme žádné děti, když máme partnera...
Bohužel ano. V celosvětovém měřítku každá sedmá žena a každý čtvrtý muž nechce mít děti. Tradiční rodinný model je ale stále ještě v kurzu. Rodina je považována za ideální, když má dvě děti. Obecně ale platí: Proč nemá pár děti, je čistě jejich soukromá věc, a nic do toho nikomu není.
A co na častý argument, že teprve děti dávají životu smysl?
Zanechat tu potomky, patří k našemu vývoji a společnost to očekává. Nejpozději ve 40 letech to bude pro každého téma k diskusi. Někteří rodiče si zdánlivě myslí, že jsou jejich děti taková jistá banka pro stáří.
To se zejména u nás moc říci nedá, protože oproti ostatním Evropanům většina mladých Čechů očekává od svých rodičů finanční pomoc, nebo minimálně pomoc s hlídáním potomků.
Čím se zásadně liší bezdětné partnerství oproti tomu s dětmi?
Bezdětní partneři kladou podle vědců důraz především na nezávislost a volnost. Každý pár potřebuje něco, co je pro oba důležité. A je jedno, jde-li o bezdětné partnerství nebo o rodiče. Dítě je přitom pouze varianta, a často ne zrovna nejlepší.
Podle psychologů se totiž mnohem častěji rozchází páry především kvůli dětem, než kvůli tomu, že jsou bezdětné. Rodiče často spoléhají na to, že je dítě stmelí. Zatímco bezdětné páry na sobě mnohem více pracují, rozvíjejí své společné perspektivy a pečují o své společné zájmy.
Ale pokud budu mít dítě, nebudu se moci věnovat ničemu jinému než rodině…
Omyl. Také s dětmi existují jiné věci než pleny, kaše nebo plastové hračky. Ze začátku kojenec matku naprosto zaměstná a je to tak také správné. Ale později, po odstavení, člověk se zase může věnovat svým koníčkům a zájmům. Podle psychologů to matce jen prospěje. Děti nepotřebují rodiče, které se kompletně svým dětem obětují. A také aby bylo dítě samostatné, je potřeba ho k tomu odmalička vést.
Může rodina, ve které jsme vyrůstali, ovlivnit naše rozhodnutí mít či nemít vlastní dítě?
Pro ženy je nejvíce rozhodující, jestli byla jejich matka šťastná, nebo jestli jim celý život vyprávěla „Hlavně prosím nedělej stejné chyby jako jsem dělala já“. Pokud člověk vyrůstá se sourozencem, je mnohem pravděpodobnější, že si rodinu bude chtít pořídit.
Co nám může pomoci v našem rozhodnutí?
Představte si, že je vám
Možná bych si s dítětem dala říci, ale přítel zatím o miminku nechce ani slyšet.
Klasika. Ale nezoufejte. Podle průzkumů je věta „Možná později“ velmi častá. 43 procent mužů mezi
Může se to ještě změnit, nebo bývá tento názor definitivní a mám kvůli přání mít dítě vztah raději opustit?
Neprobírejte to s partnerem pořád dokola a nechte tuto otázku raději otevřenou. Je dobré si ale stanovit nějakou dobu, po které si o tom znovu promluvíte. Pokud to ale partner neustále odkládá, bude zřejmě na vás, abyste udělala rozhodnutí sama. Pokud vy chcete dítě a partner ho zásadně odmítá, zřejmě názor na věc nezmění a rozchod bude asi to nejlepší řešení.
U některých párů to ale vypadá spíš tak, že si dítě pořídí jen jako náplast, protože to ve vztahu začíná skřípat…
Přírůstek přinese do každého vztahu novou dynamiku. Může to mít pozitivní vliv, ve vztahu se vše urovná a zlepší. Ale jsou i lidé, kteří si toto řešení slibují právě od dítěte. Často se nenaplní vidina toho, že až přijde dítě na svět, bude všechno úžasné, ve vztahu budeme šťastní, konečně budu moci opustit práci, která mě nebaví a rodiče na mne budou konečně pyšní. Spíš naopak, péče dítě stojí neuvěřitelné množství síly a energie. Dítě je pak trošku jako upír, který vám vaši energii vysává.
Proč se u zdánlivě šťastných párů objeví krize často po porodu?
Je tedy šance že budeme opravdu šťastní jen ve dvou?
Děti rozhodně nejsou klíčem ke štěstí. Důležité je být vyrovnaný a obecně se svým životem spokojený.
Nový komentář
Komentáře
Já jsem vždycky děti chtěla.
