Věřili byste, že existuje metoda, při které se pro miminka vůbec nepoužívají pleny? Chce to však hodně sebezapření, času naslouchat miminovské řeči a změnu západního životního stylu.

„Říká se tomu přirozená hygiena a má mnoho výhod. Pokožka dětí není v kontaktu s močí a stolicí, nezatěžuje se tolik životní prostředí, ušetří se mnoho peněz a rodiče navážou lepší komunikaci s dítětem,“ říká Bora Berlingerová, lektorka a propagátorka bezplenkové metody v České republice.

Každé dítě prý hned od narození signalizuje, že se potřebuje vyprázdnit. Je jen na trpělivosti maminky, zda je ochotná naučit se signály rozpoznat a reagovat na ně. A čím dříve se s touto metodou začne, tím lépe. Většina kultur, které přirozenou hygienu tradičně praktikují, začíná v období od narození do tří, čtyř měsíců věku dítěte.

„Znám maminky, které „chytily“ hned po porodu první smolku do nočníku, jiným příkladem jsou maminky, které se v šestinedělí s miminkem sžívaly a praktikovaly to jen do té míry, aby to nestresovalo je nebo dítě. Některé začaly až ve dvou měsících,“ uvádí Berlingerová.

Podle jejího názoru není na škodu použít základy bezplenkové komunikace ani později. U mobilních dětí to ale vyžaduje více trpělivosti. Pokud používáte látkové pleny, je to velkou výhodou. Dítě totiž neztratilo logickou spojitost „čurám - budu v mokrém“. A rádo se tohoto pocitu zbaví.

Plenka jen jako pojistka

Čas a chuť dítěti naslouchat hraje při bezplenkování velkou roli. Většina rodičů navíc používá nějakou minimální plenku coby pojistku. Matka se pak nemusí bát, že to prostě nestihne.

„Už i novorozenec, který ví, že matka na jeho projevy reaguje, dokáže udržet moč celkem dlouho, než je maminka připravená jej podržet nad nočníkem. U tříměsíčních bezplenkáčků, kteří začnou hlásit potřebu v obchodě u pokladny, to bývá i několik minut. Prakticky to tedy vypadá tak, že vydržíme, zaplatíme a jdeme na záchod, který je i několik set metrů daleko,“ popisuje Berlingerová, která sama bezplenkovou metodu aplikovala na svých třech dětech.

V situacích, kdy není dostupný ani záchod, ani nočník, ani jiná alternativa (jako třeba v letadle či v dálkovém autobusu), se doporučuje podržet miminko v čurací poloze „klubíčko“ a vysvětlit mu situaci: „Tentokrát můžeš čurat do plenky, hned jak to bude možné, tak ji vyměníme.“

Nehroťte to za každou cenu

Je možné provádět bezplenkovou metodu i v noci?

„Stejně jako ve dne,“ tvrdí Berlingerová. „Miminko se v noci nebudí pouze hladem, ale velice často kvůli plnému močovému měchýři - takže nejdřív ho dáme vyčůrat, potom ho nakojíme. Není ale zakázáno zabalit ho do savé pleny a pořádně se vyspat. S vhodným nočníkem je ale i noční bezplenkování hračka.“

Vyhnete se opruzeninám

Díky přirozené metodě odpadá častý problém opruzenin, kterými trpí většina dětí, které nosí jednorázové plenky. Pokožka dítěte není v kontaktu s močí a stolicí. U malých holčiček se navíc zabraňuje tomu, aby se výkaly, tedy i bakterie, dostaly do kontaktu s vagínou.

Další výhodou je úspora peněz. Pak je tu i ekologické hledisko. Pokud průměrné dítě spotřebuje pět až šest jednorázových plen denně, znamená to, že za celý přebalovací věk vyprodukuje až dvě tuny nerecyklovatelného odpadu.

Jak se vám tahle metoda líbí? Znáte někoho, kdo ji praktikuje?