Smetanová: no právě
redmove: tak každé dítě asi opravdu ne (jsou i světlé výjimky, ale každé dítko to určitě prostě musí zkusit, že
), ale nevěřím, že právě já bych byla onou šťastnou matkou, která bude ušetřena tohoto vyvádění
...s tím už jsem smířená, takže si knížku ráda přečtu, díky
Smetanová:
to bys ovšem měla řešit s psychiatrem, říká se tomu kompulzivně-obsedantní porucha. Česky posedlost
OlgaMarie:
blbá rada
redmove: Jediná rada: pod studenou sprchu.
idiska: Já vím ,že jsem nepsala k tomuto tématu
ale nemůžu si pomoci
redmove: Není pravda, že si tím musí projít každý, myslím, že je to o povaze dítěte.
Asi mám štěstí, ale můj syn (3,5 roku) zatím nikdy nic takového neudělal, zlobí taky dost, ale prostě není vzteklý, tyhle záchvaty od něj neznám.
Ale třeba mě ještě poučí moje druhé dítě, které se má co chvíli narodit
idiska: chtěla bych vidět matku dítěte, která nikdy nezažila to, co předváděla pětiletá holčička, ta matka by si zasloužila metál nebo to dítě by nebylo normální ... momentálně výlevy vzteku zažívám u svého dítěte každodenně a nepřijde mi, že bych ji nějak špatně vychovávala, prostě si tím musí projít každý, bez toho by se vývoj asi zastavil. Zkus si přečíst nějakou knížku o dětech - batolatech a jejich vývoji - třeba Harvey Karp - Nejšťastnější batole v okolí
kareta: tak ona už to možná předvádí celých 5 let (nebo kolik jí bylo, ten věk jsem si tipla
)...já je viděla poprvé v životě, ale přehlídnout se to nedalo...ale já se obávám, že taky budu mít podobné hajzlíky, vzhledem k genové výbavě
...nebyla jsem rozhodně žádný anděl
..a má drahá polovička taky ne, např. skákal sousedům po kapotách aut
(se tomu dneska směje, ale škoda to tenkrát byla velká
)
no a...já se omlouvám, ale jediný příspěvek, který tu není k tématu, je ten tvůj
...taky by si mohla stěžovat, že poříd všichni mluví o tom, jak se těší na to, až se jim to narodí, a že dneska měl malý horečku, anebo že malá dostala ve škole jedničku
...ale ten článek se ptá, zda je člověk radši bezdětný nebo s dítětem
Smetanová:
Smetanová: Přečti si prosím, o čem je tenhle článek. Pak si zkus pro jistotu přečíst příspěvky i jiných čtenářek, nejen ten můj. Možná ti dojde, že můj příspěvek do diskuse byl zcela na místě, stejně příspěvky ostatních (vyjma tvých, bohužel). Ale ono ti to asi stejně nedojde
No, za pokus to stálo.
idiska: Já přece nenutím nikoho mít děti ,když je nechce
ale proč to každýmu mutí a při jakékoliv příležitosti omýlá
vždyť to už tady každý o ní ví
idiska: to si užiješ, moje děti to předváděly a zkoušely jeden čas pořád, velmi mě to zocelilo
Akorát- 5 let- to je docela holka velká, my to měli od 1,5-3 let
Lyoness: taky netuším, proč bys měla být zmetek...osobně bych miminko chtěla, ale nejde to tak lehce
...ale když vidím malé hajzlíky, třeba dneska, jak si asi 5tiletá holka vynucovala nošení od mámy a na celé kolo bračela a dováděla, že nikam nepůjde, ať jí nese, jinak že si klekne apod....no sváté nervy s hajzlíkem
...ale mamina to vyřešila
: jak chceš, tak si klekni, já ale jdu, mně je zima, nazdar...a otočila se a odešla...jak dítko cupitalo za ní s brekem
, ale pokud se na to někdo necítí, tak mi je do toho prd, stejně jako druhým do mého rozhodnutí mít děti
já to risknu a asi taky budu chodit s malým uřvancem za zády
jsem si myslela, jak to není vzácná diskuze, že se tu nikdo nepohádal, že nikdo nikoho neuráží, a hhlavně že se tu všichni shodli na tom, že když někdo děti chce, tak ať je má, a když je někdo nechce, tak ať se věnuje karieře...a všichni byli spokojeni...ale ne, zas musí přijít někdo, kdo to celé pokazí...navíc výrokem, který je úplně mimo mísu
Smetanová:
Smetanová: Opravdu už se jdi léčit. Jestli tě bezdůvodně vytočí pouhých 7 písmen mého nicku, mohla bys při pohledu na telefonní seznam upadnout do komatu.
Napadla jsi mě zcela bez příčiny, a tak jediné, co ti mohu vzkázat, je přání, aby ses z toho dostala
Meander:
špióni jsou všude ,nikdy nevíš ,kdo tě kde sleduje
Krišpína: ona už je taková a jiná nebude a má tu svoje vlezdoprdelky
trdlo: já vůbec nejsem nasraná ,mě nějaká taková nemůže ......